Arcidiecéze varmijská
| Arcidiecéze varmijská Archidioecesis Varmiensis | |
|---|---|
 Znak arcidiecéze
| |
| Základní informace | |
| Sídlo | Olštýn |
| Katedrála | Nanebevzetí P. Marie a sv. Ondřeje ve Fromborku |
| Konkatedrála | sv. Jakuba v Olštýnu |
| Zřízena | 1243 |
| Povýšena na arcidiecézi | 25. března 1992 |
| Církev sui iuris | Římskokatolická církev |
| Arcibiskup | Józef Górzyński |
| Církevní provincie | Varmia |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 33 |
| Počet farností | 262 |
| Rozloha | 12 000 km² |
| Počet obyvatel | 705 480 |
| z toho katolíků | 689 300 (98 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 53°46′33,96″ s. š., 20°28′39″ v. d. |
| Web | https://archwarmia.pl/ |
 | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arcidiecéze varmijská (latinsky Archidioecesis Varmiensis) je římskokatolická metropolitní arcidiecéze v Polsku, která je centrem varmijské církevní provincie. Jejími sufragánními diecézemi jsou Diecéze elbląžská a Diecéze ełcská.
Stručná historie
Papež Řehoř IX. v roce 1234 svěřil teritorium obývané pohanskými Prusy Řádu německých rytířů a o několik let později, v červenci 1243 papežský legát Vilém z Modeny zřídil čtyři nové diecéze: varmijskou, chulmskou, pomesanskou a sambijskou. V době luteránské reformy se varmijská diecéze stala ostrůvkem německy mluvícího katolicismu uprostřed protestantské většiny v Prusku a Pobaltí. Proto od roku 1617 biskupové varmijšítí spravovali také diecézi sambijskou. V letech 1578/1579 byl v Braunsbergu založen papežský seminář, obdoba olomouckého Collegia Nordica. V roce 1752 dostali biskupové varmijští prváo palia a procesního arcibiskupského kříže, protože od zániku rižského arcibiskupství byli bezprostředně podřízeni Svatému stolci. Až v roce 1930 se Varmie stala sufragánní diecézí vratislavské metropole. Po druhé světové válce německý biskup Maximilian Kaller nejprve zůstal v diecézzi, ale nakonec ji na výzvu kardinála Hlonda opustil a v roce 1947 zemřel v Německu. V exilu ovšem setrvávala i katedrální kapitula, která volila kapitulní vikáře. Ti ovšem nemohli vykonávat svou jurisdikci, protože nežili v diecézi. Situaci vyřešil Svatý Stolec, která roku 1972 jmenoval poské biskupa varmijského, a pro Němce z této diecéze v exilu jmenoval apoštolského vizitátora. SOučasně se Varmi stala sufragánní vůči varšavské metropoli. V rámci reorganizace polské diecézní struktury papež Jan Pavel II. vydal dne 25. března 1992 bulu Totus Tuus Poloniae populus, kterou diecézi varmijskou povýšil na metropolitní arcidiecézi a vytvořil její církevní provincii.
Související články
- Seznam biskupů a arcibiskupů varmijských
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje (Frombork)
- Konkatedrála svatého Jakuba (Olštýn)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze varmijská na Wikimedia Commons
- Údaje o arcidiecézi na stránkách catholic-hierarchy.org
- Údaje o arcidiecézi na stránkách gcatholic.org
