Annona cherimola
 Annona cherimola
| |
|---|---|
 Čerimoja
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád |
šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď |
láhevníkovité (Annonaceae) |
| Rod |
láhevník (Annona) |
| Binomické jméno | |
|
Annona cherimola Mill., 1768 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Annona cherimola (česky čerimoja) je rostlina z čeledi láhevníkovité (Annonaceae). Je to opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.
Synonyma[2]
Vědecká synonyma
- Annona cherimolia P. Mill.
- Annona cheirimola P. Mill.
- Annona pubescens Salisb.
- Annona cherimoya – synonymum vzniklé chybou v názvu (misspelling)
Další názvy
- anona šeroplodá
- láhevník čerimoja
- láhevník čirimoja
- chirimoya
- „cukrové jablko“ – lidový název
Původ a rozšíření
Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.
Využití
Čerimoja poskytuje ovoce, které je velice oblíbené po celém světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužina bílé nebo narůžovělé barvy. Z dužiny se též vyrábějí džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.
Botanický popis
Malý opadavý strom dosahující výšky 5–7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.[3] Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7–12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.[3]
Souplodí
Ze souplodí se pojídá vatovitá dužnina. Toto oblíbené ovoce obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.[3]
Ekologické nároky
I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20–30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.
Rozmnožování
Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve čtvrtém až pátém roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.
Choroby a škůdci
- hniloba souplodí a semenáčků – způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
- antraknóza (hniloba souplodí) – způsobuje Glomerella cingulata
- bílá hniloba kořenů – způsobuje Rosellina necatrix
- na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ BioLib - Annona cherimolia (anona šeroplodá)
- ↑ a b c VALÍČEK, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. EAN 9788020009395.
- ↑ POSPÍŠIL. Ovocnictví. Brno: Mendelova Zemědělská Univerzita, 1990.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šeroplodá na Wikimedia Commons
- Galerie anona šeroplodá na Wikimedia Commons
- Taxon Annona cherimola ve Wikidruzích
