Dalbergie

Jak číst taxoboxDalbergie
alternativní popis obrázku chybí
Dalbergie Dalbergia latifolia
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Tribus Dalbergieae
Rod dalbergie (Dalbergia)
L.f., 1782
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květy Dalbergia sissoo
Plody Dalbergia miscolobium

Dalbergie (Dalbergia) je rod rostlin řazený do čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to stromy, keře i liány s nenápadnými květy a lichozpeřenými listy, rozšířené v tropech celého světa. Mnohé druhy poskytují velmi ceněné dekorativní dřevo, známé jako rosewood[Pozn. 1] nebo palisandr. Některé druhy dalbergií jsou také používány v místní medicíně.

Popis

Dalbergie jsou stromy, keře i dřevnaté liány se střídavými lichozpeřenými listy. Listy jsou nejčastěji složeny pouze z několika lístků, u některých druhů jsou listy jednoduché nebo přesněji řečeno jednolisté. Lístky složených listů bývají nejčastěji střídavé, vzácně vstřícné. Palisty jsou nejčastěji drobné a opadavé. Květenství jsou často bohaté úžlabní nebo vrcholové hrozny či laty. Květy jsou spíše drobné, krátce stopkaté, s klasickou stavbou motýlokvětých rostlin. Kalich je zvonkovitý, s 5 nestejnými cípy. Koruna je nejčastěji bílá nebo zelenavá, řidčeji purpurová. Tyčinek je 9 nebo deset, jednobratrých nebo dvoubratrých. Semeník je stopkatý, s několika vajíčky a krátkou až dlouhou čnělkou s drobnou vrcholovou bliznou. Plodem je nepukavý lusk, který může mít různou podobu od ledvinovitého po čárkovitý a od tenkého křídlatého plodu typu samara až po silně dřevnatý. V plodu je nejčastěji jediné semeno, řidčeji dvě semena v jediné semenné komůrce.[1][2][3]

Rozšíření

Rod dalbergie zahrnuje asi 250 druhů. Je rozšířen v tropech celého světa, s četnými přesahy do subtropických oblastí. Rod je bohatě zastoupen v tropické Africe, Asii i Americe. V subsaharské Africe roste asi 60 druhů, dalších 43 vesměs endemických druhů se vyskytuje na Madagaskaru. V Asii roste celkově asi 100 druhů, největší druhová diverzita je v Indočíně (55 druhů), jihovýchodní Asii (40 druhů) a na Indickém subkontinentu (34 druhů). Z Číny je udáváno 28 druhů. Zastoupení rodu v Austrálii, Tichomoří a v Papuasii je jen malé. Do Austrálie zasahují pouze 2 původní druhy, omezené svým výskytem na sever a severovýchod kontinentu. Některé další druhy (např. Dalbergia sissoo) v Austrálii zdomácněly.[4][5][1][2]

Jediným druhem, který je rozšířen v tropech Starého i Nového světa, je Dalbergia ecastaphyllum. Je rozšířen v Americe od Floridy po Brazílii a v tropické západní a jihozápadní Africe. Původnost výskytu v Africe bývá někdy zpochybňována. Asijský druh Dalbergia sissoo zdomácněl vlivem pěstování v tropech všech kontinentů.

Význam

Dalbergie mají hospodářský význam především jako zdroj velmi ceněného tvrdého dřeva. Některé druhy mají využití v medicíně.

Dřevo

Dalbergie jsou zdrojem velmi kvalitního a žádaného dřeva, které se vyznačuje nejen krásnou texturou a sytou barvou, ale je také tvrdé a přitom dobře opracovatelné. Některé druhy navíc příjemně voní. Povětšině se obchoduje pouze v nevelkém množství a je drahé. Celkem je z celého světa udáváno okolo 15 druhů komerčně významnějších druhů dalbergií.[6] Větší díl dřeva pochází z divoce rostoucích stromů, neboť dalbergie roste pomalu a výtěžnost plantáží je nízká. Nadměrné kácení vedlo k silnému poklesu jejich výskytu. Většina komerčně využívaných druhů je na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN vedena jako zranitelné, některé, např. jihoamerický druh Dalbergia nigra, se ocitly na seznamu CITES a mezinárodní obchod s jejich dřevem je regulován.

