Riegrovo náměstí (Kroměříž)

Riegrovo náměstí
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Kroměříž
Poloha 49°17′49,69″ s. š., 17°23′38,66″ v. d.
Začíná na Masarykovo náměstí
Končí na Moravcova ulice
Historie
Datum vzniku 1567
Denominace 1911
Pojmenováno po František Ladislav Rieger
Starší názvy Spodní náměstí
Nový trh
Zelený trh
Koňský trh[1]
Další údaje
Typ náměstí
Délka 400 m
Šířka 70 m
Počet adres 53[2]
PSČ 767 01
Kód ulice 240257
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Riegrovo náměstí je veřejné prostranství v centru Kroměříže ve Zlínském kraji. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části a po které se dostanete z třídy 1.máje (tvořící průjezd městem) kolem Starého pivovaru a radnice na Velké náměstí. Náměstí nese jméno politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání říšského sněmu v Kroměříži v letech 1848 - 49.

Popis

Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem 1725 (nemovitá Kulturní památka České republiky[3] s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař Jan Václav Sturmer, vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: svaté Anny, svaté Rozálie, svatého Eligia, svatého Wolfganga, svatého Šebastiána, svatého Karla Boromejskéko a svatého Františka Xaverského.

Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (při kostele byl od 16. století i křesťanský hřbitov zrušený v roce 1788) s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá Kulturní památka České republiky[4] s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého Jana Nepomuckého v klenbě vyzdobené freskou od Jana Jiřího Etgense (nemovitá Kulturní památka České republiky[5] s číslem 41883/7-6009) a původní část separační zdi s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města židovské ghetto. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou putta s delfínem od Andrease Zahnera (nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 23390/7-6009).

Pamětní desky na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. František Jaroslav Čech (otec básníka Svatopluka Čecha), přírodovědec Jan Svatopluk Presl nebo dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány Františku Slaměníkovi (autorem je kroměřížský sochař Sylvestr Harna), českému pedagogu a badateli o Janu Ámosu Komenském a akademickému malíři Vladimíru Škrancovi. Sylvestr Harna i Vladimír Škranc jsou pohřbeni na kroměřížském hřbitově.

V západní části náměstí se v měšťanském domě Blahoslavův sbor zapsaném jako nemovitá Kulturní památka České republiky[7] s číslem 39566/7-6009 nachází Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kroměříži. O kousek dál stojí další nemovitá Kulturní památka České republiky[8] s číslem 30382/7-6009 - Měšťanský dům Hirnlův. V roce 1868 koupil profesor chirurgie a babictví olomouckých lékařských studií a rektor olomoucké univerzity František Jan Mošner takzvaný Lampartovský dům č.p.136 (nyní č.p. 133). V tomto domě také zemřel a je pohřben na kroměřížském hřbitově v rodinné hrobce svého zetě Jana Kozánka.[9] Dům zvaný Trtinovský na rohu Šafaříkovy ulice byl v letech 1921-1945 sídlem kroměřížské knihovny.[10]

Na celém náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na seznamu kulturních památek České republiky.

V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti Kroměřížské technické služby, s.r.o. placené parkoviště.

Galerie

  • Dřevoryt z roku 1848, v levé části dnes již neexistující Vodní brána
    Dřevoryt z roku 1848, v levé části dnes již neexistující Vodní brána
  • Detail morového sloupu
    Detail morového sloupu
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kamenný kříž před kostelem Nanebevzetí Panny Marie
    Kamenný kříž před kostelem Nanebevzetí Panny Marie
  • Emeritní domy s kaplí
    Emeritní domy s kaplí
  • Separační zeď s linoryty ve vedutách
    Separační zeď s linoryty ve vedutách
  • Kašna s puttem a delfínem
    Kašna s puttem a delfínem
  • Dům zvaný Řetězový s pamětními deskami F. Slaměníka a F. L. Riegra
    Dům zvaný Řetězový s pamětními deskami F. Slaměníka a F. L. Riegra

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3. 
  2. ↑ Ověřování adres v registru
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 151597 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 145511 : kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  5. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 154015 : jiná církevně správní stavba - emeritní dům s kaplí (děkanství). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 134391 : kašna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-25]. Identifikátor záznamu 138683 : měšťanský dům Blahoslavův sbor. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-25]. Identifikátor záznamu 141823 : Měšťanský dům Hirnlův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  9. ↑ Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
  10. ↑ 70 let muzea v Kroměříži, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž 2003, 75 s, ISBN 80-85945-32-0.

Literatura

  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  • PINKAVA, Jaroslav. Kroměřížské hradby a brány / Zpravodaj Muzea kroměřížska 1987/2 str.13-26. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1987. 48 s. 
  • Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž, 1945

Zdroj