Antonín Schmidt (architekt)

Antonín Schmidt
Rodné jméno	Antonín Václav Schmidt
Narození	1723 Praha-Malá Strana, Habsburská monarchie
Úmrtí	1783 neznámé místo, Habsburská monarchie
Povolání	architekt
Manžel(ka)	Josepha roz. Böhmová, Ludmila roz. Kraussová
Významná díla	kostel sv. Michaela archanděla ve Smržovce, kostel sv. Bartoloměje v Černoučku
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Schmidt či Johann Anton Schmidt^[1] (1723, Praha-Malá Strana – 1783, neznámé místo) byl pražský architekt období pozdního baroka a klasicismu druhé poloviny 18. století. Mezi jím navrhované stavby patřily nejčastěji kostely, měšťanské domy a šlechtická sídla. K jeho nejvýznamnějším dílům se řadí kostel svatého Michaela archanděla ve Smržovce, kostel svatého Bartoloměje v Černoučku a Kounický palác na Malé Straně v Praze.

Život

Architekt Antonín Schmidt se narodil roku 1723 na pražské Malé Straně v rodině malíře Jana Jiřího Schmidta (kolem 1691 – 1765).^[1][2] Pokřtěn byl 17. února 1723 jako Antonín Václav Schmidt. Patrně se nejprve vyučil malířem, poté studoval architekturu u Jana Ferdinanda Schora (1686–1767).^[1] Roku 1755 se oženil v malostranském kostele svatého Mikuláše s Josephou Böhmovou, dcerou místního sklenáře. Nejpozději od roku 1769 je uváděn jako „měšťan Malého Města pražského“. Následujícího roku se podruhé oženil s Ludmilou Kraussovou. S ní přivedl na svět čtyři potomky: Jana Antonína Štěpána (* 1771), Františka z Pauly Jana Eustacha (1777–1773), Marii Annu Františku (* 1775, † téhož roku) a Antonii Františku Helenu (1776–1777).^[1] Dospělosti se pravděpodobně dožil jen první syn Jan Antonín Štěpán. Přesné datum úmrtí Antonína Schmidta není známé, patrně zemřel roku 1783.

Dílo

Antonín Schmidt patří k významným architektům období pozdního baroka a klasicismu.^[1] Známé jsou jeho stavby z let 1761–1783. Ve své tvorbě se soustředil především na sakrální stavby, měšťanské domy a šlechtická sídla. Jeho plány se vyznačovaly vysokou kvalitou výtvarného zpracování.^[1]

Dílo Antonína Schmidta (výběr)

• po roce 1760 – stavba kostnice v Pecce (zanikla na konci 19. století)
• 1761–1777 – stavba kostela svatého Prokopa v Sobčici
• 1764 – úpravy kostela svatého Martina v Mladé Vožici
• 1766 – stavební úpravy na Salmovském (Braunově) domě na Novém Městě v Praze
• 1766 – přestavba věže kostela svatého Václava v Chlumu u Nalžovic^[3]
• 1766–1781 – kostel svatého Michaela archanděla ve Smržovce
• 1767 – stavba fary v Lobendavě
• 1769 – přestavba západního křídla Faustova domu na pražském Novém Městě a areál u kostela svatého Jana Nepomuckého na Skalce
• 1769 – stavba kaple svatého Jana Nepomuckého v Železném Brodě
• 1769–1774 – stavba kostela svatého Bartoloměje v Černoučku
• 1770–1771 – pravděpodobně stavba loveckého zámečku Šternberk u Brtníků (zbořen roku 1994)
• 1771–1781 – přestavba zámku v Zahrádkách
• 1772 – přestavba kostela svatého Petra a Pavla v Řeporyjích
• 1773–1775 – přestavba Kounického paláce na Malé Straně
• 1775–1777 – plány pro stavbu kaple svaté Anny na Anenském vrchu v Lobendavě
• 1776–1779 – přestavba koleje jezuitů na Karlově náměstí v Praze
• 1783 – plány na stavbu fary ve Velkém Šenově
• blíže neurčená stavba pivovaru ve Slaném

Galerie

• 
  Kostel svatého Prokopa v Sobčicích
• 
  Kostel svatého Martina v Mladé Vožici
• 
  Kostel svatého Michaela archanděla ve Smržovce
• 
  Fara v Lobendavě
• 
  Kaple svatého Jana Nepomuckého v Železném Brodě
• 
  Kostel svatého Bartoloměje v Černoučku
• 
  Lovecký zámek Šternberk u Brtníků
• 
  Kostel svatého Petra a Pavla v Řeporyjích
• 
  Kaple svaté Anny v Lobendavě
• 
  Průčelí Kounického paláce

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Schmidt na Wikimedia Commons

Zdroj