Síran sodný

Síran sodný
Obecné
Systematický název síran sodný
Ostatní názvy thenardit (minerál, bezvodý)
mirabilit (minerál, dekahydrát)
Glauberova sůl (dekahydrát)
Sal mirabilis (dekahydrát)
Latinský název Natrii sulphas
Anglický název Sodium sulfate
Německý název Natriumsulfat
Sumární vzorec Na2SO4
Vzhled bílý hygroskopický prášek
bílé krystaly (dekahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS 7757-82-6
7727-73-3 (dekahydrát)
PubChem 24436
Číslo RTECS WE1650000
Vlastnosti
Molární hmotnost 142,041 g/mol
322,197 g/mol (dekahydrát)
Teplota tání 884 °C
32,38 °C (dekahydrát)
Teplota varu 1 429 °C
Teplota změny krystalové modifikace 241 °C (β → α)
Teplota dehydratace 100 °C (-10 H2O, dekahydrát)
Hustota 2,665 g/cm³
1,464 g/cm³ (dekahydrát)
Index lomu nDa= 1,466 9
nDb= 1,473 1
nDc= 1,480 9
dekahydrát
nDa= 1,394
nDb= 1,396
nDc= 1,398
Tvrdost 2,5–3
1,5–2 (dekahydrát)
Rozpustnost ve vodě 4,76 g/100 g (0 °C)
9,6 g/100 g (10 °C)
19,2 g/100 g (20 °C)
27,9 g/100 g (25 °C)
40,8 g/100 g (30 °C)
49,56 g/100 g (33 °C)
48,4 g/100 g (40 °C)
46,53 g/100 g (50 °C)
45,3 g/100 g (60 °C)
44,14 g/100 g (70 °C)
43,3 g/100 g (80 °C)
42,21 g/100 g (100 °C)
dekahydrát
10,78 g/100 g (0 °C)
57,14 g/100 g (20 °C)
92,7 g/100 g (30 °C)
241,4 g/100 g (50 °C)
209 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
2,46 g/100 g (20 °C)
2,32 g/100 g (40 °C)
1,84 g/100 g (50 °C)
ethanol
0,44 g/100 g (20 °C)
0,48 g/100 g (40 °C)
glycerol
Relativní permitivita εr 7,80
5,0 (dekahydrát)
Měrná magnetická susceptibilita −4,825×10−6 cm3 g−1
Povrchové napětí 195 mN/m (900 °C)
190 mN/m (950 °C)
188 mN/m (1 000 °C)
185 mN/m (1 080 °C)
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná (β)
šesterečná (α)
jednoklonná (dekahydrát)
Hrana krystalové mřížky β-modifikace
a= 979 pm
b= 587 pm
c= 1 231 pm
dekahydrát
a= 1 143 pm
b= 1 034 pm
c= 1 290 pm
β=107°45´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° − 1 387,1 kJ/mol
− 4 327,34 kJ/mol (dekahydrát)
Entalpie tání ΔHt 171 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 549 J/g
Standardní molární entropie S° 149,6 JK−1mol−1
592 J K−1 mol−1 (dekahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −1 270,2 kJ/mol
−3 647,4 kJ/mol (dekahydrát)
Izobarické měrné teplo cp 0,902 5 JK−1g−1
1,783 JK−1g−1 (dekahydrát)
Bezpečnost
R-věty nejsou
S-věty nejsou
NFPA 704
0
1
0
Teplota vznícení nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Síran sodný (Na2SO4) je sodná sůl kyseliny sírové. Bezvodý síran sodný je bílá krystalická látka známá jako minerál thenardit. Dekahydrát je známý od 17. století jako Glauberova sůl nebo mirabilit (historicky sal mirabilis). Síran sodný se vyskytuje také jako heptahydrát, který se při ochlazování mění na dekahydrát. Roční výroba síranu sodného je 6 milionů tun, jde o jednu z hlavních světových chemikálií a jednu z nejškodlivějších solí z hlediska ochrany staveb; pokud krystaly rostou v pórech kamenů, může tlak dosáhnout vysokých hodnot a kameny pak praskají.

Síran sodný se používá hlavně při výrobě čisticích prostředků a v sulfátovém procesu rozvlákňování papíru. Okolo dvou třetin světové produkce pochází z přírodního minerálu mirabilitu, zbytek z vedlejších produktů chemických procesů, například z výroby kyseliny chlorovodíkové nebo úpravy uranové rudy.[1]

Dekahydrát síranu sodného je vhodné teploakumulační médium, teplem tání lze do 1 m3 akumulovat 358 MJ (99,4 kWh).

Výroba

Síran sodný se laboratorně připravuje neutralizací hydroxidu sodného kyselinou sírovou:

2 NaOH + H2SO4 → Na2SO4 + 2 H2O

Bezpečnost

Přestože je síran sodný obecně považován za netoxický,[2] je potřeba s ním zacházet opatrně. Jeho prach může způsobit dočasné astma nebo podráždění očí; tomu lze zamezit použitím respirátoru a ochrany očí. Přeprava síranu sodného není omezena a neexistují pro něj žádné R-věty ani S-věty.[3]

Síran sodný se používá jako přídatná látka (spolu s hydrogensíranem sodným pod označením E 514).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium sulfate na anglické Wikipedii.

  1. http://www.diamo.cz/geam
  2. Sodium sulfate (WHO Food Additives Series 44) [online]. World Health Organization, 2000 [cit. 2007-06-06]. Dostupné online. 
  3. MSDS Sodium Sulfate Anhydrous [online]. James T Baker, 2006 [cit. 2007-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-28. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Zdroj