Nábřeží Ludvíka Svobody

Nábřeží Ludvíka Svobody
Pohled od Štefánikova mostu
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Nové Město
Poloha 50°5′36,67″ s. š., 14°26′4,07″ v. d.
Začíná na Štefánikův most
Končí na Hlávkův most
Historie
Pojmenováno po Ludvík Svoboda
Starší názvy Petrské nábřeží
Další údaje
PSČ 110 00
Kód ulice 480525
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nábřeží Ludvíka Svobody na Novém Městě v Praze vede podél pravého břehu Vltavy od Štefánikova mostu k Hlávkovu mostu. Nazváno je podle českého státníka Ludvíka Svobody, který byl v letech 1968–1975 československým prezidentem. Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy, v etapě 0003 do roku 2006 tu bylo instalováno mobilní hrazení. Na nábřeží je park s moderním dětským hřištěm, který byl v roce 2008 rekonstruován.[1][2] V síti pozemních komunikací v Praze je nábřeží součást tzv. Poděbradské radiály. V roce 1980 byl dokončen Těšnovský tunel, který u ministerských budov (v budově dnešního ministerstva dopravy sídlil tehdy Ústřední výbor KSČ) na nábřeží odvedl dopravu do podzemí a ústí na Rohanském nábřeží. U nábřeží je trvale zakotven botel Albatros s restaurací.[3]

Historie a názvy

Nábřeží se nachází severně od bývalé osady Poříč či Poříčí a Petrské čtvrti, kde se ve středověku soustřeďovali kupci německého původu. Na pobřeží až do 19. století sídlili rybáři a řemeslníci, byly tu lázně, mlýny a soukenické rámy.

V těchto místech při Petrské čtvrti a poblíž dnešního Štefánikova (dříve Švermova) mostu se ve Vltavě nacházel Novomlýnský ostrov, později přejmenovaný na Primátorský, a četné náhony, přivádějící vodu k Novým mlýnům a později k vodárně, jež ukončila svou činnost 4. srpna 1910 (Novomlýnská ulice čp. 1239/II),[4] a k Lodním mlýnům (Lodecká ulice). Ostrov byl kolem roku 1900 pomocí hrází a náspů připojen k nábřeží. Nábřeží bylo postaveno v letech 1910–1919 jako součást projektu na protipovodňovou ochranu Prahy. V letech 1919–1934 se nazývalo „Petrské nábřeží“. Svou definitivní podobu získalo po zboření Helmových mlýnů v roce 1929 a následné realizaci budov ministerstev, z jejichž projektů třetí na ministerstvo veřejných prací zůstal nerealizován.[5] V letech 1934–1948 bylo pojmenováno „Švehlovo“ po politikovi Antonínu Švehlovi.[6] Za první Československé republiky urbanistický plán vymezil plochu nábřeží pro veřejný park a ministerské budovy.[7] Brzy po nástupu komunistického režimu v roce 1948 bylo nazváno „nábřeží První čs. kyjevské brigády“ (od roku 1961 jen „nábřeží Kyjevské brigády“).[6] V roce 1973 byla v parku osazena socha Klementa Gottwalda z bílého kamene, dílo sochaře Viktora Dobrovolného,[8] podle ducha z tehdy populárního britského televizního seriálu Randall a Hopkirk lidově nazývaná „Hopkirk“. Socha byla po roce 1989 odstraněna. Po smrti prezidenta ČSSR a generála Ludvíka Svobody v roce 1979 nábřeží dostalo současný název.[9]

Budovy, firmy a instituce

  • Čp. 1235/II bývalý Sociální ústav pro nemocenskou pokladnu – Nábřeží Ludvíka Svobody 2/ U nemocenské pojišťovny 1–3; novoklasicistní budova, návrh Bohumil Hübschmann a František Roith (1924–1926), původně se dvěma bazény, zrušenými již roku 1930.[10]
  • Čp. 1229/II Nájemní dům – Nábřeží Ludvíka Svobody 4/ U nemocenské pojišťovny 4; stejně jako sousední dům č.o.2 jej navrhl architekt Fritz Lehmann (1936), stojí na místě kartounky Lazara Epsteina,[11] souboru jejích továrních hal s vnitřní litinovou konstrukcí a letopočtem 1869.[12]
  • Čp. 1540/II Nájemní dům – Nábřeží Ludvíka Svobody 6; stejně jako sousední domy č.o. 2 a 4 navrhl architekt Fritz Lehmann (1937); uvnitř zajímavě řešená dvouetážová hala se schodištěm.
  • Čp. 1222/II Ministerstvo dopravy České republiky (původně Ministerstvo železnic) – Nábřeží Ludvíka Svobody 12/ Klimentská 27.[13]
  • Čp. 65/II Ministerstvo zemědělství České republiky – Nábřeží Ludvíka Svobody 14 (jen postranní vchod, tato adresa se neužívá), úřední adresy: Těšnov 17, Klimentská 29, Stárkova 6.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.prahazelena.cz [online]. [cit. 2018-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-26. 
  2. ↑ Lannova ulice - nábřeží Ludvíka Svobody (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.botelalbatros.cz [online]. [cit. 2018-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-26. 
  4. ↑ Umělecké památky Prahy 2, 1998, s. 180, 605
  5. ↑ Umělecké památky Prahy 2, 1998, s. 211
  6. ↑ a b Lašťovka, Ledvinka (1997), s. 547, 548
  7. ↑ Oficiální web Pražských náplavek. Pražské náplavky [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Pražský pomník Klementa Gottwalda. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2020-11-15]. Roč. 2019, čís. 02. Dostupné online. 
  9. ↑ Lašťovka 1997, s. 548 datuje přejmenování do roku 1968, což je vyloučeno, stejně chybné je vročení 1990 v Uměleckých památkách Prahy, 1998, s. 812.
  10. ↑ Umělecké památky Prahy 2, 1998, s. 601
  11. ↑ Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, 3. vyd. Praha 1985, s. 203
  12. ↑ Umělecké památky Prahy 2, 1998, s. 600, 601
  13. ↑ Kontakt. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství. eagri.cz [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 547, 548. 
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 180, 211, 600–601, 812.
  • POCHE, Emanuel: Prahou krok za krokem. 3. upravené a rozšířené vydání. Panorama 1985, s. 203.

Externí odkazy

Zdroj