Boleslav IV. Kadeřavý

Boleslav IV. Kadeřavý
Polský senior
Portrét
Boleslav IV. Kadeřavý (Jan Matejko)
Doba vlády 11461173
Narození ok. r. 1125
Úmrtí 5. ledna 1173
Předchůdce Vladislav II. Vyhnanec
Nástupce Měšek III. Starý
Manželky Vjačeslava Novgorodská
Marie
Potomci Lešek Mazovský
Dynastie Piastovci
Otec Boleslav III. Křivoústý
Matka Salomena z Bergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslav IV. Kadeřavý (polsky Bolesław IV Kędzierzawy; ok. r. 11251173) byl polský senior, mazovský a krakovský kníže z rodu Piastovců.

Vláda

Mazovským knížetem

Boleslavovi bylo v době smrti jeho otce Boleslava asi 13 let. Díky Boleslavově testamentu dostal jako dědictví Mazovsko. V době jeho nezletilosti za něj vládla matka Salomena z Bergu a jakýsi Wszebor, kteří se obávali nevlastního Boleslavova bratra Vladislava.

Konflikt s bratrem Vladislavem

Spory s Vladislavem začaly otevřeně roku 1141, kdy Vladislavova nevlastní matka Salomena bez jeho souhlasu, začala rozdávat své knížectví mezi své syny. Vyvdala svoji dceru Anežku za Vsevolda II. Kyjevského. Podobně Vladislav zařídil sňatek svého syna Boleslava I. Vysokého s dcerou Vsevolda Zvinislavy.

Po smrti Salomeny z Bergu roku 1144 se knížectví mělo připojit k údělu Vladislava. Místo toho však knížectví připadlo Boleslavovi. Vladislav proto ještě toho samého roku zaútočil na své bratry. Požádal o pomoc kyjevské spojence. Na jejich pomoc však nejprve nepočkal, a proto bitvu nečekaně prohrál. Teprve až po příchodu kyjevských vojsk se Vladislavovi podařilo Boleslava a Měška porazit a Łęczycké knížectví získat.

Roku 1146 znovu zaútočil Vladislav na své bratry. Boleslav musel utéct ke svému bratrovi do Velkopolska. V Polsku však vypuklo povstání a Vladislav byl nucen knížectví opustit. Knížetem se stal Boleslav.

Konflikt s Konrádem III.

Vyhnanému Vladislavovi nezbývalo nic jiného než žádat o pomoc u římskoněmeckého krále Konráda III. Vojenská výprava však skončila neúspěchem a vojsko nepřekročilo hraniční řeku Odru. Aby upevnil vztahy se Štaufy a spojenci Vladislava, provdal Boleslav svoji sestru Juditu za Otu, budoucího braniborského markraběte a syna Albrechta Medvěda. Spojili se i s wettinským markrabětem Konrádem. Boleslav a Měšek také podporovali Němce proti Luticům.

Konflikt s Fridrichem I. Barbarossou

Situace se výrazně změnila v roce 1157, kdy se nový císař Fridrich I. Barbarossa rozhodl pro nové tažení proti Polsku. Vojsko bylo tentokrát oproti výpravě z roku 1146 mnohem silnější a císař byl přesvědčen, že vnutí své podmínky. Boleslav se rozhodl vypálit pevnosti Hlohov a Bytom, které bránily hranice s Říší, a rozhodl se nebránit ani okolí řeky Odry. Císařská armáda bez problému prošla Slezsko a brzy obléhala Poznaň. V této situaci se Boleslav prohlásil vazalem Říše. Toto rozhodnutí prohlásil na slavnostním ceremoniálu 30. srpna 1157. Kromě toho musel Boleslav zaplatit Barbarossovi tribut a svého nejmladšího bratra Kazimíra, byl nucen dát jako rukojmího.

Návrat synů Vladislava do Slezska

V roce 1162 se synové Vladislava Vyhnance, tedy Boleslav I. Vysoký a Měšek I. Křivonohý mohli vrátit do Slezska. Přesto se však moc Boleslava Kadeřavého nezmenšila. Nejdůležitější hrady (Vratislav, Hlohov, Ratiboř, Opolí a Lehnice) zůstaly pod jeho mocí.

Výprava proti Prusům

Boleslav se rozhodl pro odvážný plán na dobytí Pruska. Jedním z důvodů bylo to, že Prusové neustále útočili na Mazovsko. Výprava však skončila velmi brzy v roce 1166. V jedné z bitev také zemřel Boleslavův bratr Jindřich Sandoměřský.[1]

Vzpoura Kazimíra II.

Po smrti Jindřicha Boleslav připojil Sandoměřsko ke svému knížectví. To se nelíbilo jeho nejmladšímu bratrovi Kazimírovi, který byl poslední ze synů Boleslava Křivoústého a byl bez knížectví. Na jeho straně stál bratr Měšek a několik významných šlechticů. Bez souhlasu seniora byl zvolen knížetem sandoměřským. Boleslav byl donucen rozdělit Sandoměřsko na tři části. Sandoměř a okolí získal Boleslav, Wiślicu Kazimír II. Spravedlivý a zbytek připadl Měškovi.

V témže roce se Boleslav I. Vysoký a Měšek I. Křivonohý chtěli vymanit z vlivu polského seniora. Výprava Boleslava IV. skončila katastrofou a Boleslav se musel smířit s vládou svých synovců ve Slezsku.

V roce 1172 vypukla další vzpoura Kazimíra a části šlechty proti Boleslavovi, kvůli jeho diktátorské vládě. Boleslav byl nucen uznat dědictví Sandoměřska Kazimírovi.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
Vladislav I. Herman
 
 
 
 
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Anna Porfyrogennéta
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
Břetislav I. Český
 
 
Vratislav II. Český
 
 
 
 
 
 
Jitka ze Schweinfurtu
 
 
Judita Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Ondřej I.
 
 
Adléta Uherská
 
 
 
 
 
 
Anastázie Rurikovna
 
Boleslav IV. Kadeřavý
 
 
 
 
 
 
 
Poppon z Bergu
 
 
 
 
 
 
 
 
Jindřich z Bergu
 
 
 
 
 
 
 
 
Sophie
 
 
 
 
 
 
 
 
Salomena z Bergu
 
 
 
 
 
 
Děpold z Traungau
 
 
Děpold II. z Vohnburgu
 
 
 
 
 
 
Marie ze Schweinfurtu
 
 
Adelheida z Mochentalu
 
 
 
 
 
 
Berthold z Zähringenu
 
 
Liutgarda z Zähringenu
 
 
 
 
 
 
Richenza
 

Odkazy

Reference

  1. VON GÜTTNER-SPORZYŃSKI, Darius. Constructing memory: holy war in theChronicle of the Polesby Bishop Vincentius of Cracow. Journal of Medieval History. 2014-04-28, roč. 40, čís. 3, s. 276–291. Dostupné online [cit. 2018-10-21]. ISSN 0304-4181. DOI 10.1080/03044181.2014.910971. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Vladislav II. Vyhnanec
Znak z doby nástupu Kníže slezský
11461163
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav Vysoký
Měšek Křivonohý
Předchůdce:
nový titul
Znak z doby nástupu Kníže kujavsko-mazovský
Boleslav I.
11381173
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Lešek Mazovský
Předchůdce:
Jindřich Sandoměřský
Znak z doby nástupu Kníže sandoměřský
Boleslav I.
11661173
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kazimír II. Spravedlivý

Zdroj