Bohumír Lifka

PhDr. Bohumír Lifka
Narození 24. března 1900
Radomyšl
Úmrtí 24. listopadu 1987 (ve věku 87 let)
Praha
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání knihovník, heraldik, publicista, literární historik, redaktor, archivář a bibliofil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Osobní věci a dílo Bohumíra Lifky

Bohumír Lifka (24. března 1900 Radomyšl[1] – 24. listopadu 1987 Praha)[2] byl český knihovník, bibliofil, heraldik a archivář.

Život

Narodil se v Radomyšli v rodině obchodníka Bohumíra Lifky (* 1864) a jeho manželky Anny Rozarie rozené Fialové (* 1871).[1] Studoval Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích. V letech 1919–1923 vystudoval filozofii a dějiny moderních literatur na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V letech 1921–1922 také absolvoval Státní knihovnickou školu. Studia zakončil a doktorát získal dne 5. prosince 1923 obhajobou disertační práce s titulem Josef Dastich, příspěvek k dějinám českého herbartismu.[3] Při studiu na univerzitě ho zaujala osobnost F. X. Šaldy, jehož přednášky o srovnávacích literaturách navštěvoval. Touto osobností se pak zabýval a věnoval ji řadu tvůrčích, edičních i vzpomínkových prací.[4]

Po studiích nastoupil s pomocí Josefa Volfa jako knihovník do knihovny šlechtické rodiny Stadionů, majitelů zámku Trhanov, uložené v jejich zámečku v Koutu u Domažlic. Působil i jako archivář u šlechtické rodiny Colloredo-Mansfeldů. V roce 1925 se začal jako tajemník podílet na přípravě a vydávání Masarykova slovníku naučného v nakladatelství Československý kompas. V této funkci setrval až do konce projektu v roce 1933.

V roce 1979 se stal magistrálním rytířem, Maltézského řádu,[5] a byl také rytířem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.[6]

Rodinný život

Dne 20. září 1930 se v Radomyšli oženil s Marií Baborovou z Černíkova (* 1908).[7]

Dílo

Do Masarykova slovníku naučného přispěl hesly z oblasti historie, literatury, bibliografie a působil i jako jeho redaktor. Podílel se rovněž na přípravě Ottova slovníku naučného nové doby. Redigoval časopisy Český bibliofil (1939–1941), Marginalie (1934–), řídil redakci Erbovních knížek (1940–) a Časopisu Rodopisné společnosti československé (1946–1947). Psal i do Heraldické ročenky.

V roce 1957 se stal spoluzakladatelem Muzea knihy ve Žďáře nad Sázavou. Působil rovněž krátce v Národní a univerzitní knihovně v Praze, kde se podílel na katalogizaci starých tisků.

V roce 1934 se stal vedoucím knihovny Náprstkova muzea, v roce 1941 a opět v roce 1951 zde zorganizoval velkou výstavu o životě a díle Julia Zeyera se vzpomínkovou slavností pamětníků.[8]

V knihovně působil až do roku 1959. V tomto roce byl neprávem obviněn z velezrady a na rok uvězněn. Po propuštění z vazby pracoval jako skladník ve společnosti Obuna a i jako antikvář v antikvariátu Praha-Smíchov. Poté pracoval do roku 1985 v knihovně Akademie věd České republiky. Úplné rehabilitace se však dočkal až posmrtně roku 1992.

Zabýval se zejména problematikou a historií klášterních a zámeckých knihovních fondů. V této oblasti provedl velmi záslužnou koncepční práci, kdy tyto vzácné fondy z pověření ministerstva kultury katalogizoval, třídil, hodnotil, zpopularizoval a zejména zachraňoval před zkázou. Snahou bylo zpřístupnit tyto fondy za pomocí souborných a lokálních katalogů[9]

Stal se členem Spolku sběratelů a přátel exlibris a jiné užitkové grafiky, kde rovněž publikoval několik svých článků z této oblasti. Za zásluhy se mu dostalo cti se stát čestným členem Spolku českých bibliofilů. Z literární historie se zabýval zejména osobností spisovatele F. X. Šaldy a spisovatele Julia Zeyera.

Hlavní díla

  • Zámecké a palácové knihovny v Čechách: přehled historicko-topografický. Praha: Dr. Bohumír Lifka, 1934
  • Roucho díla Zeyerova. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1941
  • Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáře nad Sázavou. Brno: Krajské nakladatelství, 1964
  • Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900. Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1982
  • Radomyšl: dějiny jihočeského městečka a jeho okolí (spoluautor Bořivoj Nechvátal). Radomyšl: Obecní úřad v Radomyšli, 1993. 299 s. ISBN 80-900018-8-2

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených Radomyšl, 1900-1910, snímek 3 [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 17. 2. 2022]
  3. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy V. (1922–1924). is.cuni.cz [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Bohumír Lifka. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Šumavský rozcestník: Lifka Bohumír [online]. Šumava.cz [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ DOLEJŠÍ, PhDr. Josef. Duch smaragdového kříže. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-902873-9-5. S. 109. 
  7. ↑ Matrika oddaných Radomyšl, 1895-1933, snímek65 [online]. SOA Třeboň [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rukopisy a dokumentace v Archivu NpM
  9. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Bohumír Lifka - knihovník, jehož práce si cenili i maltézští rytíři. Bulletin SKIP. 2022, roč. 31, čís. 1. ISSN 1213-5828. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj