Knihovna Kroměřížska

Knihovna Kroměřížska
Budova knihovny
Budova knihovny
Stát ČeskoČesko Česko
Poloha Slovanské náměstí, Kroměříž, 767 01, Česko
Souřadnice 49°17′32″ s. š., 17°23′43″ v. d.
Typ veřejná knihovna
Založena 17. února 1897
Počet poboček 2 (Kroměříž)
Knihovní fond
Knihovní fond 120000
Povinný výtisk Ne
Přístupnost pro uživatele
Obsluhovaná populace 30000
Registrovaní uživatelé 5000
Další informace
Ředitel PhDr. Šárka Kašpárková
Webové stránky http://www.knihkm.cz/
Telefon 573 503 173
Sigla KMG001
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knihovna Kroměřížska, příspěvková organizace je kulturní instituce v Kroměříži. V knihovně se nachází asi 120 tis. knih ve volném výběru, dále kolem 100 titulů periodik a cca 6000 hudebních nosičů. Knihovna dlouhodobě shromažďuje fond literatury, vztahující se k regionu Kroměřížska, který je poskytován k prezenčnímu studiu v informačním oddělení.

Služby

Knihovna je také jedním z kulturních center města Kroměříže, pořádá celou řadu kulturních a vzdělávacích přednášek, akcí a výstav nejen pro své uživatele, ale i pro širokou veřejnost. Vzdělávání probíhá v cyklech Akademie 3. věku[1] a Univerzity 3. věku,[2] i formou samostatných přednášek a besed. V suterénních prostorách knihovny se nachází počítačová učebna.

Historie

První sídlo knihovny
Sídlo knihovny v letech 1921-1945
Sídlo knihovny v letech 1945-1997

Rozsáhlá arcibiskupská zámecká knihovna široké veřejnosti nesloužila, proto již v prosinci 1896 vznikla zásluhou advokáta Josefa Dorazila ve městě Muzejní a knihovní jednota.[3] První knihovní místnost s čítárnou byla otevřena 17. února 1897[4] a již po roce od otevření měla k dispozici 936 knih.[5] Sídlila v bývalé kanceláři advokáta Vilibalda Mildschuha v Jánské ulici č. 26 (nyní č.p. 25 na rohu Velkého náměstí) v měšťanském domě Řemenářovském zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 41817/7-6009.[6] Od roku 1921 byla knihovna umístěna v Trtinovském domě na rohu Riegrova náměstí a Šafaříkovy ulice, kde zůstala až do 2. světové války. V letech 1945-1997 sídlila knihovna v činžovním domě v Kollárově ulici č.p. 528/1 zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 47890/7-7168.[7] Po roce 1989 dům podléhal restituci a proto bylo rozhodnuto o úpravě budovy bývalého kina na Slovanském náměstí u pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje pro potřeby knihovny a celá instituce sem byla přestěhována v roce 1997 a sídlí zde až do současné doby. Budova je stále upravována, postupně byl vybudován bezbariérový vstup, letní čítárna, sklad s posuvnými regály, prostory byly rozšířeny o část, kterou dříve využívala pobočka České pošty. Koncem 90. let knihovna postupně nahradila půjčování knih tzv. sáčkovou metodou elektronickým systémem, nejdříve programem Lanius, poté Clavius a v roce 2017 Tritius, který umožní samoobslužné odbavení čtenářů.[8]

Dne 1. května 2020 byla spuštěna elektronická Encyklopedie Kroměříže,[9] která obsahuje řadu informací o památkově chráněných objektech, sochách, pamětních deskách a osobnostech spojených s historií města. Jedná se převážně o osobnosti, které již zemřely. Ze žijících jsou doplněni pouze starostové a čestní občané města. Mimo Knihovnu Kroměřížska na encyklopedii spolupracoval Státní okresní archiv Kroměříž, Muzeum Kroměřížska a Kroměřížské technické služby.[10][11]


Zajímavosti

Reliéf "Kroměříž" od Jiřího Vlacha v klidové zóně ve středu knihovny

V knihovně je možné navštívit protiletecký kryt, nacházející se v suterénu budovy, nebo využít validačního místa mojeID a služeb střediska Europe Direct, které poskytuje informace o Evropské unii a jejích jednotlivých členských státech. Čtenáři si zde mohou půjčit brýle na čtení, nebo deštník. Součástí knihovny je Turistické informační centrum,[12] umístěné v Prusinovského ulici vedle radnice v budově bývalého Měšťanského pivovaru evidované jako Kulturní památka České republiky pod číslem 32221/7-6009.[13] Knihovna má ve městě dvě další pobočky a jedno výpůjční místo. Prostřednictvím oddělení Regionálních funkcí poskytuje materiální a metodickou podporu obecním knihovnám v kroměřížském regionu.

