Smržovka

Smržovka
	Náměstí T. G. Masaryka
	znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Tanvald
Obec s rozšířenou působností	Tanvald; (správní obvod)
Okres	Jablonec nad Nisou
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°44′18″ s. š., 15°14′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 851 (2023)
Rozloha	14,81 km²
Katastrální území	Smržovka
Nadmořská výška	585 m n. m.
PSČ	468 51
Počet domů	1 044 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí T. G. Masaryka 600; 468 51 Smržovka ; mesto@smrzovka.cz
Starosta	Mgr. Marek Hotovec
	Oficiální web: www.smrzovka.cz
	Smržovka
Další údaje
Kód obce	563811
Kód části obce	408239
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smržovka (německy Morchenstern) je město v okrese Jablonec nad Nisou v podhůří Jizerských hor na silniční a železniční trati mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem. Žije zde přibližně 3 900^[1] obyvatel.

Poloha

Město Smržovka se rozkládá v údolí od severozápadu tekoucího Smržovského potoka a dále pokračuje do údolí Kamenice, do které se potok vlévá. Na jihu tvoří hranici lesnatý hřeben Černé studnice a Muchova, na sever od Smržovky se zvedá Buková hora. Na západě sousedí Smržovka těsně s Lučany nad Nisou, na východě s Tanvaldem. Nejvýše položeným místem je Černá studnice, (872^[4] m n. m.), na východě katastru v údolí Kamenice klesá terén na 458 m n. m.^[5]

Název

Název Smržovce dala lesem zarostlá hora, na níž rostlo velké množství smržů. Němečtí obyvatelé si název spojovali s husitskou zbraní „smržovkou“ (řemdihem) zakončenou hvězdicovitými hroty a proto město nazývali Morgenstern (Jitřenka). Teprve v 2. polovině 17. století se smysl německého názvu změnil a začalo se používat označení Morchelnstern, později jen Morchenstern (Morchel = smrž). Jak k jitřence, tak i k houbě odkazuje znak.

Historie

Smržovka vznikla v první polovině 16. století při kolonizaci Jizerských hor. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1568. Většina obyvatel hovořila německy.

Obyvatelstvo bylo v době před třicetiletou válkou většinou protestantské, a částečně si víru zachovalo i po vypovězení evangelického faráře po bitvě na Bílé Hoře. Na konci třicetileté války se obyvatelstvo pod vlivem rekatolizace začalo hlásit ke katolictví a byl zbudován dřevěný katolický kostel.

Smržovka ležela v panství Semily, které v 15. století vlastnil rod Valdštejnů, následně Smiřičtí. Po konfiskacích v roce 1620 získal panství Albrecht z Valdštejna. Od roku 1635 se vlastníky Smržovky stali Desfoursové, později Desfours-Walderode, ti ho vlastnili až do roku 1848, značnou část pozemků až do roku 1945.

Po zrušení poddanství v roce 1848 bylo ve Smržovce zvoleno obecní zastupitelstvo, prvním starostou se roku 1850 stal Anton Fischer. Původně byla Smržovka sídlem okresního úřadu, bylo ale přeneseno do Tanvaldu. V té době byla ke Smržovce připojena obec Jiřetín pod Bukovou, která se osamostatnila až v roce 1992.

V době rozvoje průmyslu se ve Smržovce a okolí rozvíjí především sklářské hutě a brusírny, ale i tkalcovství, později textilní závody zpracovávaly i další materiály. Díky rozvoji průmyslu a obchodu se Smržovka v roce 1849 stala tržištěm (Marktplatz), v roce 1868 byla povýšena na městys (Marktgemeinde), v roce 1905 jí byl udělen status města a městský znak.

V 70. letech 19. století nastala hospodářská krize, následovaná vlnou emigrace několik set občanů z města a okolí do Brazílie. Pracovní podmínky dělníků vedly ke stávkám, té nejvýznamnější (1890) se účastnilo 2 000 brusičů, k jejímu potlačení byla povolána policie a armáda.

V době vzniku Československa Ve městě žilo přibližně 7 000 obyvatel, z nichž asi tři čtvrtiny tvořili Němci. Nejbližší česká škola byla v Tanvaldu.

Krize ve třicátých letech zvýšila napětí mezi místním obyvatelstvem, na počátku třicátých let byl starostou krátce člen DNSAP, strany, která byla v roce 1933 zakázána. Po druhé světové válce značnou část obyvatel čekal odsun.^[6]

V Dolní Smržovce (Unter-Morchenstern) bylo německé výzkumné středisko Televid.^[7]

V roce 1991 zde byla založena společnost Kaipan, český výrobce automobilů se zaměřením na sportovní roadstery.

Počátkem roku 2015 obdrželi místní policisté automobil Škoda Yeti, aby mohli lépe a operativněji střežit svoji svěřenou oblast.^[8]

Zajímavosti

Osobnosti

Marie Kwaysser (3. dubna 1849 – 8. prosince 1913), spisovatelka, překladatelka, autorka knihy Sen a skutečnost, která vyšla u příležitosti autorčina 160. výročí narození
Alfred Technik rodák ze Smržovky, spisovatel, reportér Čs. rozhlasu, publicista. Podle jeho románu Svárov o Svárovské stávce natočil v roce 1974 režisér Karel Kachyňa film Pavlínka. Filmaři si pro natáčení vybrali lokality v Desné, Velkých Hamrech a Příchovicích.
Horst Urban (15. května 1936 - 2. března 2010) československý závodník německé národnosti v jízdě na saních
Petr Urban český sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor, syn Horsta Urbana
Roland Urban (29. března 1940 – 26. února 2011) československý sáňkař německé národnosti, bratr Horsta Urbana

Podle překladu knihy Syn lovce medvědů od Gabriela Smetany z roku 1891 byl místním rodákem Hobble Frank^{[pozn. 1]}, postava z děl Karla Maye; v jiných vydáních je však rodákem ze Saska.

Populace

Rok	1833	1878	1918	1970	1980	1991	2001	2012
Populace	2 550	4 551	c. 7 000	3 747	3 526	3 418	3 430	3 572

Partnerská města

Weidenberg, Německo
Plouhinec, Francie
obec Rammenau, Německo
obec Senale-San Felice (německy Unsere Liebe Frau im Walde-St. Felix), Itálie

Odkazy

Poznámky

↑ »Jsem z Čech od Frýdlandu. Narodil jsem se ve Smržovce a tam také začal jsem svoji karrieru. … «^[10]

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-02]. Dostupné online.
↑ http://www.smrzovka.cz/zakladni-udaje/d-1053/p1=1153
↑ http://www.smrzovka.cz/historie/d-1054/p1=1142
↑ http://vtm.e15.cz/aktuality/televize-a-jeji-historie - Televize a její historie
↑ PLUHAŘ, Adam. V Jizerských horách se objevil yeti. Bude pomáhat místním policistům. iDNES.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2015-01-13]. Dostupné online.
↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 146.
↑ Syn lovce medvědův