Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž)

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel v roce 2007
Kostel v roce 2007
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Okres Kroměříž
Obec Kroměříž
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Kroměříž
Farnost Panny Marie Kroměříž
Status farní kostel
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Výstavba 1247
Specifikace
Stavební materiál zděný
Další informace
Adresa Riegrovo nám. 165, 767 01 Kroměříž
Ulice Riegrovo náměstí
Kód památky 33844/7-6009 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je kostel stojící v historickém jádru Kroměříže na Riegrově náměstí. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.

Historie

Kostel nechal postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Snad roku 1539 bylo založeno literátské bratrstvo Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,[1] zbořeném roku 1789.[2] Když během třicetileté války vpadla do Kroměříže 26. června 1643 švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona a s pomocí odbojných Valachů vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i Kroměřížská selicha dochovaná v rukopise z roku 1702. Obnovy se kostel dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724.[3] Matka boží nad svatostánkem je dílem akademického malíře a grafika Josefa Führicha (1800 – 1876).[4]

Novodobá historie

V rámci regulace řeky Moravy byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy sv. Václava od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),[5]sv. Cyrila, sv. Metoděje od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)[4] a sv. Vendelína k severní části balustrády kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u Mlýnské brány, zrušené při stavbě novější části arcibiskupského gymnázia a kněžského semináře na počátku 20. století.[5]

V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala[6] (otce Jana Václava Prchala) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou sv. Anny z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze Staré Vody.[7]

Sochy na balustrádě

V dolní části kostelní věže je umístěna pamětní deska Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.

Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.[8] V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování oltáře čtrnácti svatých pomocníků v boční Lurdské kapli. Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720. Autorství bylo přisuzováno Františku Ondřeji Hirnlovi, nyní se ale odborníci přiklánění k Davidu Zürnovi. Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu visí obraz Panny Marie s dítětem. Podle pověsti kroměřížští občané objevili po vypálení kostela za třicetileté války v troskách kostela neporušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz.[9]

Aktuální kněží

  • p. Mgr. Bohumil Kundl (od 1.7.2018) - místoděkan
  • p. Mgr. Karel Hořák (od 1.7.2018) - kaplan


Odkazy

Reference

  1. František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913.
  2. http://www.farnostpm.cz/index.php?sekce=historie
  3. http://www.farnostpm.cz/
  4. a b Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž 1945.
  5. a b Týdeník Kroměřížska 20.06.2000 - V. Březina: I sochy mají svou historii
  6. http://www.isabart.org/person/43727
  7. Kroměřížský zpravodaj 10/2008 [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 
  8. http://kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=13743
  9. Týdeník Kroměřížska 16.11.2015

Externí odkazy

Zdroj