Adžanta

Adžanta
Světové dědictví UNESCO
Ajanta (63).jpg
Smluvní stát IndieIndie Indie
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii, vi
Odkaz 242 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1983 (7. zasedání)

Adžanta (hindsky अजन्ता) je malé město v Indii, které je známé především díky komplexu skalních chrámů s množstvím nástěnných maleb, které představují jednu z vrcholných památek staroindické kultury. Nástěnné malby rovněž patří k největším dochovaným sbírkám buddhistického umění na světě. Pro svou mimořádnou historickou a uměleckou hodnotu byl celý jeskynní komplex v roce 1983 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Jeskynní chrámy Adžanta

Adžanta - pohled na jeskyně

Jeskynní chrámy v Adžantě jsou buddhistický jeskynní komplex vinoucí se ve tvaru půlkruhu kolem řeky Waghora. Nejedná se však o přírodní jeskynní útvar, ale do strmé skály mnichy precizně vytesané a bohatě zdobené chrámové prostory.

jeskyně v Adžantě

Poloha a rozdělení

Tento skvost najdeme na západě země, ve státě Maháráštra, cca 3,5 km od obce Adžanta a přibližně 8h jízdy vlakem směrem na východ od Bombaje. Ačkoliv celý komplex tvoří 29 jeskyní, jejich architektura lze dělit do dvou skupin. První z nich jsou tzv. obřadní prostory – chrámy ve své době sloužící jako náboženské svatyně (chaitja), které mají obdélný půdorys s apsidovým ukončením a prostorem členěným pilíři v trojlodí, v jehož čele se nachází vlastní svatyně. Druhým jsou tzv. obytné prostory (vihara), jejichž ústřední hala, s celami přiléhajícími ke třem stranám této ústřední prostory, má čtvercový tvar. Strop je podpořen sloupy a v zadní části se nachází výklenek, který obvykle střeží sám Buddha.

Historie

Jejich stáří se připisuje do doby v rozmezí 2. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l. V této době rozkvětu buddhismu po celé západní Indii sloužily jako buddhistické sídlo. Kolem roku 650 byly jeskyně, vinou úpadku buddhistické víry ve prospěch hinduismu a rozvoj náboženské komunity v nedaleké Elloře, uzavřeny. Na dlouhá staletí byly opuštěny a zapomenuty, takřka zarůstaly vegetací. Nicméně roku 1866 byly během stopování tygrů znovu objeveny britským vojákem Johnem Smithem, který svým jménem spolu s dalšími údaji (John Smith, 28. Kavalérie, 28. dubna 1819) tento významný den zvěčnil do jednoho ze sloupů jeskyně č. 10.

Výmalba jeskyň

Adžanta - shromažďovací jeskyně (55)

Kromě skulptur, které najdeme spíše v jeskyních v Éllóře, chrámy v Adžantě vynikají také zachovalými jeskynními malbami. Nachází se zde mnoho ilustrací z Jataky (tj. posvátný text vyprávějící epizody Buddhova života). Na nejstarších uměleckých dílech, která se zde nachází je znát diktát školy hínajána, kdy byl Buddha znázorněn pouze pomocí symbolů, zatímco v jeskyních později vybudovaných se promítá spíše vliv liberálnějšího učení mahájána, kdy je Buddha proveden ve figurálních detailech. Scény jsou velice půvabné, ale občas i kruté, smyslné, vážné a některé mají erotický nádech. Malby zobrazují muže, ženy, hudebníky (gandhárva), nebeské tanečníky (apsara), ale i démony nebo také tvory s lidskou tváří a ptačími těly (jakša) obklopené květinami, stromy, zvířaty a ovocem. Jelikož výzdobu povětšinou vytvářeli hinduističtí umělci, tyto malby nesou pozoruhodné hinduistické rysy, které spolu s architektonickými prvky a skulpturami vytváří nesmírně krásné prostory.

Pro malbu je zde použita technika secco, kdy se nejprve stěny a strop jeskyně pokryje směsí kravského hnoje, jílu a rostlinných vláken, tato vrstva byla nakonec potažena tenkou krustou bláta. Než bláto zaschlo, umělci si rumělkou načrtli obraz, který potom vybarvovali přírodními pigmenty a celek fixovali lepkem.

Robert Gill (anglický umělec) strávil v Adžantě 26 let svého života. Během této doby se snažil tamější výjevy zachytit překreslováním na papír. Jeho dlouholetá práce skončila r. 1866 v plamenech při požáru londýnského Křišťálového paláce. V dnešní době[kdy?] záchranné práce na vysoce odborné úrovni úspěšně pokračují.

Okolí

Zajímavosti

  • Na místo jezdí speciální ekologické autobusy, které vás dovezou přímo k jeskyním od 5 km vzdáleného parkoviště, kde pro lepší ochranu areálu před škodlivými vlivy výfukových plynů musí všichni svůj vůz ponechat
  • Celý komplex lze zhlédnout z vyhlídkové plošiny nad podkovovitým záhybem řeky
  • V jeskyni č. 2 můžeme navštívit klášter (vihara), který je atypický svými sloupy a stropem zdobenými medailony ve tvaru lotosových květů. Zřejmě jsou inspirované helénismem, který spolu s Alexandrem Velikým pronikl do Indie
  • V jeskyni č. 17 nalezneme dvě postavy oděné do šatů středoasijského stylu. Včleňování „cizorodých“ prvků jasně svědčí o čilé kulturní a obchodní výměně mezi obyvateli asijského kontinentu
  • Kolosální socha Parinirvána v jeskyni č. 26 představuje Buddhu ležícího na boku v okamžiku přechodu z pozemského bytí do nirvány. Od vchodu na něj dopadá měkké světlo a umocňuje mimořádný umělecký dojem

Literatura

  • Světové poklady UNESCO starověké civilizace, Marco Cattaneo a Jasmina Trifoni, vydavatel Alpress, 2006, Frýdek Místek
  • Indie a Indové od dávnověku k dnešku, Miroslav Krása, nakladatelství Vyšehrad spol. s.r.o., 1997, Praha

Externí odkazy

Zdroj