Adam z Valdštejna

Adam mladší z Valdštejna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1627 – 1638
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Nástupce Jaroslav Bořita z Martinic
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
1620 – 1627
Panovník Ferdinand II.
Předchůdce Vilém starší Popel z Lobkowicz
Nástupce Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ve funkci:
18. červen 1611 – 1619
Panovník Matyáš
Předchůdce Ferdinand z Donína
Nástupce Vilém starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1608 – 1611
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Volf Novohradský z Kolowrat
Nejvyšší štolmistr císařského dvora
Ve funkci:
1606 – 1611 ?
Panovník Rudolf II.
Řádný císařský komorník
Ve funkci:
1596 – ?
Panovník Rudolf II.
Nejvyšší stříbrník
Ve funkci:
1594 – ?
Panovník Rudolf II.
Jídlonoš císaře
Ve funkci:
1589 – ?
Panovník Rudolf II.
Narození 1569 / 8. červen 1570
Úmrtí 24. srpen 1638
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení katedrála svatého Víta
Národnost Čech
Choť 1. Alžběta Brtnická z Valdštejna
2. Johana Emílie ze Žerotína
Rodiče Jan z Valdštejna († 1576) a
Magdaléna z Vartenberka († 1592)
Děti Rudolf, Maxmilián, Bertold, Jan Viktor a Karel
Příbuzní Kateřina z Valdštejna (sourozenec)
Karel Ferdinand z Waldsteinu, Jan Bedřich z Valdštejna, Ferdinand Arnošt z Waldsteinu, Mariana Alžběta z Valdštejna, František Augustin z Valdštejna, Maxmiliana z Valdštejna a Marie Monika z Valdštejna[1] (vnoučata)
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1631 Řád zlatého rouna (č. 383)
Commons Adam von Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569 / 8. června 1570 – 24. srpna 1638 Praha), byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.

Rodina

Jeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614). Druhou manželkou byla Johana Emílie ze Žerotína († po 1633), dcera Viktorina ze Žerotína. S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.

Život

Znak rodu Valdštejnů

Pocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra. Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu. Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího. V roce 1628 získal do své správy třebíčské panství.[2]

Nikdy sice nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ FIŠER, Rudolf. Třebíč v době baroka. 1.. vyd. Třebíč: Lenka Trojanová, 2023. 126 s. ISBN 978-80-906971-3-3. S. 10. 

Literatura

  • Adam z Valdštejna. Deník rudolfinského dvořana : Adam mladší z Valdštejna 1602-1633. Příprava vydání Marie Koldinská, Petr Maťa. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-170-8. 

Externí odkazy

Zdroj