Nejznámějším dřevem dalbergie je tzv. africký eben (African Ebony), nazývaný též africké černé dřevo (African Blackwood). Pochází z druhu Dalbergia melanoxylon, rozšířeného na většině území subsaharské Afriky. Toto dřevo bylo používáno již za časů Starověkého Egypta. V současné době je jedním z nejvýše ceněných afrických dřev. Je velmi žádané zejména na výrobu hudebních nástrojů a jejich komponent, neboť se mimo krásného vzhledu a mechanických vlastností vyznačuje i čistotou tónu. Další využití je zejména na různé nástroje, upomínkové a umělecké předměty a nábytek. V Africe se na lokálních tržištích často nabízejí různé skulptury z ebenového dřeva, často i se zachovanou kontrastní světlou bělí. Africký eben je velmi drahé dřevo, v roce 2000 stál metr krychlový tohoto dřeva v průměru přes 10000 amerických dolarů. Největšími vývozci jsou Tanzanie a Mosambik.

Dalbergie Dalbergia sissoo pochází ze severní Indie, kde roste při úpatí Himálají. V současnosti se pěstuje v řadě asijských a afrických zemí a místy i zplaňuje. Zlatohnědé až tmavě hnědé jádrové dřevo je tvrdé, pružné, dobře opracovatelné a velmi dekorativní. Je používáno k nejrůznějším účelům, na ozdobné předměty, k výrobě luxusního nábytku, vycházkových holí, držadel a podobně. Je obchodováno nejčastěji pod jménem Sissoo, řidčeji jako indické růžové dřevo (Indian Rosewood). Podobné využití má i dřevo Dalbergia latifolia, pocházející z tropické Asie od Indie a Nepálu po Indonésii. Oba druhy jsou též používány jako stínící stromy (např. na kávových plantážích) a k znovuzalesňování erodovaných půd.

Mnohé druhy dalbergií pocházejí z Madagaskaru. Některé druhy, zejména Dalbergia greveana, D. baronii a D. louvelii, poskytují velmi kvalitní dřevo s krásnou barvou i strukturou, ceněné zejména na výrobu hudebních nástrojů. Další využití je např. na marketerie, sportovní náčiní, výrobu nábytku a různé drobnější předměty, např. držadla a dřevěné prvky v luxusnějších automobilech. Tato dřeva jsou obchodována pod názvem Madagascar Rosewood nebo také Madagascar Palisander a jednotlivé druhy většinou ani nejsou rozlišovány. Z dalších madagaskarských druhů se v menší míře obchoduje také se dřevem Dalbergia chapelieri, D. chlorocarpa, D. hildebrandtii, D. madagascariensis, D. mollis, D. monticola, D. purpurascens a D. trichocarpa. Kvalitní dřevo má celá řada dalších madagaskarských druhů dalbergií, náležejících mezi ohrožené dřeviny, neboť se jedná o místní endemity s omezeným areálem výskytu.[7]

Také v tropické Americe náležejí dalbergie mezi komerčně významná dřeva. Ze Střední Ameriky pochází Dalbergia stevensonii, obchodovaná pod názvem Honduras Rosewood. Mezi další využívané středoamerické druhy náleží Dalbergia retusa a D. tucurensis. Brazilský druh D. nigra na trzích známý pod názvem Jacaranda, je v současné době na seznamu CITES a je nahrazován jinými dřevy.[7][6]

Lékařství

Dalbergie Dalbergia melanoxylon je v různých afrických zemích používána při ošetřování celé řady onemocnění, zejména průjmů, parazitárních onemocnění a také jako afrodiziakum. Madagaskarský druh Dalbergia chapelieri je používán v tradiční medicíně při léčení parazitárních onemocnění, úplavice a průjmů a pro usnadnění porodů. Kůra se používá k barvení. Také dřevo D. louvelii je používáno v tradiční medicíně při léčení bilharziózy a malárie. Druh Dalbergia greveana je na jihozápadním Madagaskaru považován za posvátný a pasta ze dřeva aplikovaná na tvář je používána proti různým neduhům. Kůra Dalbergia latifolia je v indické tradiční medicíně používána při ošetřování trávicích potíží, průjmů, lepry a proti parazitům.[7] Mezi další druhy využívané v indické medicíně náleží Dalbergia lanceolaria, D. sissoides, D. sissoo, D. sympathetica a D. volubilis.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. Pod názvem "rosewood" či "růžové dřevo" je známo více druhů dřev, proto často dochází k záměnám. Aromatický esenciální olej tohoto jména je získáván ze stromu Aniba rosaeodora z čeledi vavřínovitých.

Reference

  1. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. 
  2. a b Flora of China: Dalbergia [online]. Dostupné online. 
  3. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. 
  4. International Legume Database: Dalbergia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b LONGWOOD, Franklin R. Present and Potential Commertial Timbers of The Caribbean. Washington: [s.n.], 1962. 
  7. a b c LOUPPE, D. et al. Plant Resources of Tropical Africa. Timbers 1.. Netherlands: Prota Foundation, 2008. ISBN 978-90-5782-209-4. 
  8. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 

Externí odkazy

Zdroj