Fluorovodík

Fluorovodík
Obecné
Systematický název Fluoran
Triviální název Fluorovodík
Anglický název Hydrogen fluoride
Německý název Fluorwasserstoff
Sumární vzorec HF
Vzhled Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS 7664-39-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 231-634-8
Indexové číslo 009-002-00-6
Vlastnosti
Molární hmotnost 20,006 g/mol
Teplota tání −83,01 °C
Teplota varu 19,54 °C
Hustota 1,749 g/cm3(−191 °C)
1,653 g/cm3 (−94 °C)
0,991 g/cm3 (19,54 °C)
Dynamický viskozitní koeficient 0,53 cP (0 °C)
Index lomu 1,9 (20 °C)
Kritická teplota Tk 188 °C
Kritický tlak pk 6 488 kPa
Kritická hustota 0,29 g/cm3
Relativní permitivita εr 175 (−73 °C)
134 (−42 °C)
111 (−27 °C)
84 (−1 °C)
Tlak páry 209 kPa
Součinitel elektrického odporu 0,000 16 K−1
Měrná magnetická susceptibilita 83,6×10−6 cm3 g−1 (0 °C)
Ionizační energie 15,77 eV
Povrchové napětí 10,1 mN/m (0 °C)
Struktura
Krystalová struktura Kosočtverečná (pevná látka)
Hrana krystalové mřížky a= 342 pm
b= 432 pm
c= 541 pm
Tvar molekuly Rovinný
Dipólový moment 6,37×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −269,8 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 196,4 J/g
Entalpie varu ΔHv 374,4 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 3 039 J/g
Standardní molární entropie S° 173,7 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −271,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 2,4 JK−1g−1 (0 °C)
1,456 JK−1g−1 (25 °C)
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H330 H310 H300 H314
R-věty R26/27/28, R35
S-věty S1/2, S7/9, S26, S36/37/39, S45
NFPA 704
0
4
2
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorovodík, systematicky fluoran, je za normální teploty bezbarvý, jedovatý plyn. Vzniká přímým slučováním vodíku s fluorem:

H2 + F2 → 2HF

za vývoje tepla (exotermní reakce). Průmyslově se vyrábí rozkladem minerálu fluoritu (kazivce) (fluoridu vápenatého) kyselinou sírovou za vysoké teploty (okolo 250 °C):

CaF2 + H2SO4CaSO4 + 2HF.

Snadno se rozpouští ve vodě na bezbarvý, silně žíravý roztok kyseliny fluorovodíkové. Fluorovodík je silně žíravý a při styku s kůží nebo sliznicemi působí velmi bolestivé a špatně se hojící rány. Leptá sklo.

Použití

Fluorovodík se používá při výrobě hliníku a uranu a v organické syntéze zejména při výrobě polymerů (například teflonu) a chladicích směsí freonů.

Reference

  1. a b Hydrofluoric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Zdroj