Beatrice Bresková
| Beatrice Bresková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Beatrix Blažena Maria Dřevikovská |
| Narození |
20. listopadu 1883 Praha-Malá Strana  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
17. června 1960 (ve věku 76 let) Praha  Československo
|
| Povolání | básnířka a překladatelka |
| Národnost | česká |
| Manžel(ka) | Alfons Breska |
| Rodiče | Alžběta Dřevikovská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Beatrice Bresková-Mařáková[1] (20. listopadu 1883 Praha-Malá Strana[2] – 17. června 1960 Praha) byla česká básnířka a překladatelka z francouzštiny a němčiny.
Životopis
Beatrice měla jen matku: Alžbětu Annu Františku Dřevikovskou vychovatelku, narozenou 20. srpna 1858 v Prostějově. Beatrici 1. února 1908 adoptovali její kmotři, manželé Gustav Mařák a Terezie Mařáková-Dřevikovská.[2] Manželem Beatrice byl Alfons Breska, český básník a překladatel za něhož se 30. května 1911 provdala.[3]
Beatrice otiskovala časopisecky básně a překládala z francouzštiny a němčiny. V roce 1921, na výročí dne narození Julia Zeyera 26. dubna 1841, vybral Fond Julia Zeyera při České akademii věd a umění v soutěži dvě nejlepší sbírky k vydání, a to básně A. M. Píši Dnem i nocí a básně Beatrice Breskové Opojené srdce.
Dílo
Básně
- Dolce: báseň – in: Lumír, 1902[4]
- Vlčí máky: báseň – in: Zvon: týdeník beletristický a literární. Praha: Česká grafická unie, 1921[5]
- Opojené srdce: verše – Praha: Fond Julia Zeyera, 1921
- In memoriam Romana Tumy – Praha: Pražská akciová tiskárna, 1933[6]
Dolce ukázka
Diskrétní večer krajem táh’, subtilní štěstí s sebou nes’, jemně a tiše, jako v snách, v azury tůní měsíc kles’. —
Tvé kroky zněly v dáli kdes.
Kosatce žluté v bledý stín dýchaly vůní něhu svou, od modrých tůní hudba třtin plakala nocí hvězdnatou. —
Tvé kroky spěly vonnou tmou.
Překlady
- Jak já to vidím – Petr Altenberg. Praha: Jan Otto, 1910
- Ti poslední – Rainer Rilke; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 9. Praha: Josef Richard Vilímek, 1911
- Pohádka 672. noci – Hugo von Hofmannsthal; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 12. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Harmonie – Eduard von Keyserling; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 49. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Bloud – Johannes Schlaf; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 98. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Dumala: román: rozmanitá srdce – E. v. Keyserling. Praha: J. R. Vilímek, 1920
- Anýzové jablíčko, čili příběh chromé dívky – Francis Jammes, Praha: Máj, 1920
- Srdéčko: román – Jean Violis: Praha: Máj, 1920
- Hledání absolutna – Honoré de Balzac. Praha: Máj, 1921
- Genitrix – Francois Mauriac. Praha: Oldřich Petr, 1927?
Odkazy
Reference
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 47.
- ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Zapomenutí – Quodlibet2 – Martin Reiner. www.martinreiner.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ BRESKOVÁ, Beatrice. Vlčí máky. Zvon. Týdeník beletristický a literární. Praha: Fr. S. Procházka, 1921, roč. XXI. Dostupné online.
- ↑ LANTOVÁ, Ludmila. Lexikon české literatury. Praha: Academia, 1985. 900 s. S. 300.
Literatura
- Alfons Breska (1873–1946): literární pozůstalost, soupis – zpracoval Jan Wagner. Praha: Národní muzeum, 1963
- Alfons Breska: (1873–1946): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Bílková. Praha: Památník národního písemnictví, 1998
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Beatrice Bresková
