Aporfinové alkaloidy

Strukturní vzorec aporfinu, základní strukturní jednotky aporfinových alkaloidů

Aporfinové alkaloidy jsou skupina sloučenin patřících mezi alkaloidy; strukturou podobných morfinu. Jedná se o druhou nejpočetnější třídu isochinolinových alkaloidů po benzylisochinolinových. Patří sem například apomorfin.

Aporfinové alkaloidy byly objeveny u rostlin z 15 různých čeledí.

Výskyt

Nandina domácí
Dicentra peregrina

Isoboldin byl získán mimo jiné z rostlin rodů Beilschmiedia, Nandina, a rohatec (Glaucium).

Korydin byl nalezen u dymnivek (Corydalis), srdcovek (Dicentra), a rohatců.

Příklady

  • Apoglaziovin
    Apoglaziovin
  • Apomorfin
    Apomorfin
  • Bulbokapnin
    Bulbokapnin
  • Domesticin
    Domesticin
  • Glaucin
    Glaucin
  • Isoboldin
    Isoboldin
  • Isothebain
    Isothebain
  • Korydin
    Korydin
  • Nuciferin
    Nuciferin

Jednotlivé aporfinové alkaloidy se liší substituenty a jejich umístěním na aporfinovém jádru. Z hlediska stereochemie jde většinou o (R)-sloučeniny, ale například glaucin, bulbokapnin, a isothebain se vyskytují jako (S)-izomery.[1]

Biosyntéza

Způsob přírodní tvorby aporfinového jádra lze ukázat na příkladu biosyntézy bulbokarpinu. V prvním kroku se retikulin 1 oxiduje na mezomerně stabilizovaný diradikál s hraničními strukturami 2a a 2b. Cyklizací se následně vytvoří čtvrtý šestičlenný kruh, čímž vznikne korytuberin 3, posléze dehydratovaný na bulbokapnin 4.[2]

Chemické vlastnosti

Stereocentrum se značí symbolem *.

Aporfinové alkaloidy jsou předměty zájmu pro svou podobnost s morfinem a benzylisochinolinovými alkaloidy; například lze připravit apomorfin z morfinu, přidáním kyseliny a zahřátím.[zdroj?]

Proaporfiny a aporfiny jsou navzájem izomerní.

(R)-glaucin lze získat izomerizací (S)-glaucinu.[zdroj?]

Použití

Apomorfin snižuje krevní tlak a je též silným emetikem. Používá se k tlumení příznaků Parkinsonovy nemoci, kde pomáhá stimulatací dopaminových receptorů.[3]

Cassytha filiformis

Cassytha filiformis, rostlina používaná v africkém lidovém léčitelství, obsahuje mnoho aporfinových alkaloidů, aktinodafnin, cassythin, a dicentrin mají in vitro účinky proti nádorovým buňkám.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aporphine alkaloids na anglické Wikipedii.

  1. ↑ K. W. Bentley; H. M. E. Cardwell. The Morphine-Thebaine group of alkaloids. Part V. The absolute stereochemistry of the morphine, benzylisoquinoline, aporphine, and tetrahydroberberine alkaloids. Journal of the Chemical Society (Resumed). 1955, s. 3252. doi:10.1039/JR9550003252. 
  2. ↑ G. Blaschke. Mechanismus der Diphenylverknüpfung bei der Biosynthese von Aporphin-Alkaloiden 3. Mitt.: Untersuchung zur Biosynthese von Alkaloiden. Archiv der Pharmazie. 1970, s. 358-363. doi:10.1002/ardp.19703030411. PMID 5268208. 
  3. ↑ Geoffrey A. Cordell. Introduction to Alkaloids: A Biogenetic Approach. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1981. Dostupné online. ISBN 0-471-03478-9. S. 406-408. 
  4. ↑ S. Hoet, C. Stévigny, S. Block, F. Opperdoes, P. Colson, B. Baldeyrou, A. Lansiaux, C. Bailly, J. Quetin-Leclercq. Alkaloids from Cassytha filiformisand Related Aporphines: Antitrypanosomal Activity, Cytotoxicity, and Interaction with DNA and Topoisomerases. Planta Medica. 2004, s. 407-413. doi:10.1055/s-2004-818967. PMID 15124084. 

Zdroj