Chlorovodík

Chlorovodík
	Rozměry molekuly chlorovodíku
Obecné
Systematický název	chloran
Latinský název	Hydrogenii chloridum; Hydrogenium chloratum
Anglický název	Hydrogen chloride
Německý název	Chlorwasserstoff
Sumární vzorec	HCl
Vzhled	bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	7647-01-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	231-595-7
Indexové číslo	017-002-00-2
Číslo RTECS	MW4025000
Vlastnosti
Molární hmotnost	36,46 g/mol (HCl)
Molární koncentrace cM	12,08 mol/dm3 (37% roztok)
Teplota tání	−114,2 °C (158,8 K)
Teplota varu	−85,1 °C (187,9 K)
Hustota	1,477 g/l, plyn (25 °C) 1,187 g/ml, kapalina (−85 °C)
Rozpustnost ve vodě	720 g/l (20 °C)
Termodynamické vlastnosti
Entalpie tání ΔHt	−114,22 J/g
Entalpie varu ΔHv	−85,03 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−2 052,8 J/g
Měrné teplo	798,1 J/kg K
Bezpečnost
	; GHS05 ; GHS06 ; Nebezpečí
R-věty	R23, R35
S-věty	S1/2, S9, S23 S26, S36/37/39, S45
NFPA 704	0 3 1
Teplota vznícení	Není vznítitelný
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorovodík (HCl, systematický název chloran) je sloučenina chloru a vodíku. S vodou tvoří roztok nazývaný kyselina chlorovodíková. Za běžných podmínek se jedná o bezbarvý plyn, který při kontaktu se vzdušnou vlhkostí tvoří bílý aerosol kyseliny chlorovodíkové. Chlorovodík a kyselina chlorovodíková jsou průmyslově významné látky.

Výroba

V laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí).

2 NaCl + H₂SO₄ → Na₂SO₄ + 2 HCl

Průmyslově se vyrábí buď reakcí chloru s vodíkem (obvykle současně s elektrolýzou solanky) a dále je též odpadním produktem chlorace uhlovodíků.

H₂ + Cl₂ → 2 HCl

Nebezpečí

Při vdechování do plic i při jiném kontaktu s kapalnou vodou se v ní velmi rychle rozpouští. Vodný roztok chlorovodíku, tj. kyselina chlorovodíková (též solná, zast.), je silnou minerální kyselinou. I plynný chlorovodík tvoří se vzdušnou vlhkostí vysoce žíravý a extrémně korozivní aerosol (mikrokapky) kyseliny chlorovodíkové. Tento aerosol je poměrně stabilní a jen pomalu se sráží. Jeho agresivita k živým tkáním i jeho korozní potenciál významně závisí na obsahu vlhkosti a teplotě.