Adam mladší z Valdštejna

Adam mladší z Valdštejna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1627 – 1638
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Nástupce Jaroslav Bořita z Martinic
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
1620 – 1627
Panovník Ferdinand II.
Předchůdce Vilém starší Popel z Lobkowicz
Nástupce Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ve funkci:
18. červen 1611 – 1619
Panovník Matyáš
Předchůdce Ferdinand z Donína
Nástupce Vilém starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1608 – 1611
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Volf Novohradský z Kolowrat
Nejvyšší štolmistr císařského dvora
Ve funkci:
1606 – 1611 ?
Panovník Rudolf II.
Řádný císařský komorník
Ve funkci:
1596 – ?
Panovník Rudolf II.
Nejvyšší stříbrník
Ve funkci:
1594 – ?
Panovník Rudolf II.
Jídlonoš císaře
Ve funkci:
1589 – ?
Panovník Rudolf II.
Narození 8. června 1569
Úmrtí 24. srpna 1638 (ve věku 69 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení katedrála svatého Víta
Národnost Čech
Choť 1. Alžběta Brtnická z Valdštejna
2. Johana Emílie ze Žerotína
Rodiče Jan z Valdštejna († 1576) a
Magdaléna z Vartenberka († 1592)
Děti Rudolf, Maxmilián, Bertold, Jan Viktor a Karel
Příbuzní Kateřina z Valdštejna (sourozenec)
Karel Ferdinand z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Ferdinand Arnošt z Valdštejna, Mariana Alžběta z Valdštejna, František Augustin z Valdštejna, Maxmiliana z Valdštejna a Marie Monika z Valdštejna[1] (vnoučata)
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1631 Řád zlatého rouna (č. 383)
Commons Adam von Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569 / 8. června 1570 – 24. srpna 1638 Praha) byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.

Rodina

Jeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614), druhou manželkou se stala Johana Emílie ze Žerotína († po 1633), dcera Viktorina ze Žerotína. S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.

Život

Znak rodu Valdštejnů

Pocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra.

Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu.

Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího. V roce 1628 získal do své správy třebíčské panství.[2]

Nikdy sice nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ FIŠER, Rudolf. Třebíč v době baroka. 1.. vyd. Třebíč: Lenka Trojanová, 2023. 126 s. ISBN 978-80-906971-3-3. S. 10. 

Literatura

  • Adam z Valdštejna. Deník rudolfinského dvořana : Adam mladší z Valdštejna 1602-1633. Příprava vydání Marie Koldinská, Petr Maťa. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-170-8. 

Externí odkazy

Zdroj