Arnošt Hofbauer

Arnošt Hofbauer
Arnošt Hofbauer ve svém ateliéru (po 1906)
Arnošt Hofbauer ve svém ateliéru (po 1906)
Narození 26. dubna 1869
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. ledna 1944 (ve věku 74 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Alma mater Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř, pedagog, grafik, kreslíř a učitel
Manžel(ka) Klára Heyrovská
Příbuzní Jaroslav Heyrovský (manželčin bratr)
Leopold Heyrovský (tchán)
Leopold Heyrovský (manželčin bratr)
Hnutí secese
Významná díla Hana Kvapilová – Recitace, 1898
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Hofbauer, křtěný Arnošt Václav Rudolf, (26. dubna 1869 Praha[1]11. ledna 1944 Praha)[2] byl český malíř a grafik.

Život

Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Fr. Ženíška. Následně na AVU, kde jeho učiteli byli Vojtěch Hynais[3] a Maxmilián Pirner. Roku 1897 odešel do Vídně, kde se živil přibližně dva roky malováním divadelních dekorací. Rovněž podnikl studijní cesty do Benátek, Paříže (1900), Berlína (1903), Dalmácie a Černé Hory (1905), Raveny a Florencie (1910).

Byl zakládajícím členem SVU Mánes, pracoval v redakci časopisu Volné směry. Vytvořil pro výstavy SVU Mánes řadu plakátů. Z pařížské cesty, kterou podnikl v doprovodu Miloše Jiránka, vzešla myšlenka na uskutečnění velké Rodinovy výstavy v Praze.

Vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze od r. 1902 (profesor od r. 1920, rektor v l. 1928-1930). V jeho oddělení pro figurální a ornamentální malbu studovali např. Antonín Kybal, Ondřej Sekora, Josef Brož, Rudolf Hanych, Dezider Milly, Ján Mudroch, Ján Želibský, Karel Šourek, Richard Wiesner, Alois Metelák, Milada Marešová, Vlasta Vostřebalová-Fischerová a Zdenka Mokrá-Burghauserová.

Jeho manželka Klára Heyrovská (1884-1959) byla dcerou Leopolda Heyrovského a sestrou Jaroslava a Leopolda Heyrovských.[4] Postupně se jim narodili tři děti: Milena (nar. 1907), Ivo (1912-1982) a Věra (1916-1918).

Dílo

Arnošt Hofbauer maloval olejem a pastelem, tématem jeho obrazů byla jak krajina, tak i figura. Za pozornost stojí jeho obrazy zvířat (např. Jaguár, dřevoryt z r. 1905).

Nejznámější jsou však jeho dva symbolistní obrazy Ledová hora před východem slunce (1902) a Poutník (1904). Druhý obraz je prezentován ve stálé expozici Národní galerie v Praze: "Pozvolna kráčející postava jde ke kamenné svatyni (dolmenu) následována černým panterem. Tento motiv odkazuje i k dobové literatuře, k postavě osamoceně bloudícího umělce, který jen marně hledá své místo v soudobém světě." Tereza Novotná (2012) však tento výklad koriguje: "Z rodinné pozůstalosti vyplývá, že zobrazený panter představuje výčitky svědomí, které se plíží za postavou, mnichem – poutníkem, jenž míří k pohanskému dolmenu na vrcholu kopce."

Další vývoj tvorby v oblasti malby nemá jasnou linii. Střídá ozvěny modernismu s tradičními přístupy. Ucelený cyklus tvoří obrazy okolo roku 1930, které se vyznačují výraznou barevností s dominantními studenými zelenými a modrými tóny nanášenými ve vysoké pastě. Jarmila Kubíčková (1945) k tomuto období uvádí: "Umělec toužil svůj výraz zmodernisovat a obrodit; vymyslel si náměty a novou formu a podle tohoto programu začal malovat. Základním nositelem výrazu stala se barva – barevná škála zjednodušena byla na několik doplňkových tónů, které byly kladeny v ostrých kontrastech vedle sebe." Maloval krajinu, často obohacenou o figurální kompozici (zpravidla členy své rodiny, např. Koupání z r. 1935). Maloval květiny a květinová zátiší (např. Anemonky z r. 1931, v majetku GHMP).

Arnošt Hofbauer je autorem známých secesních plakátů, například plakáty k I. a II. výstavě SVU Mánes (1898), či plakát Hana Kvapilová – Recitace (1898), ve kterých organicky spojuje secesní biomorfní ornamentiku s geometrickými tvary. Josef Kroutvor (1991) vyzdvihuje kvalitu raných plakátů pro SVU Mánes: "Oba plakáty snesou přísné mezinárodní měřítko a zařazují český plakát do světového dění." V oblasti plakátů tvorba Arnošta Hofbauera sledovala i pozdější vývojové trendy, jak dokazuje stylově čistý art-decový reklamní plakát na mýdlo maďarské firmy Timea.

Naučil se rovněž technice fresky a spolupracoval s M. Alešem a později s architektem K. Hilbertem. Společně se svým bývalým učitelem V. Hynaisem pracoval na freskách v Národním muzeu. Podílel se na nástěnných malbách v kostelech v Přešticích a Vojenicích, ale i na Rottově domě na Malém náměstí v centru Prahy.

Původně plánovaná výstava SVU Mánes k 75 letům autora se nakonec stala výstavou posmrtnou. Výstavní katalog z r. 1944 obsahuje úvodní slovo Dr. Kamila Novotného. Vystaveno bylo 300 položek (z toho 169 olejů).

Spisy

  • Žaponské umění, Praha: SVU Mánes, 1909, zvláštní tisk Volné směry, 75 stran.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-03-21]. Dostupné online. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-03-21]. Dostupné online. 
  3. RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. Kapitola Akademie, s. 27. 
  4. STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. dostupné online na http://www.opredcich.cz/Krziwanek.htm

Literatura

  • Kubíčková, Jarmila: Arnošt Hofbauer. Poznámky k malířskému dílu. Umění XVI, Praha 1945, s. 197–212.
  • Kroutvor, Josef: Poselství ulice. Z dějin plakátu a proměn doby. Praha: Comet, 1991.
  • NOVOTNÁ, Tereza. Arnošt Hofbauer (1869 - 1944). Praha, 2012. diplomová. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Milan Pech. Dostupné online.

Externí odkazy


Zdroj