Hořcotvaré

Jak číst taxoboxHořcotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Juss. ex Bercht. & J.Presl, 1820[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořcotvaré (Gentianales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Zástupci řádu jsou byliny i dřeviny s jednoduchými a spíše vstřícnými listy. Květy bývají nápadné, pravidelné, se srostlou korunou. Řád zahrnuje 5 čeledí, 1128 rodů a téměř 20 000 druhů. Tři z pěti čeledí řádu jsou kosmopolitně rozšířeny a jsou zastoupeny i v květeně České republiky.

Popis

Většina čeledí řádu hořcotvaré zahrnuje jak bylinné tak i dřevnaté zástupce. Převládají vstřícné jednoduché listy s palisty nebo alespoň linií spojující báze řapíků. Květy jsou 4 nebo 5četné, pravidelné, většinou spíše nápadné a jasně zbarvené, se svrchním nebo spodním semeníkem srostlým nejčastěji ze 2 (nebo několika) plodolistů. U části toješťovitých) jsou plodolisty nesrostlé nebo srostlé jen na bázi. Koruna je u většiny zástupců více či méně srostlá, s tyčinkami přirostlými ke korunní trubce a v počtu odpovídajícím počtu korunních cípů. Opylovány jsou nejčastěji hmyzem, méně ptáky nebo netopýry a jen výjimečně (některé mořenovité) větrem.[2][3][4]

Tři z pěti čeledí řádu mají kosmopolitní rozšíření: mořenovité, toješťovité a hořcovité. Největší druhová diverzita je v tropech. V květeně České republiky řád zastupují pouze byliny, případně polokeře.

Taxonomie

Řád hořcotvaré byl zastoupen v různě širokém pojetí i v tradičních systémech. Zatímco v Dahlgrenově systému víceméně odpovídá dnešnímu pojetí a obsahuje všechny podstatné čeledi, Cronquist a Tachtadžjan rozřazovali tyto čeledi do řádů Gentianales a Rubiales, případně i Apocynales.

S nástupem molekulárních metod došlo k některým přesunům na rovině čeledí. Klejichovité (Asclepiadaceae) byly vřazeny do čeledi toješťovité (Apocynaceae) a čeleď Strychnaceae do Loganiaceae, rody jasmínovec (Gelsemium) a Matsudea byly naopak vyjmuty z čeledi logániovité (Loganiaceae) do čeledi jasmínovcovité (Gelsemiaceae).[5]

V kladogramech APG tvoří řád hořcotvaré spolu s řády hluchavkotvaré (Lamiales), garyotvaré (Garryales), lilkotvaré (Solanales) a několika nezařazenými čeleděmi (brutnákovité - Boraginaceae, Vahliaceae, Icacinaceae, Metteniusaceae a Oncothecaceae) monofyletickou větev vyšších dvouděložných rostlin nazývanou Asterids I.[1]

Význam

Všechny čeledi řádu jsou charakteristické obsahem účinných alkaloidů různých typů a obsahují zvýšený podíl více nebo méně silně jedovatých rostlin. Mnohé druhy mají medicínské a farmaceutické využití. Jako účinné látky jsou nejčastěji zastoupeny indolové alkaloidy, řidčeji alkaloidy chinolinové (např. chinin), purinové (kofein), pyridinové, steroidní a isochinolinové nebo kardioaktivní glykosidy.[4][6][7]

Některé čeledi poskytují různé technické produkty, např. textilní vlákna a kaučuk (toješťovité), barviva (mořenovité) nebo dřevo (toješťovité). Nejvýznamnějším potravinovým produktem je káva. Jinak je jedlých rostlin v tomto řádu poměrně málo. Některé druhy především z čeledí toješťovité a mořenovité poskytují ovoce místního významu.[7]

Přehled čeledí

Reference

  1. ↑ a b BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009. 
  2. ↑ JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  3. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2007. 
  4. ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  5. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  6. ↑ SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-57808-697-9. 
  7. ↑ a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  8. ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj