August Antonín Josef z Lobkowicz

August Antonín Josef z Lobkowicz
Erb rodu
Erb rodu
Kníže z Lobkowicz a
3. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci:
5. března 1802 – 28. ledna 1803
Předchůdce Josef Maria Karel z Lobkowicz
Nástupce Antonín Isidor z Lobkowicz
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1791 – 28. ledna 1803
Panovník Leopold II., František II.
Nástupce Vojtěch Václav z Klebelsbergu
Rakouský vyslanec ve Španělsku
Ve funkci:
1772 – 1776
Panovník Marie Terezie
Tajný rada
Císařský komorník
Vojenská služba
Služba Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Doba služby ?–1771
Hodnost generál polní strážmistr
Bitvy/války sedmiletá válka
Narození 21. září 1729
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 28. ledna 1803 (ve věku 73 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Lobkowická hrobka v Hoříně
Choť (1753) Marie Ludmila Czerninová (1738–1790)
Rodiče Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1753)
Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu (1702–1780)
Děti Antonín Isidor (1773–1819)
Příbuzní bratr: Josef Maria Karel z Lobkowicz (1724–1802)
sestra: Marie Eleonora, provdaná d'Ursel et d'Hoboken (1721–1756)
strýc: Filip Hyacint z Lobkowicz (1680–1734)
strýc: Josef Antonín August z Lobkowicz (1681–1717)
bratranec: Ferdinand Filip z Lobkowicz (1724–1784)
děd: Ferdinand August z Lobkowicz (1655–1715)
Zaměstnání politik
Profese vyslanec, diplomat, mecenáš a politik
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1792 rakouský Řád zlatého rouna (č. 836)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Antonín Josef z Lobkowicz (německy August Anton Joseph von Lobkowitz, 21. září 1729 Praha – 28. ledna 1803 Praha)[1][2] byl kníže z Lobkovic a 3. hlava mělnické sekundogenitury (1802–1803). V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království a v roce 1792 mu byl udělen Řád zlatého rouna.

Původ a kariéra

Narodil se jako syn Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz (1686–1753), vojevůdce a zakladatele lobkovické sekundogenitury, a jeho manželky Marie Jindřišky Karolíny z Waldsteinu (1702–1780). Jeho starší bratr Josef Maria Karel z Lobkowicz (1724–1802) nezanechal mužské potomky.

Studoval v Římě.[3] Jako jeho bratři vstoupil do císařské armády. Bránil Habsburskou říši v době Sedmileté války. Jeho bratr Karel Adam (1719–1760) byl vážně zraněn v bitvě u Lovosic, Filip Josef (1732–1760) v bitvě u Lehnice. Nejmladší bratr Leopold (1734–1759) zemřel v Drážďanech. Sám August Antonín byl v bitvě u Lovosic 1. října 1760 zajat a muselo za něj být vyplaceno výkupné v hodnotě 300 vojáků.[3] V armádě dosáhl hodnosti generála polního strážmistra.[2] V roce 1771 odešel z vojska.[3]

Následujícího roku byl Marií Terezií vyslán do Španělska jako zplnomocněný ministr u španělského královského dvora v Madridu, kam odjel i s manželkou a dětmi.[3] Nevýhodou tohoto postu byly vysoké náklady. Setrval tam do léta 1776.

V letech 1784–1796 dohlížel z titulu spoluporučníka na dědictví prince Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz z roudnické primogenitury.[4]

V letech 1791–1803 zastával úřad nejvyššího maršálka Českého království. Za zásluhy mu byl 21. listopadu 1792 udělen Řád zlatého rouna (č. 836).[2] Podporoval umění a vědu.

Zemřel 28. ledna 1803 v Praze, byl pohřben vedle své manželky na farním hřbitově v Hoříně[5] a později byly jejich ostatky uloženy v rodové hrobce v Hoříně.

