Římskokatolická farnost Bečov u Mostu

Římskokatolická farnost
Bečov u Mostu
Kostel svatého Jiljí v Bečově
Základní údaje
Církev římskokatolická
Vikariát krušnohorský
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Bečov u Mostu
Římskokatolická farnost
Bečov u Mostu
Území farnosti
Bečov • Bělušice • Skršín • Volevčice
Kontakt
Adresa sídla (platná do 31. 12. 2012)
ŘKF Bečov u Mostu
Bečov čp. 4
435 26 Bečov u Mostu

Adresa nástupnické farnosti:
ŘKF Vtelno u Mostu
U Města Chersonu 1552/22
434 01 Most
Souřadnice 50°27′1,08″ s. š., 13°43′19,92″ v. d.
IČO 70947414 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Bečov u Mostu (lat. Altopetschovium, Hochpetsch[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Bečově a okolí. Organizačně toto území i po zániku farnosti nadále spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti byl kostel sv. Jiljí v Bečově, který od 1. ledna 2013 změnil statut a stal se filiálním kostelem v nástupnické farnosti Vtelno u Mostu.

Historie farnosti

Fara byla v místě zřízena před rokem 1384. Obnovena byla po třicetileté válce v roce 1649. Od roku 1649 jsou vedeny matriky.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást farního obvodu farnosti Most – in urbe. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Vtelno u Mostu.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1671 Casparus Hertlinus O.Cist.
  • 1677 Wenceslaus Adalbertus Berenklau, † 9. 2. 1699
  • 1699 Franciscus Ignatius Bumbal
  • 1714 Laurentius Rumitz
  • 1722-1775 ?
  • 1775 Jos. Thuma, † 4. 12. 1791
  • 1792 Jos. Hübner
  • 1815 Ioan. Hablick, n. 30. 11. 1744 Wurschens, o. 24. 12. 1769, † 7. 5. 1827
  • 1827 Jos. Mildner, n. 1. 7. 1754 Komotau, o. 23. 12. 1779, † 15. 10. 1827
  • 1828 par. vacat, cap. Anton. Rieger
  • 1829 Franc. Rust, n. 24. 6. 1776 Klutschkav, o. 10. 9. 1801, † 14. 2. 1837
  • 1838 Franc. Langecker, n. 11. 2. 1785 Leitmeritz, o. 31. 8. 1807
  • 1852 Anton. Fritsch, n. 29. 7. 1805 Nehasicens., o. 2. 9. 1829, † 18. 12. 1868
  • 1870 Franc. X. Schram, n. 1. 8. 1811 Eger, o. 3. 8. 1837, † 29. 6. 1880
  • 1881 par. vacat, admin. int. Car. Hahnel
  • 1882 Franc. Xav. Heidler, n. 30. 1. 1830 Brüx, o. 25. 7. 1854, † 11. 5. 1897
  • 1897 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
  • 1898 Jos. Preiss, n. 24. 12. 1830 Kuttowenka, o. 25. 7. 1854, † 14. 4. 1904
  • 1900 par. vacat, admin. int. Franc. Prockert
  • 1901 Jul. Klepsch, n. 10. 5. 1849 Kunersdorf, o. 14. 11. 1874, † 18. 3. 1918
  • 1919 Franc. Prockert, n. 24. 10. 1868 Grosslippen, o. 17. 6. 1894, † 27. 10. 1921
  • 1922 par. vacat, Hendr. Heine
  • 1923 Franc. Vencl, n. 2. 1. 1881 Javornice, o. 15. 7. 1906, † 22. 8. 1944
  • 1939 par. vacat, admin. int. Jos. Gruss
  • 1. 11. 1939 Fridericus Schäfer, n. 10. 9. 1907 Reichenberg, o. 29. 6. 1932
  • 20. 7. 1945 admin. Ioann. Steph. Jalč
  • 5. 4. 1946 Franc. Neugabauer
  • 1. 5. 1946 Josef Herkner
  • 1. 2. 1947 Oldřich Vinduška
  • 24. 2. 1951 Fredericus Lehman
  • 1. 8. 1952 Josef Jiran
  • 1. 5. 1953 Imrich Göttinger
  • 26. 9. 1953 František Krátký
  • 29. 2. 1956 Zdeněk Maryška
  • 1. 6. 1958 Tomáš Pirný
  • 1. 11. 1959 Jaroslav Knespl
  • 1. 3. 1969 František Blaise
  • 1. 1. 1980 Petr Nižnanský, admin.
  • 1. 12. 1989 Pavel Zach admin. z Mostu
  • 1. 7. 1990 Petr Lukšan
  • 1. 7. 1995 Bohuslav Bártek
  • 1. 4. 1996 Jan Bečvář
  • 1. 9. 1998 Bohuslav Bártek
  • 1. 8. 1999 Jan Bečvář, historicky poslední farář
