Arnould Galopin

Arnould Galopin
Narození 9. února 1863
Marbeuf, Eure, Normandie
Úmrtí 9. prosince 1934 (ve věku 71 let)
Paříž
Místo pohřbení Hřbitov Batignolles
Pseudonym Vicomte de Granville
Povolání spisovatel
Žánr dobrodružný román
Témata literatura pro děti a mládež
Významná díla Doktor Omega
Ocenění Velká cena Francouzské akademie, důstojník Řádu akademických palem, důstojník Řádu čestné legie[1]
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnould Desiré Galopin (9. února 1863, Marebuf, Eure, Normandie – 9. prosince 1934, Paříž) byl francouzský spisovatel, autor detektivních, sci-fi románů a dobrodružných románů především pro mládež.[2][3]

Život

Arnould Galopin se narodil roku 1863 v Marbeufu normandském departmentu Eure, kde byl jeho otec učitelem. Od roku 1870 žil s rodinou v Paříži. Po ukončení střední školy a po návratu z vojenské služby se stal učitelem. Brzy se ale začal věnovat žurnalistice a deset let pracoval zejména pro dva důležité deníky té doby: La Nation a Le Soir.[2]

Definitivně se začal věnovat psaní v roce 1903 vydáním své první knihy Les Enracinées. Během první světové války působil jako válečný zpravodaj a postupně vydal několik uznávaných knih týkajících se jeho válečných zážitků. Za dílo Sur le front de mer (1918. Na frontě na moři) odrážející jeho službu v obchodním loďstvu obdržel Velkou cenu Francouzské akademie.[2][4]

Daleko známější je však pro svou tvorbu v oblasti populární literatury, určené většinou mládeži. Stal se autorem asi stovky historických, dobrodružných, detektivních a sci-fi románů, které publikoval v týdenních sešitech nebo na pokračování v denících Le Journal a Le Petit Journal.[5]

Galopinovy fantastické romány byly napsány pod vlivem Julese Verna a H. G. Wellse a samotný Galopin byl často označován jako Moderní Jules Verne (Le Jules Verne Moderne).[5] Hrdinové jeho románů pro mládež jsou obvykle mladí chlapci, jejichž hlavní povahovou vlastností je odvaha a odhodlání. Jejich nepřáteli jsou vždy bezohlední bandité a v boji s nimi prožívají chlapci velké množství různých dobrodružství, která jsou si ale v různých titulech velmi podobná.[6] V oblasti detektivní literatury, ve které ale v jeho podání převládá dobrodružný prvek, je Galopin tvůrcem detektiva Allana Dickinsona (prototyp detektiva Richarda Dickinsona od Jeana Rayho), zloděje Edgara Pipa (podle vzoru Arsèna Lupina) a přízračného zloducha Tenebrase, rivala Fantomase.[7]

Výběrová bibliografie

Doktor Omega, vydání z roku 1907
Ilustrace k románu Doktor Omega od Ernesta Augusta Bouarda
Aventures fantastiques d'un jeune parisien, první sešit
Ténébras, le bandit fantôme, číslo sešitu 31.
  • Un tour du monde en aéroplane (1905, Aeroplánem kolem světa), společně s Henrym de La Vauxem.
  • Le docteur Oméga (1906, Doktor Omega), sci-fi román, česky jako Divy neznámého světa. Hlavním hrdinou románu je tajemný vynálezce doktor Omega, který vytvořil kosmickou loď, která odpuzuje prostor a čas a umožňuje cestovat ve vesmíru. Doktor Omega se touto lodí vydá se dvěma společníky na planetu Mars. kde všichni prožívají mnohá dobrodružství mezi různými marťanskými národy.
  • La Révolution de demain (1909, Revoluce zitřka), sci-fi román.
  • Les Chercheurs d'inconnu: aventures fantastiques d'un jeune parisienAventures fantastiques d'un jeune Parisien (1909, Fantastická dobrodružství mladého Pařížana), sci-fi román.
  • La Ténébreuse Affaire de Green Park (1910, Temná aféra Zeleného parku), první detektivní román s Allanem Dickinsonem.
  • Ténèbras, le bandit fantôme (1911, Ténèbras, bandita fantóm).
  • L'Homme au complet gris (1912, Muž v šedém obleku), detektivní román.
  • La Sandale rouge (1914, Červený střevíc), detektivní román s Allanem Dickinsonem.
  • Sur la ligne de feu (1917, Na ohnivé linii), válečný román.
  • Sur le front de mer (1918, Na frontě na moři), válečný román.
  • Mémoires d'un cambrioleur retiré des affaires (1922), česky jako Kletba démantu, společné detektivní dobrodružství Allana Dickinsona a zloděje Edgara Pipa.
  • Les Aventures de Julot, tueur de tigres (1924, Dobrodružství Julota, zabijáka tygrů).
  • Un aviateur de quinze ans (1926, Patnáctiletý letec), dobrodružná cesta mladého chlapce kolem světa.
  • Le Petit Chasseur de panthères (1928, Malý lovec panterů), česky jako Lovec šelem.
  • Le Bacille (1928, Bacil), sci-fi román o šíleném vědci, který se chce mstít pomocí biologické války.
  • Aventures d'un apprenti parisien (1928, Dobrodružství pařížského učně).
  • Les Suites d'un mariage d'amour (1929, Následky manželství z lásky), detektivní román s Allanem Dickinsonem.
  • Le Petit Détective (1931, Malý detektiv).
  • Les Aventures d'un écolier parisien (1931, Dobrodružství pařížského školáka)
  • La Résurrection d'Edgar Pipe 1933, Vzkříšení Edgara Pipa)
  • Le Tour du monde d'un boy scout(1934, Skautova dobrodružství na cestě kolem světa), dobrodružství francouzského mladíka, skauta a později námořníka, Jacquese Dorvala.
  • La Dernière incarnation d'Edgar Pipe (1934, Poslední vtělení Edgara Pipa)

