Abies yuanbaoshanensis

Jak číst taxoboxAbies yuanbaoshanensis
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď jedlové (Abietoideae)
Rod jedle (Abies)
Binomické jméno
Abies yuanbaoshanensis
Y.J.Lu & L.K.Fu, 1980
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abies yuanbaoshanensis je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, z rodu jedle, vyskytující se přirozeně pouze v Číně.

Popis

Stálezelený, jehličnatý, středně rychle rostoucí (15–30 cm za rok, 1,8-4,5 m za 10 let) strom, dorůstající 25 m s průměrem kmene 0,6 m. Koruna je kuželovitá. Borka je tmavočervenohnědá, nepravidelně rozpraskaná. Letorosty jsou zpočátku žlutohnědé, ve 2. a 3. roce hnědočerné a hladké. Zimní pupeny jsou hnědočervené, kuželovité a značně pryskyřičnaté. Jehlice jsou mírně paprskovitě uspořádané a kratší v horních částech letorostů, postranně rozprostřené a delší ve spodních částech, přímé, 1-2,7 cm dlouhé a 1,8-2,5 mm široké; seshora tmavozelené, vespod se dvěma bílými pruhy průduchů; se dvěma okrajovými pryskyřičnými kanálky; při vyschnutí se jejich okraj zakřivuje; na špičce s vrubem. Samičí šištice jsou krátce válcovité, zpočátku zelené či žlutozelené, dozráváním žlutohnědé, 8–9 cm dlouhé a 4,5–5 cm široké; podpůrné šupiny jsou výrazně vyčnívající a zakřivené, dlouhé minimálně stejně jako šupiny semenné (či delší), se široce kruhovou okrajovou částí a hrotitým vrcholem; semenné šupiny jsou polokruhově lichoběžníkovité, 22 mm dlouhé a 20 mm široké, hustě chlupaté v obnažené části, se zakřiveným okrajem, u báze postranně laločnaté, se ztluštělou okrajovou částí a kruhově seříznutým vrcholem. Semena jsou obráceně trojúhelníkovitě elipsoidní, puchýřkovitá, tmavočervenohnědá a pryskyřičnatá, 10 mm dlouhá, s klínovitým, 20 mm dlouhým křídlem. Strom kvete v květnu. Semena dozrávají v říjnu.

Příbuznost

Jedle Abies yuanbaoshanensis je blízce příbuzná s jedlemi Abies ziyuanensis a Abies forrestii.[2]

Výskyt

Domovem stromu je Čína - autonomní oblast Kuang-si (kolem hory Yuanbao Shan (Jüan-pao-šan) (čínsky pchin-jinem Yuánbǎoshān)) v distriktu Rongshui Xian).

Ekologie

Horský strom, vyskytuje se v nadmořských výškách 1700–2100 m. Klima je velmi chladné (strom je mrazuvzdorný do −23 °C), vlhké, s chladnými a oblačnými léty a se zimami trvajícími 4-5 měsíců (v prosinci až březnu značné množství sněhu). Jedle Abies yuanbaoshanensis tvoří smíšené lesy například s jedlovcem čínským Tsuga chinensis a rostlinami z čeledi bukovité Fagaceae, jedle jsou mezi ostatními druhy značně rozptýlené.

Význam pro klimatologii

Tento strom bývá označován jako "živoucí fosilie", neboť přežil čtvrtohorní dobu ledovou a má pro vědu (obzvláště pro klimatologii) velký význam, protože umožňuje nepřímo nahlédnout do klimatu čtvrtohorní doby ledové a poskytnout tak základy ke zkoumání klimatických změn na Zemi.

Využití člověkem

Žádné.

Ohrožení

Kriticky ohrožený strom, jeho populace je odhadována na 589  jedinců [3], stav populace je klesající. Populaci tvoří především staré a stárnoucí stromy a stromy mladé, nejméně je stromů ve středních letech. Strom se vyskytuje na místech vzdálených od ostatních druhů jedlí, což zvyšuje inbreeding a z genetického hlediska představuje pro tento strom vážné současné a budoucí nebezpečí. Značně byla populace stromu též zasažena extrémní zimou roku 2008, při které zahynulo mnoho jedinců. Populace stromu se vyskytuje v chráněné oblasti. Je třeba prozkoumat a zjistit faktory, které strom ohrožují a dle toho zajistit opatření, která zabrání, aby tento strom nenávratně vyhynul. Důležité jsou v tomto případě ochranné programy ex situ.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ http://www.conifers.org/pi/Abies_yuanbaoshanensis.php
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-31. 

Externí odkazy

Zdroj