Majetek

Jeho manželka přinesla jako věno panství Mělník, Byšice, Čečelice se zámkem Mělník a Hořín.[2][6] Pokoje v Hoříně nechal kníže vyzdobit štuky.[3] Dále zdědila po otci panství Drhovle, Čížová, Sedlice a palác na Malé Straně v Praze.[6] Fakticky byla až do své smrti majitelkou Marie Ludmila a majetek po desetiletí spravovala její matka Isabela Marie (oprávněná administrátorka) do roku 1776, tedy do návratu rodiny ze Španělska.[6] V roce 1783 tvořilo knížecí dvůr včetně šestičlenné rodiny 47 osob.[7]

Rodina

V zámecké kapli v Hoříně se 16. září 1753 na svátek svaté Ludmily oženil s Marií Ludmilou Czerninovou z Chudenic (21. 4. 1738 – 20. 6. 1790 Praha, pohřbena v Hoříně), dcerou Františka Antonína Czernina, (1710–1739) a jeho manželky Isabely Marie z Merode-Westerloo (1703–1780). Jemu bylo dvacet čtyři let, nevěstě pouhých patnáct let a pět měsíců. Svatby se zúčastnil i bratr císaře – vévoda Karel Lotrinský (1712–1780).[8]

Manželům se narodilo se 19 dětí,[1][9] jen čtyři z nich se však dožily vyššího věku a jen tři přežily otce:

  • 1. Marie Josefa (19. 6. 1754 – 22. 6. 1754)
  • 2. Marie Josefa (30. 3. 1756 – 9. 8. 1793)
  • 3. Kristián (25. 9. 1757 – 30. 5. 1759)
  • 4. August (5. 10. 1758 – 13. 10. 1758)
  • 5. Marie Isabela (14. 10. 1759 – 15. 3. 1761)
  • 6. Marie Walburga (18. 8. 1760 – 19. 8. 1760)
  • 7. Jan Václav (5. 8. 1761 – 26. 9. 1768)
  • 8. František Antonín (11. 7. 1762 – 9. 10. 1762)
  • 9. Anna Josefa (1763 – 6. 8. 1763)
  • 10. Marie Karolína (9. 1. 1764 – 29. 9. 1768)
  • 11. Ferdinand (16. 5. 1765 – 12. 11. 1768)
  • 12. Marie Anna (9. 8. 1766 – 15. 11. 1768)
  • 13. Marie Terezie Gabriela (13. 6.[1] nebo 13. 9.[9] 1767 – 1. 5. 1820, pohřbena v Lobkovické hrobce v Hoříně)
  • 14. Marie (11. 1. 1769 – 2. 9. 1770)
  • 15. Marie Eleonora Adalberta Caja (22. 4. 1770 Praha – 9. 11. 1834 Praha, pohřbena v Sýčině)[1]
  • 16. Emanuel Felix (29. 6. 1771 – 13. 4. 1773)
  • 17. Maria Antonín Isidor (15. 3.[1] nebo 16. 12.[9][11] 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha, pohřben v Hoříně)
    • ∞ (6. 6.[1][10] nebo 16. 6.[4] 1796 Inzersdorf u Vídně) Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (12. 2. 1779 – 26. 3. 1837)
  • 18. Rosa de Lima (23. 6. 1775 – 7. 4. 1777)
  • 19. Maria Ludecilla (19. 7. 1778 – 26. 3. 1779)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 174. Dále jen Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu. 
  3. ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 86–87. 
  4. ↑ a b KOPIČKA, Petr. 16. září 1753 / Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic – jejich manželství a rodina. Mělník: Jiří Lobkowicz, 2013. 26 s. S. 15. Dále jen Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic. 
  5. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 16
  6. ↑ a b c Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 11–12
  7. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 13–14
  8. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 5–6
  9. ↑ a b c Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu, s. 175 a 176
  10. ↑ a b Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu, s. 176
  11. ↑ Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic, s. 10

Literatura

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 174, 216. 
  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 86–87. 
  • KOPIČKA, Petr. 16. září 1753 / Svatba Augusta Antonína knížete z Lobkowicz a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic – jejich manželství a rodina. Mělník: Jiří Lobkowicz, 2013. 26 s. 

Externí odkazy

Zdroj