Alexandr Miniv

JUDr. Alexandr Miniv
Narození 28. května 1895
Stryj
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Praha-Nové Město, Švehlovo nábřeží (dnes Lannova) 1235/2
Vzdělání Doktor práv
Povolání Ředitel okresní nemocenské pojišťovny
Nábož. vyznání Česká církev pravoslavná
Choť Marie Minivová, roz. Ebelová (1907—1942)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Miniv (28. května 1895 Stryj – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl za protektorátu ředitel okresní nemocenské pojišťovny v Praze a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Alexandr Miniv se narodil 28. května 1895 v polském Stryji (od roku 1939 součást SSSR) do rodiny Jakuba Miniva a Julie Minivové, rozené Strachanovské.[1] V letech 1921 až 1925 studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, titul doktora práv získal 30. června 1925.[2][3]

Byl členem České církve pravoslavné, jeho manželka Marie Minivová, rozená Ebelová (nar. 12. září 1907 Praha) byla vyznání římskokatolického. Pracoval jako ředitel okresní nemocenské pojišťovny v Moravské Ostravě (Sokolská třída 422/47, Ostrava-Moravská Ostrava). Ve spolku Humanita (spolek pro péči o zdraví dělnictva pro zemi Moravskoslezskou) zastával funkci člena výboru.[4] Za protektorátu byl ředitelem okresní nemocenské pojišťovny v Praze, která sídlila v Klimentské/Lannově ulici (Lannova ulice byla součástí tehdejšího Švehlovo nábřeží, dnes nábřeží Ludvíka Svobody).[1][5] V budově pojišťovny měl Miniv rovněž služební byt.[6][7]

Pomoc parašutistům

Do pomoci parašutistům ho zapojil MUDr. Stanislav Hrubý (nar. 15. listopadu 1897), kterého oslovil Jaroslav Piskáček s tím, že má na starosti dva parašutisty z Anglie, kteří potřebují pracovní knížky. Těmi parašutisty byli Jozef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid, kteří v noci z 28. na 29. prosinec seskočili u obce Nehvizdy. Doktor Hrubý ho odkázal na Okresní nemocenskou pojišťovnu. Alexandr Miniv s pomocí úředníka Jaroslava Falty knížky vydal a doktor Hrubý do nich poté uvedl falešné diagnózy. Hrubého přítel dr. Břetislav Lyčka pak napsal každý týden revizní nález a potvrdil další pracovní neschopnost do legitimace. Jako práce neschopní se pak parašutisté mohli volně pohybovat po Praze, aniž by byli jakkoli podezřelí, a při případné policejní kontrole mohli doložit, proč nejsou v zaměstnání. Následně tímto způsobem obstarali asi třicet knížek pro další výsadkáře a ilegální osoby na území protektorátu.[5][6] Kromě Jaroslava Falty spolupracoval Alexadr Miniv i s dalšími zaměstnanci z pojišťovny, např. JUDr. Františkem Slavíčkem (nar. 11. listopadu 1890) a jeho synem Otakarem Slavíčkem (nar. 18. září 1920).[8] Jeho spolupracovníkem byl rovněž člen Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ) JUDr. Jiří Pleskot.

Zatčení, smrt

Po prozrazení sítě podporovatelů parašutistů byl Alexandr Miniv zatčen i se svou manželkou Marií. Po výslechu v Petschkově paláci byli z policejní vazby na Pankráci převezeni z Prahy do Malé pevnosti Terezín. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti[1] a nakonec 24. října téhož roku zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce v koncentračním táboře Mauthausen společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Svatořečení

Dne 8. února 2020 byl svatořečen Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku spolu se svou manželkou Marií Minivovou a dalšími českými novomučedníky při slavnostní liturgii v pražské pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.[9]

Připomínky

  • Jeho jméno a jméno jeho manželky (Miniv Alexander *28. 5. 1895, Minivová Marie roz. Ebelová *12. 9. 1907) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11]
  • Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětem 2. světové války v Ostravě, Sokolská třída 422/47 (dříve pojišťovna, nyní diagnostické centrum a poliklinika). Na desce je nápis: "ZA SVOBODU NÁRODA POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY KOLEGYNĚ A KOLEGOVÉ TÉTO POJIŠŤOVNY / 1939 – 1945 / (následuje výčet jmen) / DR. MINIV ALEXANDER / VAŠEHO PŘÍKLADU A OBĚTI NIKDY NEZAPOMENEME!"[12]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ Miniv Aleksander. is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI. (1924–1927). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Alexander Miniv. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Operace Anthropoid: Lékaři, kteří se nebáli postavit nacistům. nasezdravotnictvi.cz [online]. [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2614-9. OCLC 971028154 OCLC: ocn971028154. 
  7. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. vyd. 1. vyd. Praha: Academia Archiv hlavního města Prahy (Průvodce). ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. 
  8. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, o.p.s 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  9. ↑ Novomučedníci čeští seznam. www.orthodoxia.cz [online]. [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3.
  • JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver a, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Akademie, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8.
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. Centrum české historie, Praha 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3.
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9.

Zdroj