Alajský hřbet

Alajský hřbet; Алайский хребет
	Alajský hřbet při pohledu z údolí Jiptik
Nejvyšší bod	5544 m n. m. (Pik Tandykul)
Délka	350 km
Šířka	20 km
Střední výška	4500 m n. m.
Nadřazená jednotka	Pamíro-Alaj
Sousední; jednotky	Ferganská kotlina, Turkestánský hřbet, Zeravšanský hřbet, Alajská dolina, Zaalajský hřbet, Ferganský hřbet
Světadíl	Asie
Stát	Kyrgyzstán; Čína; Tádžikistán
	; Horské hřbety Kyrgyzstánu. Alajský hřbet na jihu pod číslicí 12.
	Pik Tandykul
Horniny	žula, vápenec, břidlice, pískovec
Povodí	Syrdarja, Amudarja
Souřadnice	39°40′12″ s. š., 72° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alajský hřbet (rusky Алайский хребет) je horský hřbet ve střední Asii náležící do horské soustavy Pamíro-Alaje. Leží takřka výhradně na území Kyrgyzstánu, pouze jeho nejzápadnější část tvoří hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem a jeho nejvýchodnější část tvoří hranici mezi Kyrgyzstánem a Čínou. Ze západu navazuje v Matčinském horském uzlu na Turkestánský a Zeravšanský hřbet, ze severu je obklopen Ferganskou kotlinou, na východě navazuje na horská pásma Ťan-šanu, z jihu je od Zaalajského hřbetu Pamíru oddělen Alajskou dolinou. Dosahuje délky 350 km a šířky 20 km.^[1] Nejvyšším bodem je 5544 m n. m. vysoký Pik Tandykul.

Geologie a geomorfologie

Alajský hřbet byl, stejně jako celý Pamiro-Alaj, vyvrásněn již Hercynským vrásněním v paleozoiku. Dalšími horotvornými procesy pak prošel při vrásnění Kimmerském a Alpinském. Pohoří je tektonicky aktivní do současnosti a jsou zde četná zemětřesení.
Horský hřbet má asymetrickou stavbu - severní svah je pozvolný a vybíhá z něj řada bočních hřbetů, jižní svah je příkrý a krátký.^[2]