Zuzana Čaputová

Mgr. Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová (2021)
Zuzana Čaputová (2021)
5. prezidentka Slovenské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
15. června 2019
Předseda vlády Peter Pellegrini
Igor Matovič
Eduard Heger
Ľudovít Ódor
Robert Fico
Předchůdce Andrej Kiska
Místopředsedkyně Progresivního Slovenska
Ve funkci:
15. března 2018 – 19. března 2019
Předchůdce subjekt vznikl
Poslankyně města Pezinok
Ve funkci:
27. listopadu 2010 – 15. listopadu 2014
Stranická příslušnost
Členství Progresívne Slovensko (2017–2019)

Rodné jméno Zuzana Strapáková
Narození 21. června 1973 (50 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Ivan Čaputa (do 2018)
Partner(ka) Juraj Rizman
Rodiče Katarína Strapáková
Štefan Strapák
Děti Lea Čaputová (* 2001)
Emma Čaputová (* 2004)
Příbuzní Daniel Strapák (bratr)
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profese právnička, politička, aktivistka, ochránkyně životního prostředí a advokátka
Náboženství Křesťanství
Ocenění Goldman Environmental Prize (2016)
Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2019)
Kríž Milana Rastislava Štefánika I. triedy (2019)
Pribinův kříž I. třídy (2019)
Rad Andreja Hlinku I. triedy (2019)
… více na Wikidatech
Podpis Zuzana Čaputová, podpis
Commons Zuzana Čaputová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuzana Čaputová (rozená Strapáková, * 21. června 1973 Bratislava) je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a od června 2019 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci.

Před zvolením do funkce prezidentky působila jako právnička, advokátka a občanská aktivistka. Je spoluzakladatelkou a bývalou místopředsedkyní liberálního hnutí Progresívne Slovensko.[1][2] Dlouhodobě působila v neziskovém sektoru jako spolupracovnice občanského sdružení VIA IURIS,[3] které se věnuje posílení právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva.[4] V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města, usilující o uzavření skládky odpadů v Pezinku, oceněna Goldmanovou environmentální cenou.[5] Problematice Pezinské skládky se věnovala 14 let.[6] V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a návrat do advokátní praxe. V rámci advokacie měla v úmyslu se i nadále věnovat environmentálním tématům.[7]

Dne 6. května 2019 získala v Bruselu ocenění Evropská osobnost roku. Tato cena se uděluje evropským lídrům za mimořádné úspěchy v oblasti politiky, obchodu a inovací a týká se mužů a žen, „kteří formují Evropu“.[8]

Osobní život

Zuzana Čaputová se narodila v Bratislavě[9], téměř celý život však prožila v Pezinku.[10] Její matka Katarína Strapáková byla administrativní pracovnice, otec Štefan Strapák ředitel pobočky pojišťovny.[11][9]

Vzdělání a právnická kariéra

Navštěvovala základní školu v Pezinku.[10] Od roku 1991 studovala na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium práv zakončila v roce 1996. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, poté jako zástupkyně přednosty městského úřadu.

Později působila v neziskovém sektoru, kde se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Následně pracovala jako projektová manažerka na projektu rozvoje místních komunit v občanském sdružení EQ Klub.[12]

V letech 2005–2010 vykonávala praxi jako advokátní koncipientka. Od 15. srpna 2005 do 31. srpna 2007 u advokátky Mgr. Evy Kováčechové, od 1. září 2007 do 31. ledna 2009 u advokátky Mgr. Zuzany Dlugošové a od 14. března 2009 do 31. ledna 2010 v obchodní společnosti Advokátská kancelář Tomáš Kamenec s. r. o.

Zuzana Čaputová (třetí zprava) s dalšími oceněnými Goldmanovou cenou a tehdejší vůdkyní menšiny Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou (pátá zprava)

Je autorkou a spoluautorkou několika publikací a členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW (Environmental Law Alliance Worldwide).

V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenána Goldmanovou environmentální cenou za boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku. Problematice pezinské skládky se aktivně věnovala 14 let.[6][3] Právě při této příležitosti se dostala do sporu s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, ten zastupoval firmu, která chtěla novou skládku v Pezinku založit.[13]

V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a pokračovala v advokátské praxi. V rámci advokacie plánovala věnovat se i nadále environmentálním tématům.

Rodinný život

Zuzana Čaputová žije s dvěma dcerami v Pezinku. V září 2018 se rozvedla s Ivanem Čaputou. V únoru 2019 na facebookovém účtu poprvé oficiálně naznačila partnerský vztah s hudebníkem, výtvarníkem, básníkem a překladatelem Peterem Konečným, pocházejícím také z Pezinku, jenž ji následně začal doprovázet v prezidentské kampani.[14][6] V květnu 2020 byl medializován její poměr s Jurajem Rizmanem, bývalým ředitelem slovenské pobočky Greenpeace a ředitelem komunikace Greenpeace pro střední a východní Evropu, jenž se opakovaně stal Mluvčím roku. Oba společně působili v občanském sdružení Via iuris a Rizman tehdejší advokátce také poskytoval podporu v kauze pezinské skládky.[15]

