Josef Kopal (1819)

c. k. genmjr. Josef von Kopal
Jiná jména Joseph von Kopal
Narození 27. srpna 1819
Rakouské císařství Lemberg
Úmrtí 29. srpna 1894 (ve věku 75 let)
Rakousko-Uhersko Baden
Titul Hodnostní koruna šlechty bez titulu
Ocenění Vojenská záslužná medaile
Choť Irene von Kopal (von Täuffer)
Děti Karel Kopal
Wilhelm Kopal
Rodiče Alois Kopal
Wilhelmine Kopal
Příbuzní Rosa von Schenk (sestra)
Sophia von Kopal (sestra)
Karl Medard von Kopal (bratr)
Severine von Kopal (sestra)
Karel Kopal (vnuk)
Leopold Kopal (bratranec)
Karel Kopal (bratranec)
Karel Kopal
Viktor Kopal
Robert Kopal
Viktorína Brand
Ludvík Brand
Karel Brand
Arnoštka Henn
Gottlieb Henn
Marie Kopalová
Františka Kopalová
Viktor Brand-Kopal
Bohumil Brand-Kopal
Františka Auerspergová
Josef von Schenk (švagr)
Josef von Schenk (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kopal (27. srpna 1819 Lemberg – 29. srpna 1894 Baden)[1][2] byl rakouský šlechtic a generál v rakousko-uherské armádě. Patřil k mladší linii rodu Kopalů.[3][4]

Život

Vojenská kariéra

Do rakouské císařské armády vstoupil roku 1835.[5] Účastnil se tažení v roce 1848 a 1849 částečně jako velitel pěší pionýrské roty a částečně jako člen generálního štábu. Roku 1854 se podílel na stavbě 250 metrů dlouhého dřevěného mostu přes řeku San. Roku 1859 se účastnil tažení v Itálii. 28. června 1866 se vyznamenal ve válce s Pruskem v bitvě u České Skalice, kdy jeho prapor pronikl bojovou linií a napadl nepřítele.[4]

Povýšení

Ocenění

23. dubna 1873 získal hodnost generálmajora. V této hodnosti setrval do 1. dubna 1876, kdy byl pensionován.[1] Za svou službu byl oceněn bronzovou Vojenskou záslužnou medailí.[6]

Povýšení do šlechtického stavu

Za více než 40 let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil 30. prosince 1879 do šlechtického stavu.

Erb

V červeno-zeleně polceném štítě je vsunuta do poloviny sahající zlatá špice s červenou hvězdou, nad špicí je šikmo položený přirozený rýč listem vzhůru překřížený zvráceným mečem se zlatým jílcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přilba s červeno-zlatými a zeleno-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené zlato-červeně, zadní zeleno-zlatě.[7]

Rodina

Starší syn Karel zemřel roku 1873 jako nadporučík husarů. Mladší syn Wilhelm rovněž sloužil v rakouské císařské armádě. Tato linie rodu Kopalů žila později v Rakousku.[8]

Vyznamenání

Reference

  1. ↑ a b SCHMIDT-BRENTANO, Antonio. Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 [online]. Österreichisches Staatsarchiv, 2007. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Brünner Morgenpost, 31.08.1894. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Joseph von Kopal. geni.com [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b Kopal (1879) | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. novanobilitas.eu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Militär-Schematismus des Österreichischen Keiserthumes für 1863 [online]. Wien: K. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1863. S. 206. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ a b Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.], 1893. Dostupné online. S. 162. (německy) 
  7. ↑ Kopal (1879) | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. novanobilitas.eu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kopal von (rod) svobodní páni. PROVENIO : Virtuální rekonstrukce knižních celků [online]. Národní muzeum, Národní knihovna ČR, Národní památkový ústav [cit. 2020-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20. 

Zdroj