České pivo

Česká piva
Mapa Česka tvořená místními pivními zátkami
Hlavní brána Plzeňského Prazdroje

České pivo a pivovarnictví má dlouholetou tradici a patří mezi nejznámější piva ve světě.[1][2][3] Nejstarší doloženou českou tradici vaření piva má Břevnovský klášter, který byl založen roku 993.[4]Plzeňský Prazdroj (Pilsner Urquell) bylo první pivo plzeňského typu (Pilsner) na světě. Další piva vařená podle této plzeňské receptury se označují jako Pilsner či Pils, tedy pivo plzeňského typu.

Podle českých předpisů se pivem rozumí: pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu.[5] Česko má nejvyšší spotřebu i výrobu piva na hlavu na světě.[6]

Chráněné zeměpisné označení České pivo

České pivo je chráněným zeměpisným označením Evropské unie, jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky. Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo bylo zapsáno Nařízením Rady (ES) č. 1014/2008,[7] o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (České pivo (CHZO), Cebreiro (CHOP)).

Cílem zápisu do rejstříku je chránit tradici českého pivovarnictví, technologii výroby, kvalitu piva a předcházet vzniku napodobenin, které by se za české pivo mohly vydávat a zneužívat tak jeho jedinečných vlastností. Dále jde o to, aby nebyl za české pivo označován výrobek vyrobený v České republice netradičními metodami nebo vyrobený metodami tradičními, ale v zahraničí.

Přesto, že České pivo je pojem, pod kterým si každý cizinec představí podobné nápoje, jsou mezi jednotlivými značkami velké chuťové i výrobní rozdíly. Jenom světlé pivo lze vyrobit mnoha způsoby, každý pivovar má vlastní recept, dobu i teplotu kvašení, místo, kde se kvasí i typ kvašení. Speciálním vyrobením piva, ale rozdíly nekončí. Je známo, že v různých krajích se České pivo čepuje jinak.[zdroj?] Zatímco v Čechách je zvykem[zdroj?] čepovat pivo na jeden zátah, aby se udělala krémová pěna, hovorově „po skle“, na Moravě a Slezsku čepují[zdroj?] pivo na tři i více zátahů z velké výšky. Pěna je naopak tuhá a pivo méně perlivé. Záleží už pak na vkusu jednotlivého člověka.

Shluková analýza českých a zahraničních piv

Nejznámější pivovary

Související informace naleznete také v článku Seznam pivovarů v Česku.

Největšími českými pivními pivovary jsou Pilsner Urquell (značky Plzeňský prazdroj, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Master, Proud), Pivovary Staropramen (Staropramen, Ostravar, Braník, Velvet a Pardubický pivovar), Heineken ČR (Krušovice, Starobrno, Březňák, Zlatopramen), Budějovický Budvar (Budweiser Budvar, Pardál), Pivovary Lobkowicz (Lobkowicz, Platan, Uherský Brod, Merlin, Klášter, Rychtář, Černá Hora, Ježek), LIF Group (Svijany, Rohozec, Primátor), Pivovary CZ Group (Holba, Litovel, Zubr). Mezi další nejprodávanější značky patří Bernard, Nymburk a Samson.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.czech.cz [online]. [cit. 2010-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-22. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.gastroinfo.cz [online]. [cit. 2010-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2010-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-07. 
  4. ↑ Počátky vaření piva v ČR. www.budejovickybudvar.cz [online]. [cit. 2010-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-25. 
  5. ↑ § 11 písm. a) vyhlášky č. 335/1997 Sb.
  6. ↑ V Česku se ročně uvaří 192 litrů piva na hlavu, jsme první před Belgičany. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-06-21. Dostupné online. 
  7. ↑ http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:276:0027:0028:CS:PDF
  8. ↑ Dvacet pivovarů, které jsou nejvíce vidět v médiích. Ceskenapoje.cz [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ Největší pivovary v ČR (dle výstavu). Zejdlik.cz [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • Gabriela Basařová a kol. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011. ISBN 978-80-87109-25-0
  • Václav Budinský: Středočeské pivovary a piva & nejlepší vtipy o pivu a k pivu. Praha: Agentura Lucie, 2011. ISBN 978-80-87138-40-3
  • Irena Cichá: Pivovary Moravy a Slezska. Český Těšín: Region Silesia, 2002. ISBN 80-238-9776-4
  • Radek Diestler: Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva. 2., aktualizované vydání. Praha: Knižní klub, 2014. ISBN 978-80-242-4486-0
  • Jan Eliášek: Pivo a pivovary Čech, Moravy a Slezska. Český Krumlov: MCU, 2017. ISBN 978-80-7339-326-7
  • Kartografie Praha: Pivovary Česka. 5. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2019. ISBN 978-80-7393-494-1
  • Tomáš Maier: Minipivovary a řemeslné pivovary. Praha: Národní zemědělské muzeum, 2019. ISBN 978-80-88270-10-2
  • Kryštof Materna: Pivandr Plzeňským a Karlovarským krajem. Středokluky: Zdeněk Susa, 2018. ISBN 978-80-88084-19-8
  • Kryštof Materna: Pivandr Prahou. Středokluky: Zdeněk Susa, 2019. ISBN 978-80-88084-22-8
  • Kryštof Materna: Pivandr Středočeským krajem. 2. vydání. Středokluky: Zdeněk Susa, 2021. ISBN 978-80-88084-32-7
  • Kryštof Materna: Pivandr Ústeckým a Libereckým krajem. Středokluky: Zdeněk Susa, 2018. ISBN 978-80-88084-17-4
  • Prague City Tourism: Praha – pivo: přes 50 tipů na pivní zážitky v Praze a blízkém okolí. 3. vydání. Praha: Prague City Tourism, 2018.

Související články

Externí odkazy

Zdroj