Alstonia scholaris
![]() | |
---|---|
![]() Alstonie Alstonia scholaris
| |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše |
rostliny (Plantae) |
Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád |
hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď |
toješťovité (Apocynaceae) |
Rod |
alstonie (Alstonia) |
Binomické jméno | |
Alstonia scholaris (L.) R.Br., 1811 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alstonia scholaris je tropický strom z čeledi toješťovité (Apocynaceae), původem z Indočíny.
Popis

Alstonia scholaris je strom s výrazně vrásčitou kůrou, dorůstající výšky 18–26 metrů. Listy jsou oválné, řapíkaté a dlouhé až 20 cm, široké jsou přes 10 cm. Líc listu je lesklá a hladká, rub bílý s výraznou pravoúhlou žilnatinou. Kůra je hnědošedá a výrazně hořká, nacházejí se na ní výrazné tmavé skvrny. Květy jsou bílé, nálevkovité, ve vrcholičnatých květenstvích.
Areál rozšíření
Alstonia scholaris roste v celé jihovýchodní Asii, v jižní Číně, na indickém subkontinentu a v severní Austrálii.
Použití
Kůra alstonie se používala jako psací materiál, což odráží její latinský název. V lidovém léčitelství se odvar z ní používá jako lék na menstruační bolesti. V homeopatii se čaj z alstonie používá na léčení chronických průjmů a úplavice. Na Srí Lance se dřevo používá k výrobě rakví.
Kůra obsahuje alkaloidy ditamin, echitamin a echitetin. V semenech se nachází chlorogenin fungující jako afrodisiakum a zároveň je silným alergenem.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ R. A. Miller: Afrodisiaka - Magické a rituální použití. Volvox Globator, Praha, 1995, ISBN 80-85769-44-1, S. 16.
Literatura
- R. A. Miller: Afrodisiaka - Magické a rituální použití. Volvox Globator, Praha, 1995, ISBN 80-85769-44-1
Externí odkazy
- Galerie Alstonia scholaris na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alstonia scholaris na Wikimedia Commons