Aelfric

Aelfric
Babylonská věž, ilustrace z manuskriptu z 11. století s Aelfricovým překladem Starého zákona
Babylonská věž, ilustrace z manuskriptu z 11. století s Aelfricovým překladem Starého zákona
Narození 950
Anglické království
Úmrtí 1010 (ve věku 59–60 let)
Anglické království
Povolání opat, spisovatel a hagiograf
Stát AnglieAnglie Anglie
multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aelfric, ve staré angličtině Ælfrīc (asi 950–asi 1010) byl společně s yorským arcibiskupem Wulfstanem nejvýznamnějším prozaikem staroanglické (anglosaské) literatury z doby po Alfrédu Velikém.[1]

Aelfricovo a Wulfstanovo dílo je vyvrcholením tzv. benediktinské klášterní reformy. Nástupci Alfréda Velikého přestali totiž díky neustálým vyčerpávajícím válkám s Vikingy rozvíjet jeho osvětový odkaz. Duchovní oživení nastalo až ve 2. polovině 10. století díky vlivu benediktýnských klášterů na vzdělanost v zemi.[2]

Aelfric získal vzdělání ve Winchesteru, jako mnich působil v jižní Anglii a později se stal opatem v Eynshamu. Psal hlavně staroanglicky, ale i latinsky.[1]

Napsal dvě knihy homilií na aktuální dobová témata a jeho haiografické spisy jsou díky použití národního jazyka unikátním počinem v tehdejší Evropě. Společně se svými žáky rovněž přeložil do staroangličtiny prvních sedm knih Starého zákona. Jeho snaha o zvýšení vzdělanosti, kterou navázal na odkaz Alfréda Velikého, se také projevila v napsání latinské mluvnice s glosářem a konverzační příručky Rozhovor o povoláních (Colloquy on the Occupations).[1]

Česká vydání

Antologie nejstarší anglické poezie a prózy Jako když dvoranou proletí pták, Triáda, Praha 2009 obsahuje překlad čtyř jeho próz včetně Rozhovoru o povoláních.

Reference

  1. a b c Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 98.
  2. Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 17.

Externí odkazy

Zdroj