  • 1. 7. 2010 Grzegorz Marian Czyżewski, admin. exc.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely a kaple ve farnosti
1. Kostel sv. Jiljí Bečov bližší informace o bohoslužbách návrší v severovýchodní části obce
50°27′1″ s. š., 13°43′20″ v. d. 		do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][4] 42602/5-305 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.[p 3]
(Q12030819)
2. Kostel sv. Jakuba Staršího Bedřichův Světec bližší informace o bohoslužbách na návrší v jižní části obce
50°27′10″ s. š., 13°45′7″ v. d. 		filiální kostel[2][5] 42419/5-310 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.[p 3]
(Q12030761)
3. Kaple Milá bohoslužby příležitostně na svahu u průjezdní komunikace
50°25′50″ s. š., 13°45′6″ v. d. 		kaple[6] 52115/5-5944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37820661)
4. Kostel sv. Havla
(sv. Prokopa) 		Volevčice bližší informace o bohoslužbách 50°26′3″ s. š., 13°41′31″ v. d. filiální kostel[2][7] —
(Q12031001)
5. Kaple sv. Ferdinanda Kastilského Zaječice bližší informace o bohoslužbách náves
50°27′52″ s. š., 13°42′56″ v. d. 		obecní kaple[2] 23525/5-5931 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Památkově chráněno od 27. května 2002.
(Q38197809)
Venkovní sochy svatých
6. Sousoší Nejsvětější Trojice na návsi ve Skršíně Sousoší Nejsvětější Trojice na návsi ve Skršíně Skršín prostor pro latrii
Nejsvětější Trojice 		50°27′54″ s. š., 13°45′16″ v. d. socha 43257/5-431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q38095612)
7. Socha sv. Jana Nepomuckého před branou do areálu kostela sv. Jiljí v Bečově Bečov prostor osobní úcty k sv. Janu Nepomuckému 50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d. socha 43553/5-399 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37002436)
8. Socha sv. Jana Nepomuckého u ohradní zdi v areálu kostela sv. Jiljí v Bečově Bečov prostor osobní úcty k sv. Janu Nepomuckému 50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d. socha 43244/5-5057 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37002394)
9. Socha sv. Floriána v areálu kostela sv. Jiljí v Bečově Bečov prostor osobní úcty ke sv. Floriánovi 50°27′ s. š., 13°43′20″ v. d. socha 42385/5-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37002372)
Zaniklé sakrální stavby v období komunistické totality ve 20. století ve farnosti Bečov u Mostu
10. Kaple Nejsvětější Trojice Skršín nelze sloužit zbořená kaple[2] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e f g Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  3. ↑ a b U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu (zpravidla před 1. 1. 1988) je v kolonce Památkového katalogu „Památkově chráněno od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku, resp. nabytí právní moci zápisu je dostupné v sekci „Právní akty“.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404. 
  2. ↑ a b c d e f g Macek, s. 16-17.
  3. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020. 
  4. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiljí, Bečov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jakuba St., Bedřichův Světec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Diecézní katalog. [s.l.]: Biskupství litoměřické, 1941. Kapitola Ortskapelle, s. 84. (němčina) 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Havla, Volevčice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj