Antonín Bedřich III. Mitrovský

Antonín Bedřich III. hrabě Mitrovský z Nemyšle
Erb rodu Mitrovských
Erb rodu Mitrovských
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost podplukovník
Narození 14. června 1840
Praha
Úmrtí 30. května 1907 (ve věku 66 let)
Nové Město
Titul hrabě
Rodiče Antonín Bedřich II. Mitrovský
Profese důstojník
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bedřich III. hrabě Mitrovský z Nemyšle (německy Anton Friedrich III. Graf Mittrowsky von Mittrowitz, Freiherr von Nemischl) (14. června 1840 Praha – 31. května 1907 Praha) byl moravský šlechtic a důstojník c. k. armády. Kromě služby ve vojsku zastával nižší funkce u dvora a několik let byl císařským pobočníkem. Zemřel bez potomstva jako poslední potomek mladší moravské linie rodu Mitrovských z Nemyšle.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Mitrovských z Nemyšle,[1] byl starším synem hraběte Antonína Bedřicha II. Mitrovského (1801–1865) a jeho manželky Terezie, rozené Bruntálské z Vrbna (1812–1890).[2] Od mládí sloužil v armádě a již ve dvaceti letech byl nadporučíkem u 9. hulánského pluku.[3] S tímto plukem se zúčastnil prusko-rakouské války a v roce 1866 obdržel titul c. k. komořího.[4] Později byl přeložen ke 4. hulánskému pluku, kde byl povýšen na rytmistra (1869). Později se vrátil k 9. hulánskému pluku a zároveň byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Ludvíka.[5] V hodnosti majora poté sloužil u 13. dragounského pluku v Brandýse nad Labem.[6] V letech 1882–1884 zastával funkci křídelního pobočníka císaře Františka Josefa (Flügel Adjutant Seiner Majestät des Kaisers und Königs) a zároveň byl přidělen ke dvoru korunního prince Rudolfa.[7] V roce 1884 byl v hodnosti podplukovníka převeden do stavu záloh a od té doby žil v soukromí v Praze.[8] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, Vojenského záslužného kříže a španělského Řádu Karla III..[9]

Díky své matce Terezie, rozené Bruntálské z Vrbna, pobíral roční rentu z výnosu vrbnovských statků ve výši 4 000 zlatých, po úmrtí matky se tato suma zvýšila na 9 000 zlatých.[10]

Zemřel svobodný a bezdětný v Praze 31. května 1907 jako poslední potomek mladší moravské linie Mitrovských.

Jeho mladší bratr Eugen (1843–1872) byl také důstojníkem c. k. armády a rytířem Maltézského řádu.[11] Jejich sestra Františka (1846–1918) byla manželkou prezidenta zemského soudu ve Vídni hraběte Karla Chorinského z Ledské, podruhé se provdala za prince Lothara Štěpána Metternicha.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl XVII.; Praha, 1901 (reprint 1999); s. 444–445 ISBN 80-7185-057-8
  2. ↑ Rodokmen Mitrovských na webu euweb.cz dostupné online
  3. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 418 dostupné online
  4. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 134 dostupné online
  5. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 564–565 dostupné online
  6. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1876; Vídeň, 1875; s. 473 dostupné online
  7. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1884; s. 69 dostupné online
  8. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1906; Gotha, 1906; s. 573 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 62 dostupné online
  10. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Vznik rodu Wrbna-Kaunitz in: MALÍŘ, Jiří a kolektiv: JUDR. Václav Kounic a jeho doba; Brno, 2009; s. 246 ISBN 978-80-86488-61-5 dostupné online
  11. ↑ Rodokmen Mitrovských z Nemyšle dostupné online
  12. ↑ Rodokmen Metternichů na webu euweb.cz dostupné online

Zdroj