Arnošt Leopold Salmsko-Neuburský

Arnošt Leopold
hrabě ze Salm-Neuburgu
Rodový erb Salm-Neuburgů
Rodový erb Salm-Neuburgů
Narození 1683
Úmrtí 1. ledna 1722 (ve věku 38–39 let)
Olomouc
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání aristokrat
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť (1705) Marie Františka z Liechtenstein-Kastelkornu (1685–1754)
Děti Karel Otto Salmsko-Neuburský[1]
Ludvík Jan Salmsko-Neuburský
Rodiče František Leopold Ignác ze Salm-Neuburgu[1] a Marie Herzenlaut ze Salm-Neuburgu[1]
Příbuzní Karel Otto Salmsko-Neuburský (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Leopold Ignác Salmsko-Neuburský (německy Ernst Leopold Ignaz Graf von Salm und Neuburg; 1683 – 1. ledna 1722 Olomouc) byl moravský šlechtic z rodu Salmů, patřil k linii Salm-Neuburg a vlastnil několik panství na Moravě (Tovačov).[2]

Život

Zámek Tovačov, hlavní sídlo Salm-Neuburgů v letech 1600–1714
Erb hrabat ze Salm-Neuburgu podle Siebmachera z roku 1605

Narodil se jako syn hraběte Františka Leopolda ze Salm-Neuburgu (1648–1702) a jeho manželky Marie Herzenlaut Schifferové (1653–1711), dcery Rudolfa Schiffera, barona z Freilingu a Daxbergu a jeho manželky Sabiny Blahrer z Wartensee.

Zastával hodnost císařského komořího.

Arnošt Leopold Ignác Salmsko-Neuburský zemřel 1. ledna 1722 v Olomouci.

Manželství a rodina

Arnošt Leopold se v roce 1705 oženil s hraběnkou Marií Františkou z Lichtenštejna-Kastelkornu (1685 – 6. listopadu 1754), sestrou pozdějšího olomouckého biskupa Jakuba Arnošta z Lichtenštejna-Castelcornu.[3] Z jejich manželství se narodili dva synové:[4][5]

  • 1. Karel Otto ze Salm-Neuburgu (14. května 1709 – 8. prosince 1766 Vídeň), byl třikrát ženatý – poprvé od roku 1737 s hraběnkou Marií Antonií Wengerovou (1721 – 18. července 1744), podruhé od roku 1746 s hraběnkou Marií Annou Eleonorou Zárubovou z Hustířan († 1753) a potřetí od roku 1755 s hraběnkou Marií Ernestinou Pruskovskou z Pruskova (1722–1806).
  • 2. Ludvík Jan ze Salm-Neuburgu († 1758), v roce 1754 se oženil se svobodnou paní Marií Vilelmínou Schirndingerovou ze Schirndingu (1733–1803)

Majetkové poměry

Salmův palác na Horním náměstí v Olomouci

Po strýci Ferdinandu Juliovi zdědil v roce 1697 panství Tovačov, Kojetín a Kralice na Hané, po dobu Arnoštovy nezletilosti spravoval majetek otec František Leopold. S Kojetínem byl spojen dlouholetý soudní spor s pražským arcibiskupstvím, které si jako bývalý majitel panství nárokovalo ochranu nad městem. Rozhodnutím soudu z roku 1699 byl Kojetín přiřknut pražskému arcibiskupství,[6] k faktickému předání panství ale došlo až v roce 1720. Panství Tovačov se na základě závěti Ferdinanda Julia mělo stát fideikomisem, zřízení svěřenství ale nebylo schváleno císařem a Tovačov zůstal alodním statkem s možností volného nakládání.[7] V roce 1707 prodal Arnošt Leopold panství Kralice, které za 142 000 zlatých koupili Rottalové.[8] Pro Tovačov vydal v roce 1712 nový městský řád[9], ale nakonec i tento majetek v roce 1715 prodal. K panství tehdy patřilo město Tovačov, patnáct vesnic a za částku 630 000 zlatých koupili tento komplex Petřvaldští z Petřvaldu.[10][11] Arnošt Leopold krátce před definitivní ztrátou Kojetína (1720) koupil v roce 1719 panství Velké Opatovice (od Věžníků za 94 000 zlatých).[12][13] Manželka a syn Karel Otto později k tomuto panství přikupovali další statky (Jevíčko, Jaroměřice).[14]

V Olomouci byl sídlem rodu Salmův palác na Horním náměstí, kde také Arnošt Leopold zemřel. Palác byl poškozen při požáru města v roce 1709 a až v letech 1727–1728 byl přestavěn z iniciativy Arnoštovy vdovy Marie Františky.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ернст Леополд Игнац фон Залм-Нойбург na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Geni.com.
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXII.; Praha, 1904; s. 551 (heslo ze Salmu)
  3. ↑ Rodokmen rodu Lichtenštejnů z Castelcornu dostupné online
  4. ↑ Luxemburg 6, genealogy.euweb.cz
  5. ↑ Ernst Leopold Ignaz Graf v. Salm-Neuburg, ww-person.com
  6. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl; Praha, 1997; s. 929 ISBN 80-85983-14-1
  7. ↑ HOLÁSKOVÁ, Hana: Stavební a umělecká historie zámku v Tovačově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2009; s. 31–32 dostupné online
  8. ↑ Dějiny Kralic na Hané na webu městyse Kralice na Hané dostupné online
  9. ↑ Dějiny města na webu města Tovačov [1]
  10. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 248
  11. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 7. díl; Praha, 2008; s. 587 ISBN 978-807277-041-0
  12. ↑ Denkwürdiger und nützlicher rheinischer Antiquarius; Koblenz, 1861; s. 415–416 dostupné online
  13. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 267
  14. ↑ Salm-Neuburgové na Malé Hané na webu města Jaroměřice dostupné online
  15. ↑ Historie Salmova paláce na webu Města Olomouce dostupné online

Literatura

  • Duco van Krugten: Salm. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, ISBN 3-428-11203-2, S. 381 – 383
  • Josef Hofbauer: Die Grafschaft Neuburg am Inn. München 1969 (Historischer Atlas von Bayern, Altbayern Reihe I, Heft 20).

Externí odkazy

Zdroj