Schirndingerové ze Schirndingu

Schirndingerové ze Schirndingu
Erb Schirndingerů
Země České královstvíČeské království České království
Tituly baroni, hrabata
Rok založení 14. století
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schirndingerové ze Schirndingu, německy Schirndinger von Schirnding, jsou šlechtický rod pocházející z Horní Falce, jehož větev se na začátku 16. století začala usazovat také v západních Čechách.

Rodové jméno i přídomek se někdy uvádějí ve tvaru Schirdinger či Schirding (např. Schirdingovský palác) a Ottův slovník naučný uvádí dokonce počeštěnou podobu Širntyngár ze Širntynku.[1]

Historie jména a rodu

Původ rodu je kladen do Schirndingu, obce ležící v německé spolkové zemi Bavorsko, dřívější Horní Falci. Ta je spolu s rodem von Schirnding poprvé zmiňována v roce 1377. Jedna z rodových linií získala počátkem 16. století statky v západních Čechách. Později se rozdělila na baronskou a hraběcí větev; někteří potomci baronské větve žili také v Bavorsku, v Prusku i v Jižní Africe. V Čechách patřila této větvi od roku 1555 především Lesná u Tachova (německy Schönwald); lesenský zámek, který nechal přestavět z dřívější tvrze František Jáchym Schirndinger v roce 1787, patřil rodu až do roku 1945). Posledním majitelem byl Hans Schirndinger (1881–1950).[2] Dalšími statky patřícími v minulosti rodu byly např. Chotiměř, Stanětice nebo Nahošice.

Hraběcí linii (titul od roku 1793) patřila Kamenná Lhota v jižních Čechách a jejím posledním majitelem z tohoto rodu byl Rudolf Schirndinger (* 1884).[2]

Se jménem rodu je spojen také Schirdingovský palác v Praze (v majetku 1752–1838).

Mezi známé příslušníky rodu patří např. pražský spisovatel hrabě Ferdinand Schirndinger (1808–1845)[3] nebo německý básník, esejista a literární kritik Albert von Schirnding (* 9. dubna 1935 v Řezně).[4]

Erb

Rodovým erbem je zlatý štít, v něm tři černé osekané větve (ostrve) ležící vodorovně nad sebou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schirnding (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl 22. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. S. 987, 988. 
  2. ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 330 s. ISBN 80-204-0760-X. S. 247, 248. 
  3. ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Schirndinger von Schirnding, Ferdinand Leopold Gf.; Ps. F. Gr. Friedolin. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj