Žhářské útoky na francouzskou železnici (2024)

Žhářské útoky na francouzskou železnici
Červené tečky vyznačují místa útoků
Stát	Francie Francie
Místo	Francie, železniční infrastruktura dopravce SNCF
Datum	26. července 2024
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V pátek 26. července 2024 ve 4:00 ráno, v den zahájení olympijských her v Paříži, došlo ke koordinovaným žhářským útokům na infrastrukturu francouzského železničního dopravce SNCF na více místech země. Sabotáž vedla ke zrušení mnoha vnitrostátních i mezistátních spojů a ovlivnila přes 800 tisíc cestujících.^[1]

K útoku došlo ve 4:00, když útočníci na pěti pečlivě vybraných uzlových místech přeřezali a následně zapálili kabelové svazky ovládající například vlakovou signalizaci. Pátý z útoků se ale ještě před jeho začátkem podařilo zastavit, když si údržbáři trati všimli cizí dodávky a lidí v nepřístupných místech. Posádka utekla, ale vůz policie zabavila. K poškozeným místům okamžitě vyjeli technici i s materiálem potřebným k opravám.^[1]

Cílem útoku bylo paralizovat rychlovlaky TGV. Kvůli poničení kabelů muselo být zrušeno mnoho vnitrostátních spojů, kromě toho také spoje do Německa, Bruselu nebo Londýna. V regionu Île-de-France to zasáhlo 250 tisíc lidí, další cestující mimo region. Celkem mělo cesty narušeno přes 800 tisíc lidí. Některé spoje se podařilo obnovit kolem 14:00, potíže se ale očekávaly minimálně do konce víkendu, tedy do 28. července.^[1]

Starostka Paříže Anne Hidalgová prohlásila, že zahajovací ceremoniál olympiády nebude ovlivněn. Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd ale odhadoval problémy samotných účastníků olympiády, jelikož řada soutěží se koná ve městě Lille spojeném poškozenou tratí.^[1]

Oprava začala okamžitě po uhašení požárů hasiči, nicméně provoz prvních vlaků se podařilo obnovit kolem 14:00. Nejsložitější situace byla na nádraží v pařížském Montparnasse a nejvíce poničená byla západní trať. Za neuskutečněné spoje železnice vracela 100 procent ceny. Šéfka regionu Ile-de-France Valérie Pécresseová vyzvala občany, aby své cesty po dobu krize odkládali, pokud je to možné. Spousta lidí hledala náhradní řešení v cestě autobusem, FlixBus ve francii například prodal o 15 procent více lístků.^[1]

Východní směr byl plně obnoven, i když se zpožděními, ve 14:00, na druhý den očekávala SNCF, že už bude v provozu dvě třetiny rychlostních vlaků na jihozápadní trati a 80 procent na severní. Úplné obnovení provozu se předpokládalo nejdříve třetí den, v neděli 28. července. Zpožděné byly i vlaky do Londýna jezdící skrz tunel pod Lamanšským průlivem a mezi pátkem a nedělí byla asi čtvrtina dokonce úplně zrušena.^[1]

V Paříži byly v rámci olympiády už před útokem naplánovány masívní bezpečnostní protiteroristická opatření. Policie ale po útocích nasadila desítky policejních týmů a desítky dronů, aby monitorovali tratě.^[1]

Útok začal okamžitě vyšetřovat Národní úřad pro boj s organizovaným zločinem (Junalco) a také zpravodajské služby, tlak na vyšetření ze strany společnosti a politiků byl enormní.^[1]

SNCF avizovala, že podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Útok byl klasifikován jako trestný čin poškození majetku významného pro chod státu, poničení systémů automatizovaného zpracování dat a spiknutí za účelem spáchání těchto trestných činů. Pachatelům na základě toho hrozí až 20 let vězení, kromě toho také pokuta 150 tisíc eur (asi 3,8 milionu korun).^[1]

Existovalo více teorií, kdo za útokem stojí. Pravicový list Le Figaro měl v podezření extrémní levici. Jiná teorie dávala vinu Rusku, ale možností bylo mnoho.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žhářské útoky na francouzskou železnici (2024) na Wikimedia Commons

Zdroj