Kostel svatého Václava (Chlum u Nalžovic)

Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava v Chlumu
Kostel svatého Václava v Chlumu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj středočeský
Okres Příbram
Obec Nalžovice
Souřadnice 49°41′55″ s. š., 14°22′48,93″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze Arcidiecéze pražská
Vikariát Příbram
Farnost Římskokatolická farnost Sedlčany
Zasvěcení svatý Václav
Architektonický popis
Stavební sloh Baroko
Specifikace
Délka asi 25 m
Šířka asi 12 m
Další informace
Kód památky 46396/2-2471 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava je římskokatolický barokní chrám v Chlumu u Nalžovic v okrese Příbram. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Spolu se hřbitovem a schodištěm ozdobeným sochami tvoří jeden z nejvýraznějších barokních sakrálních areálů Sedlčanska.[1]

Historie a popis

Chlum je částí obce Nalžovice, leží asi 6 km severozápadně od Sedlčan. První písemná zmínka o vsi je z roku 1352. Areál kostela sv. Václava se nachází na návrší uprostřed obce a zejména díky mohutné dvojposchoďové věži s cibulovitou střechou je její zdaleka viditelnou dominantou.

Přesnější data o vzniku kostela nejsou známa, ale připomíná se od 1. poloviny 14. století. Je to původně gotická stavba, v 18. století několikrát upravená. Z původní stavby se dochovalo zdivo polygonálního presbytáře a lomený triumfální oblouk. Kostel byl barokně přestavěn v roce 1707, v roce 1766 se uskutečnila přestavba věže připisovaná Antonínovi Schmidtovi a nynější podobu dostal kostel při úpravách v roce 1790, který je uveden i v supraportě portálu.

Kostel je jednolodní, orientovaný, se západní věží posunutou k jižní straně. Věž byla před svým zvýšením zakončená kamenným jehlancem,[2] nyní má po konečné úpravě v roce 1790 dvě poschodí a cibulovitou báň. Sakristie a oratoř jsou na severní straně presbytáře.

V interiéru je barokní hlavní oltář se sousoším Nejsvětější Trojice, pod ním je umístěn obraz svatého Václava od Ludvíka Jaroslava Bernarda z roku 1861. Na pravé straně vítězného oblouku je kazatelna s postavou rozsévače, kterou vytvořil roku 1784 řezbář Hammer ze Staré Dobrotivé. Cínová křtitelnice z roku 1562 stojí na třech nohách, které mají podobu vousatých mužů, držících vousy v rukou, a dole jsou zakončeny zvířecími tlapami s drápy.[3]

Okolo kostela je hřbitov s kostnicí z roku 1765. V kostelních zdech je několik náhrobních kamenů, podle na nich umístěných erbů zřejmě šlechtických. Hřbitov je obklopen masivní kamennou ohradní zdí s branami. Hlavní přístup do areálu je ze západní strany, od obecní komunikace či návsi. Výškový rozdíl je vyřešen dvoukřídlým barokním schodištěm, které je ozdobeno sochami svatého Václava a svatého Vojtěcha. Schodiště bylo vybudováno v roce 1790 a z té doby může být také mohutná lípa na jeho pravé straně.

U vnější strany ohradní zdi hřbitova jsou nedaleko schodiště ještě další dvě plastiky: napravo socha sv. Antonína Paduánského, socha nalevo představuje pravděpodobně sv. Felixe.

Kostel je využíván jako filiální, s pravidelným bohoslužbami každou neděli a při významných křesťanských svátcích.

Zajímavosti

  • Naproti kostelu stojí jednopatrová fara; v letech 1859–1870 tu jako farář působil Beneš Method Kulda, významný český kněz, spisovatel a sběratel lidové tvorby.
  • Během první světové války byly kostelní zvony, kromě zvonu „Barborka“ z roku 1772, zabaveny. Za peníze získané sbírkou byly pořízeny v roce 1929 dva nové zvony, „Václav“ a „Jan“, a další zvon dostal po svém dárci statkáři Brusákovi jméno „František“. Během okupace byly ale v roce 1942 zvony „Václav“, „Jan“ a „František“ německými úřady znovu zabaveny.
  • V roce 1976 se u kostela a na hřbitově natáčely exteriéry 11. dílu seriálu 30 případů majora Zemana, nazvaného Křížová cesta.[4]

Galerie

  • Kostel sv. Václava jako krajinná dominanta

    Kostel sv. Václava jako krajinná dominanta

  • Barokní schodiště

    Barokní schodiště

  • Socha sv. Václava

    Socha sv. Václava

  • Socha sv. Vojtěcha

    Socha sv. Vojtěcha

  • Socha sv. Antonína Paduánského

    Socha sv. Antonína Paduánského

Odkazy

Reference

  1. ↑ kostel sv. Václava - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Příbram. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kostel sv. Václava je výraznou dominantou Chlumu. www.turistickelisty.sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Křížová cesta - díl 11 - Nalžovice Chlum. www.majorzeman.eu [online]. [cit. 2021-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-31. 

Literatura

  • PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království českém, č. 3 – Okres Sedlčanský. 1. vyd. Praha: [s.n.], 1898. Dostupné online. S. 22–25. 
  • POCHE, Emanuel, et al. Umělecké památky Čech (A-J). 1. vyd. Praha: Academia, 1977. S. 501. 
  • SOMMER, Petr; STECKER, Martin. Kostely na Sedlčansku. 1. vyd. Sedlčany: Městské muzeum Sedlčany, 2011. 159 s. ISBN 978-80-903679-6-8. 
  • BACHTÍK, Jakub. Johann Anton Schmidt a kostel sv. Michaela Archanděla ve Smržovce v kontextu české architektury po polovině 18. století. Praha, 2012. 168 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petr Macek. s. 59–74. Dostupné online.
  • PŠENIČKOVÁ, Jana. Historie a vývoj školy v Chlumu u Sedlčan od jejího založení do současnosti. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Veronika Blažková. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj