Anna Lauermannová

Felix Téver
Anna Lauermannová-Mikšová
Anna Lauermannová-Mikšová
Rodné jméno Anna Anselma Miksche
Narození 15. prosince 1852
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. června 1932 (ve věku 79 let)
Praha-Liboc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Pseudonym Felix Téver
Povolání překladatelka, spisovatelka
Národnost česká
Vzdělání Vyšší dívčí škola v Praze
Žánr povídky, memoáry, překlady
Významná díla Lidé minulých dob
Manžel(ka) Josef Lauermann
Děti Olga Votočková Lauermannová
Rodiče Mikuláš Miksche, Anna Miksche-Lukesch
multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Téver, vlastním jménem Anna Lauermannová-Mikšová, rozená Anna Anselma Miksche (15. prosince 1852 Praha-Staré Město[1]16. června 1932 Praha-Liboc[2]) byla česká spisovatelka a dramatička.

Hrobka Anny Lauermannové-Mikšové s lavičkou na Olšanských hřbitovech

Život

Narodila se jako mladší dcera proslulého pražského lékaře a porodníka Mikuláše Miksche (1799–1874), který měl plno přátel v kruzích měšťanských politiků, a jeho manželky Anny, rozené Lukeschové (1815–1898).[3] Měla sestru Albinu, provdanou Dlabačovou (1842–1899).

Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak na české Vyšší dívčí škole. Dále se učila zpěvu a hře na klavír ve škole Františka Pivody. Spřátelila se s Marií Červinkovou, dcerou F. L. Riegera a obě vstoupily do Amerického klubu dam. 23. srpna roku 1875 se provdala za múzicky nadaného a bohatého měšťana Josefa Lauermanna (1844, vnuk Jungmannův), který se po sňatku začal projevovat jako agresivní psychopat. Po osmi letech od něj i s dcerou Olgou (1878) utekla, roku 1888 se rozvedli a exmanžel byl umístěn v psychiatrické léčebně.

Když se vrátila z tříletého pobytu v Itálii, Francii a Švýcarsku, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí 3 z popudu Františka Ladislava Riegra literární salón. Hostila tam postupně tři generace osobností, mezi prvými historika Antona Gindelyho, který ji přesvědčil, aby psala prózu. Rádci a přáteli jí byli např. Eliška Krásnohorská, Julius Zeyer nebo Otakar Theer. Začala překládat stati z němčiny a francouzštiny a psát vlastní básně, povídky, pak i romány. Padesát let pořádala pro své přátele z okruhu spisovatelů, hudebníků i vědců společnost, nejčastěji čajové literární besedy, kde se probíraly všechny novinky té doby. Určitý čas v jejím domě bydlela také Eliška Krásnohorská. V létě se společnost scházela v Horní Liboci ve vile Julia Zeyera, od něhož dům v jeho hmotné nouzi odkoupila, nechala ho tam bydlet a přátelila se s ním až do jeho smrti. Na svou dobu byla velmi emancipovaná žena.

V Liboci v téměř 80 letech zemřela. Její rohová hrobka s kamennou lavičkou na Olšanských hřbitovech byla zhotovena dle návrhu architekta Josefa Fanty.

Literární tvorba

Literární tvorbu začala pod pseudonymem Felix Téver (vzpomínka na Itálii – šťastná Tibera) sérií povídek, z nichž první publikovala po doporučení Svatopluka Čecha v Květech. Pak následovaly romány, vyzkoušela si i psaní několika dramatických prací. Publikovala také v literárních časopisech. V počátcích psala z vlastní zkušenosti o rozvrácených manželstvích, nešťastných a opuštěných ženách (Šeď v šedi, A div se nestal, U Božího oka, aj.), později se dostala k tématům života společnosti ve staré Praze druhé poloviny 19. století.[4]

Vzpomínky na její literární salón zpracovali její přátelé ve sborníku O bábušce, vydaném tři roky po její smrti.

Dílo

Próza

  • Povídky – Praha: J. Otto, 1894
  • Její mladší bratr – Praha: F. Šimáček, 1900
  • Bílá a rudá a jiná prosa – Praha: Jos. R. Vilímek, 1900
  • V soumraku – Praha. J. Otto, 1902
  • Duše nezakotvené – Praha: Jos. R. Vilímek, 1908
  • Pan básník – Praha: Jos. R. Vilímek, 1910
  • Na dvojí struně – Praha Jos. R. Vilímek, 1912
  • Silná jako smrt
  • Bílá a rudá a jiná prósa – Praha: Jos. R. Vilímek, 1918
  • U božího oka: povídka z let čtyřicátých minulého století a jiné povídky – Praha: Unie, 1919
  • DětiPlzeň: Karel Beníško, 1921
  • V hradbách – Praha: Družstevní práce, 1924
  • Černý Lohengrin: [román inspirovaný Puškinovým Oněginem] – Praha: Družstevní práce, 1927
  • Prapodivná historie: romanticko-fantaskní román o lékaři, vydán posmrtně – Praha: Sfinx, B. Janda, 1932
  • Lidé minulých dob: vzpomínky na literární přátele a obyvatele staré Prahy, vydáno posmrtně – Praha: Sfinx, B. Janda, 1940

Drama

  • Pohostinsku [Mikuláš Ryvín] – 1898
  • Pět aktovek – pět jednoaktovek [U nás v Nerušíně – Odvážný – Rudé karafiáty – Duha – V podruží síly], vydáno souborem v jednom svazku. Praha: František Švejda, 1920 — Plzeň: Karel Beníško, 1920
  • Za zlatem: [netištěná historická hra, hrála se v pražské Uranii] – 1923
  • Ozdravovna "Na smíchu": humoristická hra o čtyřech dějstvích – Praha: Evžen J. Rosendorf, 1931[5]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Dolní Liboci
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Felix Téver, s. 292. 
  5. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Felix Téver, s. 112. 

Literatura

  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 81.
  • Miroslav Rutte: Portrét z mizejících dob: život a dílo Anny Lauermannové-Felixe Tévera – Praha: Julius Albert, 1935
  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 847–849
  • Zuzana Kulová: Anna Lauermannová-Mikschová (Felix Téver): (1852–1932): soupis osobního fondu – Praha: Památník národního písemnictví, 2002
  • Lexikon české literatury 4, sv. II. U–Ž. Zpracoval autorský a redakční kolektiv, vedoucí redaktor Luboš Merhaut. Academia Praha 2008.
  • SAK, ROBERT. Salon dvou století: Anna Lauermannová-Mikschová a její hosté. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 277 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7185-525-1, ISBN 978-80-7185-525-5. OCLC 54400475

Externí odkazy

Zdroj