Arvid August Afzelius

Arvid August Afzelius
Narození 8. října 1785
Fjällåkra, Västergötland, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí 2. září 1871 (ve věku 85 let)
Enköping, Uppland, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbení hřbitov v Enköpingu
Povolání pastor, sběratel folklóru, historik, muzikolog, básník a překladatel
Národnost švédská
Alma mater Uppsalská univerzita
Literární hnutí romantismus
Významná díla Svenska folk-visor från forntiden (1814–1817)
Ocenění Královská cena (1841),
Velká cena Švédské akademie (1865)
Manžel(ka) baronka Sofia Ottiliana Ramsay (1816–1827),
Sofia Charlotta Furubohmová (1831–1846),
Vilhelmina Elisabet Elfströmová (1848–1874)
Děti 17 dětí, jedenáct z nich ho přežilo
Příbuzní Lars Peter Afzelius (bratr)
Gunnar Afzelius a Karl Rudolf Afzelius (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arvid August Afzelius (8. října 1785, vesnice Fjällåkra, Västergötland – 2. září 1871, Enköping) byl švédský pastor, sběratel folklóru, historik, muzikolog, básník a překladatel, představitel švédského romantismu.[1][2]

Život

Narodil se v rodině faráře ve Falköpingu. Studoval na univerzitě v Uppsale, studium ukončil roku 1809. V roce 1810 nastoupil jako učitel na zednářské dětské škole ve Stockholmu a na soukromé střední škole založené jeho bratrem. Roku 1811 byl vysvěcen na kněze a v tom samém roce se stal členem Gótského spolku. Roku 1812 se stal mimořádným dvorním kazatelem. Od roku 1821 až do své smrti byl farářem v Enköpingu. V roce 1852 se stal smluvním proboštem v Åsundské smlouvě v uppsalské diecézi. Byl třikrát ženat, měl celkem 17 dětí, jedenáct z nich ho přežilo. Zemřel v Enköpingu a je pohřben na místním hřbitově.[2]

Dílo

Afzelius byl jedním z prvních a ve své době také předním sběratelem švédských lidových písní. Sám psal také balady a romance, z nichž Näcken (Hluboko v moři na démantové desce) a Alundavisan se tak rozšířily, že byly vnímány jako lidové písně. Skládal také hymny a žalmy a byl jedním z přispěvatelů do nového Švédského kancionálu (Den svenska psalmboken) z roku 1819. Publikoval také dějiny Švédska až do doby Karla XII.[3]

Z islandštiny přeložil Ságu o Hervaře, Védminu věštbu, Píseň slunce a Sæmundovu Poetickou Eddu. Překlady byla kritizovány za nepřesnosti, ale jejich jazyk byl považován za záslužný.[4]

Výběrová bibliografie

Afzeliův hrob v Enköpingu
  • Traditions af Swenska Folk-Dansar (1814–1815, Tradiční švédské lidové tance), sbírka melodií švédské lidové hudby vydaná ve čtyřech svazích společně s Olofem Åhlströmem, který vytvořil hudební aranžmá.
  • Svenska folk-visor från forntiden (1814–1817, Švédské lidové písně z dávných dob), třídílná sbírka švédských lidových písní vydaná společně Erikem Gustafem Geijerem.
  • Swenska folkets sago-häfder, eller Fäderneslandets historia, sådan hon lefwat och till en del ännu lefwer i sägner, folksånger och andra minnesmärken (1839–1870, Knihy příběhů švédského lidu aneb dějiny vlasti, jak žila a do jisté míry stále žije v legendách, lidových písních a jiných památkách), dějiny Švédska až do Karla XII., jedenáct svazků.
  • Afsked af svenska folksharpan: med bidrag till svenska folksångernas historia (1848, Pozdrav švédské lidové harfě: s  příspěvky k historii švédských lidových písní), nová sbírka lidových písní a vlastních písní ve formě lidové písně.
  • Lidandets väkter: andeligt skaldestycke (1850, Strážci utrpení: duchovní básnická skladba), dílo obdrželo menší cenu Švédské akademie.
  • Minnen (1901, Paměti), vydáno posmrtně jednou z jeho dcer.

Překlady

Překlady z islandštiny

  • 1811 – Hervarasaga (Sága o Hervaře), mytická staroseverská sága.
  • 1812 – Völuspá (Vědmina věštba), skladba o stvoření a zániku světa poprvé publikovaná v časopise Gótského spolku Iduna č. 3.
  • 1813 – Sólar ljóð (Píseň slunce), staroseverská báseň napsaná stylem Poetické Eddy, ale s obsahem křesťanských vizionářských básní, poprvé publikována v časopise Gótského spolku Iduna č. 4.
  • 1818 – Edda Sæmundar, překlad tzv. Poetické Eddy společně s Rasmusem Christianem Raskem.

Překlad z angličtiny

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný. 1. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 418.
  2. ↑ a b A August Afzelius – Svenskt Biografiskt Lexikon. sok.riksarkivet.se [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ 1911 Encyclopædia Britannica/Afzelius, Arvid August - Wikisource, the free online library. en.wikisource.org [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Litteraturbanken | Svenska klassiker som e-bok och epub. litteraturbanken.se [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj