Kostel svatého Jakuba Většího (Bedřichův Světec)

Kostel svatého Jakuba Většího
v obci Bedřichův Světec
Pohled od jihu
Pohled od jihu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký kraj
Okres Most
Obec Bedřichův Světec
Souřadnice 50°27′10,08″ s. š., 13°45′6,84″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost do 31.12.2012 Bečov u Mostu; od 1.1.2013 Vtelno u Mostu
Status filiální kostel
Užívání bližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitel farnost Vtelno u Mostu
Zasvěcení Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh románsko-gotický
Výstavba 13. století
Specifikace
Stavební materiál kámen a zdivo
Další informace
Kód památky 42419/5-310 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubovi Většímu v Bedřichově Světci v okrese Most. Románsko-gotický kostel pocházející ze 13. století s freskami ze 14. století je nejstarší památkou na území okresu Most. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Kostel byl postaven v pozdně románském slohu ve dvacátých až třicátých letech 13. století,[2] kdy byl součástí šlechtického dvorce. Po roce 1270 byl přestavěn v raně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. století.

V sedmdesátých a osmdesátých 20. století prováděl Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech se sídlem v Mostě archeologické výzkumy jak uvnitř kostela, tak i v jeho okolí. Ve stejné době probíhal i stavebněhistorický průzkum Památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Archeologický výzkum v areálu kostela potvrdil zaniklé šlechtické sídlo, které se nacházelo na jihozápad od kostela. Dvorec se skládal ze dvou úrovní. V dolní ležel skladovací prostor, nahoře obytná část.

O zničený kostel se od roku 2010 za přispění sponzorů začalo starat Občanské sdružení pro obnovu kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci.[3] V roce 2015 však děkan farnosti Grzegorz Czyżewski neprodloužil sdružení výpůjční smlouvu, která proto 28. února 2017 skončila. Od té doby zůstává kostel zavřený.[4]

Architektura

Kostel je místní dominantou, neboť je postaven na terénní vyvýšenině ve středu obce, obklopen hřbitovem.

Kostel má tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií na jižní straně. Kostelní okna jsou hrotitá. Do západní části chrámové lodi původně vystupovala empora opřená o střední pilíř a nesená klenbou. Emporu později nahradila dřevěná kruchta. V presbytáři je křížová žebrová klenba. Gotický sanktuář je opatřen původní mřížkou. Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. století a má křížovou hřebínkovou klenbou. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. století.

Zařízení kostela představoval hlavní oltář s obrazem svatého Jakuba. Hlavní oltář, stejně jako kazatelna, byl raně barokní a pocházel z konce 17. století. Na stěně předsíně kostela se nacházejí dva poškozené náhrobní kameny (pravděpodobně z let 1521 a 1571).

Malba na jižní straně lodi nad portálem do sakristie zobrazuje dvě postavy, z nichž lépe dochovaná je oděna do biskupského roucha.[2] Spolu s druhou, téměř zcela zaniklou, postavou pravděpodobně představují svatého Vojtěcha a svatého Václava. Pod rámováním výklenku se nachází zlomky nápisu a znak v červené kartuši.[5] Z rozboru fragmentu textu a farních dokumentů vyplývá, že nápis a erb patřily Václavu Vojtěchu Pernklovi z Bernklauen, který byl 1. května 1667 dosazen jako farář do bečovské farnosti.[6]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-24]. Identifikátor záznamu 154598 : Kostel sv. Jakuba Staršího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b STARÝ, Marek. Erb faráře Pernkla v kostele sv. Jakuba v Bedřichově Světci. Časopis Společnosti přátel starožitností. 2015, roč. 123, čís. 1, s. 15. Dále jen Starý (2015). 
  3. ↑ Spolek pro obnovu kostela KOSVAJ
  4. ↑ MENDLOVÁ, Zuzana. Dobrovolníci dostali kostel z nejhoršího, teď už jim ho církev nepůjčí. iDNES.cz [online]. 2018-3-2. Dostupné online. 
  5. ↑ Starý (2015), s. 16.
  6. ↑ Starý (2015), s. 17.

Externí odkazy

Zdroj