V pondělí 19. února 2007 vytvořila knihovna v rámci oslav 110. výročí založení český rekord za největší počet lidí s knihou v ruce shromážděných na jednom místě. Jak zaznamenala Agentura Dobrý den shromáždilo se na Velkém náměstí s knihou tři sta osmdesát jedna občanů města.[14]

Práce se zdravotně hendikepovanými

Knihovna je vybavena bezbariérovým vchodem, zrakově postiženým poskytuje možnost zapůjčit si zvukové nahrávky knih, využití elektronické čtecí lupy, nebo připojení k internetu se systémem FriendlyVox, transformujícím obrazový vjem na zvukový popis, sluchově postižení mohou využít indukční smyčky, která je k dispozici při přednáškách v konferenčním sále. Oddělení pro děti a mládež dlouhodobě spolupracuje se zařízeními pro tělesně a mentálně hendikepované.

Ocenění

Knihovna je nositelem státní ceny Knihovna roku 2005 v kategorii informační počin, udělené MK ČR. Jako dosud jediné knihovně se jí toto ocenění podařilo získat opakovaně i v roce 2016,[15] tentokrát za inovativní použití metod biblioterapie.[16] Od roku 2005 je nositelkou nejvyššího městského ocenění Zlatý tolar, uděleného zastupitelstvem města Kroměříže. Od roku 1991 stojí v čele knihovny PhDr. Šárka Kašpárková, které v roce 2019 udělily Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven medaili Zdeňka Václava Tobolky za významný přínos v rozvoji českého knihovnictví.[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ OSTRAVA-VÍTKOVICE, WebConsult.cz - Internet & Marketing s.r.o., Pohraniční 52/23, 703 00. Akademie III. věku. Knihovna Kroměřířska. Dostupné online [cit. 2017-09-21]. 
  2. ↑ OSTRAVA-VÍTKOVICE, WebConsult.cz - Internet & Marketing s.r.o., Pohraniční 52/23, 703 00. Univerzita III. věku | Vzdělávání | Služby | Knihovna Kroměřížska. www.knihkm.cz [online]. [cit. 2017-09-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ 70 let muzea v Kroměříži, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž 2003, 75 s, ISBN 80-85945-32-0.
  4. ↑ MEJSNAR, Karel. Půl století veřejné knihovny v Kroměříži 1897-1947. 1.. vyd. Kroměříž: Knihovní rada, 1947. 59 s. 
  5. ↑ Začali s tisícovkou knih [online]. 5plus2 Kroměřížsko a Vsetínsko, strana 4: MAFRA, 2017-02-24 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 153943 : měšťanský dům Řemenářovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 160891 : činžovní dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. ↑ VONDRÁŠEK, Jan. Knihovna Kroměřížska se po rekonstrukci podlahy otevřela návštěvníkům v polovině srpna. [zpravodaj]. 2017, roč. 14, čís. 9, s. 3. 
  9. ↑ "Encyklopedie Kroměříže" [online]. Knihovna Kroměřížska [cit. 2022-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-06. 
  10. ↑ www.mesto-kromeriz.cz
  11. ↑ Knihovna Kroměřížska dokončuje internetovou encyklopedii dějin města. SeznamZpravy [online]. 2022-05-24 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Informační centrum. www.kromeriz.eu [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-25. 
  13. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 143779 : pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  14. ↑ http://www.mesto-kromeriz.cz/zpravodaj/knihovna-v-ramci-oslav-110-vyroci-vytvorila-cesky-rekord/ Archivováno 24. 2. 2018 na Wayback Machine. Kroměřížský zpravodaj
  15. ↑ -RED. 7 knihoven roku 2016. Biblio. Roč. 2016, čís. 11, s. 2. 
  16. ↑ PACINOVÁ, Zuzana. Biblioterapie pomáhá. Veřejná správa. 2016, roč. 27, čís. 24, s. 9. 
  17. ↑ Medaile Zdeňka Václava Tobolky. sdruk.mlp.cz [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy

Zdroj