Celaya

Celaya
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1 767 m n. m.
Stát MexikoMexiko Mexiko
Celaya
Celaya
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 553,2 km²
Počet obyvatel 378 143 (2020)[1]
Hustota zalidnění 683,5 obyv./km²
Správa
Vznik 1570
Oficiální web www.celaya.gob.mx
Telefonní předvolba 461
PSČ 38000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celaya je město v mexickém státě Guanajuato. Žije v něm přibližně 378 tisíc[1] obyvatel. Město leží na řece Laja v nadmořské výšce 1760 metrů a od hlavního města Ciudad de México je vzdáleno 260 km severozápadním směrem.

Historie

Původními obyvateli regionu byli Purépečové a Čičimékové. Město bylo založeno v roce 1571 pod názvem Purísima Concepción de Celaya (název pochází z baskického výrazu zalaia, což znamená „rovina“).[2]. V roce 1810 byla Zelaya jedním z prvních měst, kde byla vyhlášena nezávislost na Španělsku; vznikly zde povstalecké jednotky, které se staly základem mexické armády. V dubnu 1915 zde proběhla bitva u Celaye, v níž konstitucionalisté, jimž velel Álvaro Obregón, porazili jednotky Pancha Villy.

Ekonomika

Celaya leží v úrodném kraji Bajío, kde se pěstuje obilí, kukuřice, čirok a cizrna, rozvinuté je také dobytkářství. Převládá zde textilní a potravinářský průmysl. Charakteristickou místní specialitou je cajeta, cukrovinka vyráběná z karamelizovaného kozího mléka.[3] Celaya je také významným dopravním uzlem. Index lidského rozvoje 0,865 patří k nejvyšším v Mexiku.

Architektura

Významnou památkou je katedrála Neposkrvněného početí z roku 1725. Neoklasicistní kostel El Carmen projektoval místní rodák Francisco Eduardo Tresguerras, jeden z nejuznávanějších mexických architektů. Dominantou města je vodojem, známý svým kulatým tvarem.[4]

Sport

Nejvýznamnějším sportovištěm je fotbalový stadion Estadio Miguel Alemán Valdés, který využívá klub Celaya FC. K rekračním účelům slouží park Xochipilli.

Reference

  1. a b Dostupné online.
  2. Encyclopædia Britannica Dostupné online
  3. The Latin Kitchen Dostupné online Archivováno 16. 2. 2020 na Wayback Machine.
  4. Historical Marker Project Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj