Antonín Bedřich II. Mitrovský

Antonín Bedřich II.
hrabě Mitrovský z Nemyšle
Antonín Bedřich II. Mitrovský jako prezident vrchního zemského soudu ve Štýrském Hradci (litografie, 1855)
Antonín Bedřich II. Mitrovský jako prezident vrchního zemského soudu ve Štýrském Hradci (litografie, 1855)
Prezident vrchního zemského soudu ve Štýrském Hradci s působností pro Štýrsko, Kraňsko a Korutany
Ve funkci:
1854 – 1864
Panovník František Josef I.
Předchůdce Leopold Ottomar Hennet
1. prezident Vrchního zemského soudu v Čechách
Ve funkci:
1849 – 1854
Panovník František Josef I.
Předchůdce nově zřízená instituce
Nástupce Leopold Ottomar Hennet
Prezident apelačního soudu a vrchního trestního soudu
Ve funkci:
1847 – 1848
Panovník Ferdinand V.
Prezident zemského soudu v Čechách (Nejvyšší zemský sudí)
Ve funkci:
1841 – 1847
Panovník Ferdinand V.
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1841 – 19. srpna 1865
Panovník Ferdinand V.
Císařský komorník
Ve funkci:
1827 – 19. srpna 1865
Panovník Ferdinand V.
Narození 16. dubna 1801
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 19. srpna 1865 (ve věku 64 let)
Kunštát
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť I. (1833) Adelheid z Clam-Gallasu (1805–1836)
II. (1839) Terezie Bruntálská z Vrbna (1812–1880)
Rodiče Antonín Bedřich I. Mitrovský (1770–1842) a
Leopoldina z Klebelsbergu (1773–1831)
Děti Leopoldina, provd. Simbschenová (1835–1901)
Antonín Bedřich III. (1840–1907)
Evžen (1843–1872)
Františka, provd. Chorinská, později Metternichová (1846–1918)
Příbuzní tchán: Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838)
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna (1786–1848)
bratr: Josef Mitrovský (1802–1875)
sestra: Leopoldina, provd. Honrichsová (1809–1868)
zeť: Karel Chorinský (1838–1897)
zeť: Lothar Metternich (1837–1904)
Profese právník a soudce
Náboženství římskokatolické
Commons Anton Friedrich von Mittrowsky (1801-1865)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bedřich II. hrabě Mitrovský z Nemyšle (Anton Friedrich II. Graf Mittrowsky von Mittrowitz und Nemyschl) (16. dubna 1801, Vídeň – 19. srpna 1865, Kunštát) byl český šlechtic, rakouský soudce a právník. Od mládí působil v justici a zastával funkce na různých místech habsburské monarchie, nakonec byl prezidentem vrchního zemského soudu v Čechách (1849–1854) a ve Štýrsku (1854–1864). Vlastnil statky na Moravě a ve Slezsku (Loučná nad Desnou, Velké Heraltice), které postupně prodal.

Životopis

Erb rodu Mitrovských z Nemyšle

Pocházel ze starého šlechtického rodu Mitrovských z Nemyšle, narodil se ve Vídni jako starší syn pozdějšího moravského zemského hejtmana a nejvyššího kancléře Antonína Bedřicha I. Mitrovského (1770–1842), matka Leopoldina (1773–1831) pocházela z rodu hrabat z Klebelsberka. Do státních služeb vstoupil v roce 1823, začínal u zemského soudu v Brně (jeho otec byl v té době moravským zemským hejtmanem). V letech 1826–1832 působil postupně u zemských soudů v Lublani, Terstu, Rovinji a Vídni, mezitím byl jmenován c. k. komořím (1827). Od roku 1832 byl radou zemského soudu v Praze a od roku 1835 radou českého apelačního soudu. V letech 1837–1838 zastával krátce funkci viceprezidenta soudního tribunálu v Miláně, poté se vrátil do Prahy, kde byl radou zemského soudu. V roce 1841 získal titul c. k. tajného rady a v letech 1841–1847 byl prezidentem zemského soudu v Čechách, respektive nejvyšším zemským sudím. V letech 1847–1848 byl prezidentem apelačního soudu a vrchního trestního soudu. Po revoluci 1848–1849 došlo k transformaci soudní správy a v Čechách byl ustaven Vrchní zemský soud, Mitrovský byl jeho prvním prezidentem (1849–1854). Svou kariéru završil jako prezident vrchního zemského soudu ve Štýrském Hradci s působností pro Štýrsko, Kraňsko a Korutany (1854–1864). V roce 1864 byl penzionován a zemřel o rok později na Moravě na zámku Kunštát u své dcery Leopoldiny, provdané Honrichsové.

Rodina a majetkové poměry

Zámek Velké Heraltice, majetek Mitrovských do roku 1849

Byl dvakrát ženatý, poprvé se oženil v roce 1833 s Adelheid Clam-Gallasovou (1805–1836), dcerou českého nejvyššího maršálka Kristiána Kryštofa Clam-Gallase. Z tohoto manželství se narodila dcera Leopoldina (1835–1901), provdaná za podplukovníka barona Julia Simbschena. Podruhé se Antonín Bedřich oženil v roce 1839 s Terezií Bruntálskou z Vrbna (1812–1880), dcerou císařského nejvyššího štolby hraběte Eugena Bruntálského z Vrbna. Z tohoto manželství pocházeli synové Antonín Bedřich III. (1840–1907) a Eugen (1843–1872)), kteří sloužili v armádě. Dcera Františka (1846–1918) se provdala za prezidenta vrchního zemského soudu ve Vídni Karla Chorinského (1838–1897), po ovdovění se jejím druhým manželem stal princ Lothar Štěpán z Metternichu (1837–1904).

Antonínův mladší bratr Josef (1802–1875) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálmajora, byl též c. k. tajným radou a komořím. Sestra Leopoldina (1809–1868) byla manželkou c. k. komořího barona Josefa Honrichse (1785–1861), majitele velkostatku Kunštát.

Po otci zdědil Antonín Bedřich II. dvě panství na Moravě a ve Slezsku, Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou)[1] a Velké Heraltice.[2] Na vízmberském panství se nacházely prosperující železárny, Antonín Bedřich ale neměl zájem o pokračování v průmyslovém podnikání svého otce a celé panství prodal v roce 1844 podnikatelské rodině Kleinů.[3] Později prodal i Velké Heraltice, které od něj v roce 1849 koupila kněžna Vilemína Kinská, vdova po Rudolfu Kinském. Poté Mitrovský koupil panství Myszowa v Haliči.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Morava; Praha, 1983; s. 147–148
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Morava; Praha, 1983; s. 261
  3. ↑ MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita, Ostrava, 2003; s. 306–307 ISBN 80-7042-612-8

Literatura

Externí odkazy

Zdroj