Anna Lankašová-Burianová
| MUDr. Anna Lankašová-Burianová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Anna Lankašová |
| Narození |
23. června 1881 Jedlina u Rychnova nad Kněžnou  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
3. prosince 1956 (ve věku 75 let) Československo
|
| Národnost | česká |
| Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | gynekoložka, odborná pedagožka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Lankašová-Burianová (rozená Lankašová, 23. června 1881 Jedlina u Rychnova nad Kněžnou – 3. prosince 1956) byla česká lékařka, patoložka, gynekoložka, učitelka a odborná publicistka; sedmá promovaná doktorka medicíny v Čechách, historicky devátá promovaná česká lékařka, a první česká patoložka. Jejím manželem byl plastický chirurg prof. MUDr. František Burian.
Život
Mládí a studia
Narodila se v Jedlině u Rychnova nad Kněžnou (pozdější součást obce Synkov-Slemeno) ve východních Čechách. Po absolvování obecné školy začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva[1]. ve školním roce 1901/1902 nastoupila ke studiu medicíny na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Již při studiu se uplatnila jakožto první ženská demonstrátorka v ústavu patologie prof. Jaroslava Hlavy.
Lékařkou
4. července 1907 odpromovala [2] a stala se tak teprve sedmou v Čechách vystudovanou lékařkou, medička Anna Honzáková zde titul získala teprve roku 1902. Externě pak pracovala na klinice prof. Josefa Thomayera, byla operační elévkou na klinice prof. Otakara Kukuly a na gynekologické klinice prof. Karla Pawlíka, kde působila jakožto první lékařka-asistentka na porodnické klinice prof. Václava Rubešky.
Provdala se roku 1910[3] za pražského lékaře, profesora plastické chirurgie a akademika Františka Buriana a nadále pak používala zdvojené příjmení Lankašová-Burianová. Po sňatku se manželé usadili na pražských Vinohradech, kde začala působit jako ženská lékařka, v létě pak provozovala praxi ve Františkových Lázních.
V roce 1941 byla zvolena předsedkyní sekce pro výzkum ženské konstituce při České společnosti biotypologické.
Její první vědecká práce, o porodu při paraplegii, vyšla v roce 1911. Dalšími pracemi i řadou přednášek věnovala se tělesné výchově žen. Zdůrazňovala zejména důležitost tělocviku pro těhotné, jeho význam pro držení těla ženy.
Úmrtí
Anna Lankašová-Burianová zemřela 3. prosince 1956 ve věku 75 let. Pohřbena byla patrně v rodinné hrobce na smíchovském hřbitově Malvazinky, kde je pohřben její manžel František.
Odkazy
Reference
- ↑ Spolek pro ženské studium r. 1890, který vydržoval školu s názvem Minerva. Začala ve dvou místnostech u kostela sv. Vojtěcha v Pštrossově ulici s 51 žákyněmi. Zásluhu o vznik měla především Eliška Krásnohorská
- ↑ [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1662070835117222/338/?lang=cs Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), NAD 180, s. 923
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Buriana s Annou Lankašovou farnost při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
Literatura
- Časopis lékařů českých. Praha: Vinc. J. Schmied, 14.09.1956, 95(37), s. 1032. ISSN 0008-7335. Dostupné online
- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1033. Dostupné online
- Věstník československých lékařů: orgán Ústřední jednoty československých lékařů a českých lékařských komor : list pro hájení sociálních zájmů lékařských. Praha: Ústřední jednota československých lékařů, 12.09.1936, 48(36-38), s. 1155. ISSN 0231-505X. Dostupné online