Filmové adaptace

  • Le col bleu (1915), francouzský němý film, režie Emile Chautard.
  • Les poilus de la neuvième (1915), francouzský němý film, režie Jean-Joseph Renaud a Georges Rémond.
  • La mascotte des poilus (1918), režie Charles Maudru a Georges Rémond.
  • Il giro del mondo di un biricchino di Parigi (1921, italský němý film podle románu Aeroplánem kolem světa, režie Luigi Maggi,
  • Tao (1924). francouzský němý film, režie Gaston Ravel.[8]

Česká vydání

U některých titulů se nepodařilo dohledat název a rok vydání francouzského originálu.

  • Divy neznámého světa, dva díly, Praha: Josef R. Vilímek 1908, přeložil Jaroslav Houdek.
  • Aeroplánem kolem světa, Praha: Josef R. Vilímek 1927, román vyšel v časopise Dobrodružný svět.
  • Bacil, Praha: Václav Neubert 1930 (románová příloha Pestrého týdne), přeložil Josef Vodička.
  • Lovci pardálů, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, sešitová edice Letem dobrodružným světem č. 1.
  • Mstitel, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 2.
  • Ostrov kajmanů, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 3.
  • V zajetí rudokožců, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 4.
  • Malý detektiv, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 5.
  • Lovci goril, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 6.
  • Dobrodružství Tommyho, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 7.
  • V džungli, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 8.
  • Malý houslista, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 9.
  • Dobrodružství dvou Francouzů v Dardanelách, Praha: Ladislav Šotek 1931, přeložil Vladislav Štverák, Letem dobrodružným světem č. 10.
  • Následky manželství z lásky, Praha: Jan Svátek 1931, přeložil Antonín Svátek.
  • Kletba démantu, Praha: Národní politika 1931, přeložil K. Záruba.
  • Červený střevíc, Praha: Národní listy 1932, přeložila Vlasta Sísová.
  • Poslední vtělení Edgara Pipa, Pražská akciová tiskárna 1935.
  • Drama na jachtě "Calypso", Praha: Národní politika 1936, přeložil Vladislav Štverák.
  • Skautova dobrodružství na cestě kolem světa, dva díly, Praha: Josef R. Vilímek 1936-1937, přeložil Zdeněk Hobzík pod pseudonymem Jiří Verat.
  • Patnáctiletý letec, dva díly, Praha: Josef R. Vilímek 1937-1938, přeložil Zdeněk Hobzík pod pseudonymem Jiří Verat.
  • Lovec šelem, tři díly, Praha: Josef R. Vilímek 1938-1939, přeložil Zdeněk Hobzík pod pseudonymem Jiří Verat.
  • Patnáctiletý letec, dva díly, Opava: Optys 1992-1993, přeložil Zdeněk Hobzík.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ministère de l'Instruction publique et des Beaux-Arts. Beaux-arts. Au grade d'officier. Journal Officiel, 2 octobre 1920 - Gallica
  2. ↑ a b c Arnould Galopin: Homme de lettres, romancier populaire
  3. ↑ NEFF, Ondřej, OLŠA, Jaroslav, jr. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995. S. 86.
  4. ↑ MIGOZZI, Jacques. LE GUERN, Phillipe. Productions du populaire(s). Presses Univ. Limoges 2004. S. 238-240.
  5. ↑ a b Arnould – Galopin - Une étude de l'œuvre in Bibliothèque des Grandes Aventures
  6. ↑ Arnould Galopin -The Encyclopedia of Science Fiction
  7. ↑ Scheda: un tentativo scout di Arnould Galopin
  8. ↑ Arnould Galopin na webu IMDbi

Externí odkazy

Zdroj