Bohumil Brand-Kopal

c. k. npor. Bohumil von Brand-Kopal von Santa Lucia
Jiná jména Gottlieb von Brand-Kopal von Santa Lucia
Narození 14. listopadu 1890
Rakousko-Uhersko Praha
Úmrtí 17. května 1968 (ve věku 77 let)
Rakousko
Titul Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán Baron
Ocenění Vojenská záslužná medaile
Pamětní kříž 1912–13
Rodiče Karel Brand
Berta de Maistre
Rod Kopalové
Příbuzní Karel Kopal (praděd)
Ludvík Brand (děd)
Viktorína Brand (babička)
Viktor Brand-Kopal (bratr)
Karel Kopal (prastrýc)
Viktor Kopal (prastrýc)
Robert Kopal (prastrýc)
Arnoštka Henn (prateta)
Gottlieb Henn (prastrýc)
Marie Kopalová (prateta)
Františka Kopalová (prasestřenice)
Josef Kopal
Wilhelm Kopal
Františka Auerspergová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dcera Adalberta

Bohumil Brand-Kopal (německy Gottlieb von Brand-Kopal von Santa Lucia, 14. listopadu 1890 Praha – 17. května 1968 Rakousko)[1] byl český šlechtic,[2] potomek rodu Kopalů, vnuk Ludvíka Brand a Viktoríny Kopalové[3], pravnuk Karla von Kopala a bratr Viktora Brand-Kopala, posledního šlechtického majitele panství Kostelní Bříza. Jeho dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl baron.[4]

Život

S bratrem Viktorem a se svou rodinou žil na zámku v Kostelní Bříze. Kostelní Bříza se dostala do vlastnictví rodu Kopalů sňatkem Arnoštky Kopalové a Bohumila ml. Henn von Henneberg-Spiegel. Bohumil předal v roce 1899 všechny majetky manželce Arnoštce. Stalo se tak po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901, obec jí tak patřila v letech 1899–1915. Po smrti Arnoštky přešel majetek roku 1915 na jejího blízkého příbuzného Viktora Brand-Kopala.

Kopaljäger Museum

Podrobnější informace naleznete v článku Kopalův památník.

V roce 1930 obohatil nově vznikající muzeum praděda Karla von Kopala a jeho praporu polních myslivců ve Stockerau. Muzeu poskytl části uniformy Karla Kopala, dělový kříž, který Karel Kopal obdržel za účast v bojích mezi lety 1813–1814, a další memorabilia.[5][6]

Návštěva arcibiskupa pražského v Kostelní Bříze

Dne 15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Karel Kašpar. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand-Kopalů, starostou, farářem a dalšími.[7] V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování.[8][9]

Pomoc francouzským válečným zajatcům

Mezi lety 1940–1944 byli na panství Kostelní Bříza internováni na nucené práce francouzští váleční zajatci, kteří bránili Francii v květnu 1940 v prvních liniích. Bohumil a jeho dcera Adalberta byli v roce 1941 zatčeni karlovarským gestapem. Důvodem bylo, že poskytli francouzským válečným zajatcům potraviny, oblečení, ošetření a vedli s nimi soukromé rozhovory. Zvláštním soudem v Chebu byli poté odsouzeni k trestům vězení. Bohumilovi byl udělen trest 10 měsíců a jeho dceři 2 měsíce vazby. Oběma byla započítána vyšetřovací vazba v délce 12 týdnů. Na přítomnost válečných zajatců upomíná pamětní deska na kostele sv. Petra a Pavla.[10][11]

Rodina

Jeho otec Karel Brand (* 1856 Plzeň) se roku 1885 v Budapešti oženil s Bertou, rozenou vikomtesou de Maistre (* 1860 Praha).[12] Jejím přičiněním se na zámku v Kostelní Bříze dařilo umění a došlo k výraznému rozšíření zámecké knihovny.[4][10][13]

Roku 1920 se na Kostelní Bříze oženil s Marií, rozenou Zelenou (zemřela 8. února 1976 v Kirchdorfu). Měli spolu dceru Adalbertu (1921–1997).[14]

Vojenská kariéra

Sloužil v rakousko-uherské armádě. Dne 1. září 1912 byl povýšen na poručíka a v roce 1917 byl zmíněn jako nadporučík v dragounském pluku č. 7.[15][16]

Působení po druhé světové válce

Jeho bratr Viktor byl majitelem panství do roku 1945. Dne 8. února 1946 byla na majetek uvalena národní správa a zámek mu byl zabaven.[17] Ve stejném roce Viktor nuceně vysídlil do Rakouska.[18][19] Bohumil se po osvobození Československa nakrátko na Kostelní Břízu vrátil, poté rovněž s rodinou vysídlil do Rakouska.[11][20] Je pochován na hřbitově v Kostelci nad Kremží.[21]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gottlieb R. A. Freiherr Brand-Kopal von Santa Lucia. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-12. (anglicky) 
  2. ↑ Zámecká knihovna Kostelní Bříza – Portaro – katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-29. 
  3. ↑ Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny (1436) 1688–1903 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni – 5. oddělení. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Family tree of Viktor Brand-Kopal. Geneanet [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Das (ehemalige) Kopal-Jäger-Museum in Stockerau. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ The New War-Museum In Austria – Reliqs Of Colonel Kopal. pallas.cegesoma.be [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Výzkum tvrziště | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 114–142. 
  9. ↑ Dějiny Kostelní Břízy. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Kostelní Bříza a Francie | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Listy z Kostelní Břízy [online]. 2016. Dostupné online. 
  12. ↑ Bertha F. vicomtesse de Maistre. www.gedbas.de [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ Carl V. R. H. Brand (Ritter) Freiherr von Santa Lucia. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Atentát na Hitlera plánovaný v Kostelní Bříze? [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Ehrenbuch der Oesterreichisch-Ungarischen Wehrmacht – die Ausgezeichneten im Weltkrieg Band I. Allerhöchste Auszeichnungen, Verlautbartin der Zeit vom 1. August 1914 bis 31. Juli 1915. Wien: Vaterländischer Verlag, 1917. Dostupné online. S. 117. (německy) 
  16. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Severozápad Slavkovského lesa [online]. Časopis Arnika, 1983. S. 135–137. Dostupné online. 
  18. ↑ Kostelní Bříza – Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ Záchranná akce v Kostelní Bříze [online]. Časopis Arnika, 1989. S. 82–85. Dostupné online. 
  20. ↑ Arnoltov – Arnoltzgrün. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ VACULÍK, Pavel. Baroni Kopalové na Hartenbergu. Sokolovsko. Roč. 2018, čís. 2, s. 41. Dostupné online.  Archivováno 3. 9. 2020 na Wayback Machine.
  22. ↑ a b Ranglisten der kaiserlich und königlichen Heeres. [s.l.]: [s.n.], 1916. Dostupné online. S. 955. (německy) 

Literatura

Zdroj