Čakavština

Čakavština; Čakavski
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Chorvatsko (Istrie, Dalmácie)
Počet mluvčích	80 000
Klasifikace	Slovanské jazyky Jihoslovanské jazyky Západní jihoslovanské jazyky Srbochorvatština; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	ckm
Ethnologue	ckm
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakavština (čakavsky čakavski,^{[pozn. 1]} štokavskou chorvatštinou čakavski, subst. čakavica, čakavština) je nejméně zastoupený ze tří dialektů či jazyků chorvatštiny (zbylými dvěma jsou kajkavština a štokavština, z níž jsou odvozené všechny čtyři standardizované srbochorvatské jazyky). Termín chorvatština naproti tomu označuje čakavštinu, kajkavštinu a tzv. východohercegovinský dialekt štokavštiny^{[pozn. 2]} jako jeden celek a jedná se tak spíše o parafyletickou skupinu dialektů než o jednotný jazyk. Čakavština se používá v Chorvatsku (především v přímořských oblastech, hlavně na Istrii a na ostrovech v Jaderském moři) a v příhraničních oblastech Slovinska.

Přestože v tomto jazyce jsou psány první chorvatské literární památky a až do velkých migrací obyvatelstva v 16. století byl rozšířen po téměř polovině nynějšího chorvatského území, dnes je spíše na ústupu a ve veřejné sféře se užívá především východohercegovinský dialekt štokavštiny. Čakavštinou mělo v roce 2019 mluvit cca 80 000 lidí – idealizujeme-li si situaci a řekneme, že všichni žili v Chorvatsku, pak tito občané tvořili přibližně 2 % tehdejší chorvatské populace.

Vznik termínu čakavština, jakož i popis tohoto nářečí, se klade do 19. století a je, stejně jako u obou zbylých srbochorvatských dialektů, odvozen z výrazu „co“ (čakavsky ča).