Smrž

Jak číst taxoboxSmrž
alternativní popis obrázku chybí
Smrž obecný (Morchella esculenta)
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída vřeckovýtrusé (Ascomycetes)
Podtřída Pezizomycetidae
Řád kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď smržovité (Morchellaceae)
Rod smrž (Morchella)
Druhy

Není jasné, viz text

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrž (Morchella) je rod jedlých vřeckovýtrusých hub z čeledi smržovitých. Výrazným znakem smržů je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev.

Klasifikace

Taxonomie

Plodnice smržů nabývají různých tvarů, barev i velikostí, což značně stěžuje jejich klasifikaci. Jejich taxonomické zařazení je navíc ztíženo nejasnostmi ohledně toho, které druhy jsou skutečně biologicky odlišné. V anglofonním prostředí houbaři nazývají smrže jednoduše podle jejich barev, případně tvaru. Rozlišují hlavně „žlutého smrže“ (yellow morel; Morchella esculenta, smrž obecný), „bílého smrže“ (white morel; Morchella deliciosa) a „černého smrže“ (black morel; Morchella elata).

Fylogeneze

Podle některých autorů rod smrž zahrnuje pouze 3–6 druhů.[1][2] Jiní autoři však umisťují do rodu smrž až 50 jednotlivých druhů.[3][4]Fylogenetické analýzy založené na polymorfismu délky restrikčních fragmentů[5] a analýzách 28S rRNA pomocí restrikčních enzymů[6] podporují původní hypotézu o tom, že rod smrž zahrnuje jen několik druhů s množstvím fenotypových variací. Z jiné analýzy DNA rodu vyplynulo, že jen v Severní Americe je více než 12 geneticky odlišných smržů.[7]

Použití

Všechny druhy smržů jsou vynikajícími jedlými houbami, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích. Díky stejné upotřebitelnosti všech smržů není nutno v případě praktického sběru rozlišovat jednotlivé druhy.

Možné nežádoucí účinky

Stejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit. U smrže úzkohlavého (Morchella angusticeps Peck), z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morchella na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Overholts, L.O. (1934). The morels of Pennsylvania. Proc. Penn. Acad. Sci. 8:108-114.
  2. ↑ Weber, N.S. (1988). In A Morel Hunter's Companion, pp. 111-67. Two Peninsula Press: Lansing.
  3. ↑ Korf, R.P. (1973). Discomycetes and Tuberales. In The Fungi (G.C. Ainsworth, F.K. Sparrow, and A.S. Sussman, Eds.), Vol. IVA, pp.249-318. Academic Press: New York.
  4. ↑ Kimbrough, J.W. (1970). Current trends in the classification of discomycetes. Bot. Rev. 36:91-161.
  5. ↑ Bunyard, B.A., Nicholson, M.S., Royse, D.J. (1994). A systematic assessment of Morchella using RFLP analysis of the 28S ribosomal gene. Mycologia 86:762-72.
  6. ↑ Bunyard B.A., Nicholson M.S., Royse D.J. (1995). Phylogenetic resolution of Morchella, Verpa, and Disciotis (Pezizales: Morchellaceae) based on restriction enzyme analysis of the 28S ribosomal RNA gene. Experimental Mycology 19(3):223-33.
  7. ↑ KUO, M. Morel Data Collection Project: Preliminary results [online]. March 2006 [cit. 2009-05-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s. 

Externí odkazy

Zdroj