Chlorid kademnatý

Chlorid kademnatý
	Krystalická forma
Obecné
Systematický název	Chlorid kademnatý
Anglický název	Cadmium chloride
Německý název	Cadmiumchlorid
Sumární vzorec	CdCl2
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	10108-64-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-296-7
Indexové číslo	048-008-00-3
ChEBI	35456
UN kód	2570
Číslo RTECS	EV0175000
Vlastnosti
Molární hmotnost	183,32 g/mol; 228,35 g/mol (hemipentahydrát)
Teplota tání	568 °C
Teplota varu	964 °C
Hustota	4,048 g/cm3; 3,327 g/cm3 (hemipentahydrát)
Dynamický viskozitní koeficient	2,31 cP (597 °C); 1,87 cP (687 °C)
Index lomu	hemipentahydrát; nD= 1,651 3
Rozpustnost ve vodě	89,8 g/100 g (0 °C); 101,2 g/100 g (10 °C); 114,1 g/100 g (20 °C); 120,7 g/100 g (25 °C); 128,3 g/100 g (30 °C); 134,7 g/100 g (40 °C); 136,4 g/100 g (60 °C); 140,4 g/100 g (80 °C); 146,9 g/100 g (100 °C); 264 g/100 g (200 °C); hemipentahydrát; 168,4 g/100 g (0 °C); 170,2 g/100 g (20 °C); 178,6 g/100 g (60 °C); 188,68 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	methanol; 1,7 g/100 g (15 °C); ethanol; 1,52 g/100 g (15 °C)
Relativní permitivita εr	6,73
Měrná magnetická susceptibilita	−4,71×10−6 cm3g−1; −5,65×10−6 cm3g−1 (hemipentahydrát)
Povrchové napětí	84,2 mN/m (580 °C); 74,7 mN/m (920 °C)
Struktura
Krystalová struktura	klencová (α); šesterečná (β); jednoklonná (hemipentahydrát)
Hrana krystalové mřížky	α-modifikace; a= 623 pm; α= 36°02´; β-modifikace; a= 385 pm; c= 1 746 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−390,8 kJ/mol; −1 130 kJ/mol (18 °C, hemipentahydrát)
Entalpie tání ΔHt	173,2 J/g
Entalpie varu ΔHv	659,5 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−102 J/g
Standardní molární entropie S°	115,27 J K−1 mol−1; 232,8 J K−1 mol−1 (hemipentahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−343,2 kJ/mol; −944 kJ/mol (hemipentahydrát)
Izobarické měrné teplo cp	0,418 J K−1 g−1
Bezpečnost
	; GHS06 ; GHS08 ; GHS09 ; Nebezpečí
H-věty	H350 H340 H360FD H330 H301 H372 H410
R-věty	R45, R46, R60, R61, R25, R26, R48/23/25, R50/53
S-věty	S53, S45, S60, S61
NFPA 704	1 3 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid kademnatý je anorganická sloučenina chloru a kadmia se vzorcem CdCl₂. Za běžných podmínek se jedná o bílou krystalickou látku, hygroskopickou, velmi dobře rozpustnou ve vodě a mírně rozpustnou v ethanolu. Přestože se považuje za iontovou sloučeninu, jeho vazby mají významný kovalentní charakter. Krystalová struktura chloridu kademnatého, složená z dvourozměrných vrstev iontů, je referenční pro popis jiných krystalových struktur. Chlorid kademnatý se vyskytuje také ve formě dihydrátu (CdCl₂^.H₂O) a pentahydrátu (CdCl₂^.5H₂O).^[2]

Struktura

Chlorid kademnatý tvoří krystaly s romboedrální symetrií. Jodid kademnatý (CdI₂) má krystalovou strukturu velmi podobnou. Jednotlivé vrstvy v těchto dvou strukturách jsou identické, avšak v CdCl₂ jsou chloridové ionty rozmístěny v těsně uspořádané krychlové mřížce (CCP), zatímco v CdI₂ v mřížce těsně uspořádané šesterečné (HCP).^[3]^[4]

Chemické vlastnosti

Chlorid kademnatý se dobře rozpouští ve vodě a dalších polárních rozpouštědlech. Ve vodě je vysoká rozpustnost dána částečně tvorbou komplexních iontů, například [CdCl₄]²⁻. Díky tomuto chování je CdCl₂ slabou Lewisovou kyselinou.^[3]

CdCl₂ + 2 Cl⁻ → [CdCl₄]²⁻

Pomocí velkých kationtů lze izolovat trojúhelníkový bipyramidální iont [CdCl₅]³⁻.^[5]

Příprava

Bezvodý chlorid kademnatý lze připravit působením bezvodého chloru nebo chlorovodíku na zahřáté kovové kadmium:

Cd + 2 HCl → CdCl₂ + H₂

Pomocí kyseliny chlorovodíkové lze získat hydratovaný CdCl₂, a to z kadmia nebo oxidu či uhličitanu kademnatého.

Použití

Chlorid kademnatý lze využít pro přípravu sulfidu kademnatého, používaného jako kadmiová žluť, což je ostře žlutý stabilní anorganický pigment:

CdCl₂ + H₂S → CdS + 2 HCl

V laboratoři se bezvodý CdCl₂ používá pro přípravu organokademnatých sloučenin typu R₂Cd, kde R je aryl nebo primární alkyl. Dříve se takto syntetizovaly ketony z acylchloridů:^[6]

CdCl₂ + 2 RMgX → R₂Cd + MgCl₂ + MgX₂

R₂Cd + R'COCl → R'COR + CdCl₂

Taková reagencia byla z většiny vytlačena organickými sloučeninami mědi, které jsou mnohem méně toxické.

Chlorid kademnatý se používá také pro fotokopírování, barvení a galvanické pokovování.

Toxicita

Chlorid kademnatý je velmi toxický, karcinogenní, mutagenní a teratogenní. IARC ho řadí do skupiny 1, tedy „prokázaný karcinogen pro člověka“.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadmium chloride na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Cadmium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ LIDE, David R. Handbook of Chemistry and Physics. 87. vyd. [s.l.]: CRC Press, 1998. ISBN 0-8493-0594-2. S. 4–67; 1363. (anglicky)
↑ ^a ^b N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, 2nd ed., Butterworth-Heinemann, Oxford, UK, 1997.
↑ A. F. Wells, "Structural Inorganic Chemistry", 5th ed., Oxford University Press, Oxford, UK, 1984.
↑ D. Nicholls, Complexes and First-Row Transition Elements, Macmillan Press, London, 1973.
↑ J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., p. 723, Wiley, New York, 1992.