August Benesch

JUDr. August Benesch
August Benesch
August Benesch
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1873
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1884[1]
Starosta Kroměříže
Ve funkci:
1875 – 1884
Předchůdce Mathias Schrott von Rohrberg
Nástupce Ferdinand Bojakowski
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 22. prosince 1829
Velký Ořechov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. dubna 1911 (ve věku 81 let)
Kroměříž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Františkova univerzita
Vídeňská univerzita
Ocenění Čestné občanství města Kroměříže
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Benesch, též August Beneš, uváděn i jako Augustin (22. prosince 1829 Velký Ořechov[2][3][4]19. dubna 1911[3][4]Kroměříž[4][5]), byl rakouský právník a politik z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Kroměříže.

Biografie

Pocházel z rodiny ředitele statků hraběte Kounice ve Velkém Ořechově. Vystudoval Piaristické gymnázium v Kroměříži a pak studoval filozofii v Brně a práva na tehdejší Františkově univerzitě v Olomouci a na Vídeňské univerzitě. Krátce pak působil v Brně (jako koncipient u advokáta Aloise Pražáka[3]) a v Moravské Ostravě. Od 1. ledna 1868 měl vlastní advokátní kancelář v Kroměříži.[6] Sídlila v Janské ulici č. 246.[7] V letech 1872-1893 vlastnil na kroměřížském Velkém náměstí rohový měšťanský dům u radnice,[8] který je zapsán jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 18636/7-6009.[9]

Byl veřejně a politicky aktivní.[6] V zemských volbách roku 1870 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Kroměříž. Po krátké přestávce se v druhých volbách roku 1871 na zemský sněm vrátil a mandát tu obhájil i v zemských volbách roku 1878.[10] Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl sněmem do vídeňského parlamentu delegován roku 1871, za městskou kurii na Moravě.[11]

Byl českého původu ale hlásil se k německé národnosti a kultuře. Deník Moravská orlice ho roku 1881 označil za slovanského renegáta a od jakživa nepřítele slovanského národa. Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a provídeňsky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[12]

Od roku 1875[6] do roku 1884 vykonával funkci starosty Kroměříže.[6] Zasloužil se o rozvoj města.[4] Coby starosta v 80. letech blokoval rozvoj českého školství v Kroměříži, která tehdy ještě byla dominována německými komunálními politiky.[13] Pocit křivdy české strany ještě umocňovalo na jaře 1881 jeho vyznamenání rytířským řádem Františka Josefa.[14] Z funkce starosty odešel v roce 1884, kdy ho v nové volbě porazil baron Ferdinand Bojakowski, podporovaný českou stranou, rozdílem 18:10 hlasů.[15]

Působil též jako hudební organizátor.[3] Okamžitě po příchodu do Kroměříže usedl do čela místního pěveckého spolku Concordia, zorganizoval hudební školu a založil další spolek, Verein zur Forderung der Musik. Od mládí získával hudební vzdělání a byl zdatným pianistou.[6] Byl i literárně činný. Zpracoval moravské pověsti a vydal německy vlastivědnou knihu o Kroměříži.[4] Získal četná vyznamenání.[6] Město Kroměříž mu udělilo čestné občanství.[12]

Odkazy

Reference

  1. S krátkou přestávkou v roce 1871, kdy v prvních volbách toho roku nebyl zvolen, ale v brzy poté vypsaných nových volbách již ano.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Velký Ořechov
  3. a b c d Benesch, August, 1829-1911 [online]. muzeum-km.knihovny.net [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  4. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. [s.l.]: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. 783 s. Dostupné online. ISBN 9788085048575. S. 715. 
  5. MZA Brno – Matrika zemřelých, Kroměříž - Panny Marie, sign. 8020, folium 11.
  6. a b c d e f FRIC, Ota. Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku, 1. [s.l.]: [s.n.], 1941. Dostupné online. S. 29. 
  7. Olomoucké noviny. Leden 1868, roč. 4, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  8. PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-25]. Identifikátor záznamu 129354 : měšťanský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  11. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. a b Z Kroměříže. Moravská orlice. Červen 1881, roč. 19, čís. 136, s. 1. Dostupné online. 
  13. České gymnasium v Kroměříži. Moravská orlice. Červen 1882, roč. 20, čís. 130, s. 1. Dostupné online. 
  14. PÁLKA, Petr. K počátkům českého gymnázia v Kroměříži. In: Sborník Muzea kroměřížska III/2000. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2002. ISBN 80-85945-28-2. S. 37–71.
  15. Kroměříž národu vrácena!. Opavský Týdenník. Květen 1884, roč. 15, čís. 42, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj