Arnošt ze Schwarzenbergu

Arnošt ze Schwarzenbergu
Erb rodu Schwarzenbergů
Erb rodu Schwarzenbergů
Narození 29. května 1773
Vídeň
Úmrtí 14. března 1821 (ve věku 47 let)
Vídeň
Povolání katolický kněz, katolický jáhen, kazatel, kněz a katolický biskup
Nábož. vyznání katolická církev
Rodiče Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
Příbuzní Josef II. ze Schwarzenbergu, Karel Filip ze Schwarzenbergu, Bedřich Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu a Franz de Paula Schwarzenberg (sourozenci)
Funkce rábský biskup (od 1818)
biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže-biskup Arnošt ze Schwarzenbergu (německy Ernst Fürst zu Schwarzenberg, maďarsky Schwarzenberg Ernő herceg, 29. května 1773, Vídeň – 14. března 1821 tamtéž) byl kníže ze Schwarzenbergu, kanovník v Kolíně nad Rýnem a rábský biskup.

Život

Mládí a duchovní dráha

Arnošt ze Schwarzenbergu se narodil ve Vídni jako syn v Čechách narozeného knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) a jeho manželky, Marie Eleonory, roz. hraběnky z Oettingen-Wallersteinu. Měl bratra dvojče Františka z Pauly, který byl od roku 1783 domicelářem řádové kapituly v Kolíně nad Rýnem.

Vzdělání pro svou duchovní dráhu získával ve Vídni a souběžně s tím byl od roku 1782 kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a od roku 1792 také v Lutychu. Po zrušení tamní kapituly roku 1795, a tím pádem též ztrátě svých prebend, se stal kanovníkem v Salcburku a od roku 1796 taktéž v Pasově. Oba kanonikáty však později rovněž zanikly následkem jejich sekularizace.

Roku 1807 ve Vídni jej arcibiskup Jeroným František Josef z Colloredo-Mannsfeldu vysvětil na kněze. Od roku 1808 byl kanovníkem v Ostřihomi, v roce 1816 se stal arcidiakonem ve slovenském Šaštíně, kde prováděl vizitaci. V roce 1818 byl kníže Schwarzenberg jmenován biskupem rábským (Győr) v době výročí 220 let osvobození města od Turků jedním z jeho předků, Adolfem ze Schwarzenbergu. Biskupské svěcení obdržel roku 1819. Jeho započatou intenzivní duchovní činnost však předčasně ukončilo jeho náhlé úmrtí.

Jedním z jeho bratrů byl polní maršál generalissimus Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820), vrchní velitel koaliční armády proti Napoleonovi, v „Bitvě národů“ u Lipska. Jeho synovci pak byli rakouský ministerský předseda Felix ze Schwarzenbergu (1800–1852) a jeho bratr kníže, kardinál a arcibiskup pražský Bedřich ze Schwarzenbergu (1809–1885).

Umělecká činnost

V roce 1804 se usadil na zámku Aigen poblíž Salcburku a nechal zásadně rozšířit tamní zámecký park. Z jeho iniciativy byl Gollinský vodopád zpřístupněn veřejnosti. Věnoval se krajinomalbě, sepsal pojednání o zřízení hudební akademie v Salcburku a podporoval hudební talenty, jako např. sopranistku Elisabeth von Neukomm nebo pozdějšího vídeňského dvorního kapelníka Ignaze Aßmayera. Na svém panství pořádal koncerty, který se aktivně účastnil jako zpěvák a dostalo se mu věnování mnoha skladeb, mj. např. od Josepha Haydna.

Zdroj