Politická kariéra

Místopředsedkyně Progresivního Slovenska

V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikajícího politického hnutí Progresívne Slovensko a v lednu 2018 byla na ustavujícím sněmu zvolena místopředsedkyní.[16][17] Této funkce se vzdala 19. března 2019 po prvním kole prezidentských voleb[18] a na sněmu 8. května téhož roku požádala o zrušení členství v hnutí.[19]

Kandidatura v prezidentských volbách 2019

Robert Mistrík 26. února 2019 oznámil odstoupení z prezidentské kampaně ve prospěch Zuzany Čaputové

V prezidentských volbách získala v prvním kole relativní většinu hlasů, a to 40,57 %. Nejvíce to bylo v Bratislavském kraji (59,65 % hlasů) a nejméně v Prešovském kraji (30,29 %). V souvislosti s výsledkem voleb oznámila, že se vzdá svého postu místopředsedkyně v hnutí Progresívne Slovensko. Ve druhém kole voleb zvítězila s 58 % hlasů nad svým protikandidátem Marošem Šefčovičem, místopředsedou Evropské komise a komisařem pro energetickou unii.

V rozhovoru s Denníkem N řekla, že svoje pohlaví v těchto volbách nepovažuje za handicap.[20]

Volební program

Spravedlnost pro všechny

Opakovaně tvrdila, že na Slovensku neplatí spravedlnost pro všechny stejnou mírou. Jako prezidentka chtěla vyvíjet maximální tlak na okamžité a systémové změny v policii, prokuratuře a justici. Byla také přesvědčená, že policejní sbor musí fungovat jako nezávislá instituce oddělená od vlivů politiků, a v jejím čele musí být profesionál. Také tvrdila, že je potřeba, aby prokuratura byla pod veřejnou kontrolou.[21]

Důstojnost pro seniory

Jako prezidentka chtěla pracovat na tom, aby co nejvíce seniorů trávilo své stáří v domácí péči či péči menších pečovatelských zařízení. Usilovala o tlak na vládu a kraje, aby tyto služby byly finančně podporovány.[21]

Ochrana životního prostředí

Bohatství Slovenska viděla podle svého programu zejména v přírodě: v lesích překypujících životem, v čistých řekách a podzemní vodě, které jsou zásobou pitné vody, a také v úrodných polích, které lidem dávaly práci, zároveň i obživu. Ochrana životního prostředí neměla být jen okrajovým politickým tématem. Za problematický označila přístup vlády, který umožňoval masivní, a často i nelegální kácení lesů ve prospěch některých podnikatelských skupin. Jako prezidentka chtěla prosazovat, aby minimálně 5 procent ekologicky nejvzácnějšího území zůstalo zachovaných jako bez zásahu člověka.[21]

Návštěva Domova sociálních služeb ve Stupavě
Registrovaná partnerství

V relaci V politike televizní stanice TA3 uvedla, že je pro legalizaci registrovaných partnerství.[22] V diskusi se svým protikandidátem Mistríkem se přiklonila k možnosti adopce dětí páry homosexuálů: „Preferujem to, aby dieťa malo biologickú matku, biologického otca. V prípade ak by malo vyrastať v ústavnej starostlivosti, myslím si, že by mu bolo lepšie s dvoma milujúcimi bytosťami, hoci aj rovnakého pohlavia.“[23]

Prezidentka republiky

Inaugurace

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Inaugurace Zuzany Čaputové. Pomozte Wikipedii tím, že pro něj vytvoříte samostatný článek.

Inaugurace proběhla v poledne 15. června 2019 v bratislavské budově Reduta. Předepsaný slib složila na slavnostní schůzi Národní rady Slovenské republiky do rukou předsedy Ústavního soudu SR Ivana Fiačana ve 12.06 nebo 12.07.[24] Šest až sedmi minutové zpoždění bylo zapříčiněno neočekávaným projevem předsedy Národní rady Andreje Danka, což vyvolalo polemiky o tom, kdo byl v tu dobu vlastně hlavou státu.[25] Podle Ladislava Špačka po tuto dobu Slovensko nemělo prezidenta a Dankův projev označil za nemístný.[26] Nový poradce prezidentky pro ústavní právo Peter Kubina však řekl, že se nic takové nestalo a prezidentem byl po tuto dobu stále Andrej Kiska, jehož mandát uplynul po složení slibu Zuzany Čaputové.[27] Kancelář Národní rady se proti Špačkovi ohradila, že si má nastudovat Ústavu SR a požádala o veřejnou omluvu.[28]

S polským premiérem Morawieckim

Po složení slibu přednesla svůj první projev v úřadu prezidentky. Řekla, že bude usilovat o to, aby byla prezidentkou všech občanů, pronesla také následující větu: „Neprišla som vládnuť, prišla som slúžiť občanom, obyvateľom, Slovensku.“[29] Ve svém projevu Slovensko pochválila a i kritizovala. Vyzdvihla například aktivní a vyspělou občanskou společnost, která si umí navzájem pomáhat, kritizovala pak například to, že mnoho Slováků stále žije v chudobě. Zavázala se pak, že naplno využije své pravomoci k tomu, aby každý občan, tedy bez ohledu na výšku platu, etnický původ, příslušnost k menšinovým skupinám měl přístup ke kvalitní zdravotní péči.[30]

Následovala vojenská přehlídka, pěší procházka městem do katedrály svatého Martina, ekumenická bohoslužba Te Deum, symbolické převzetí úřadu a Grasalkovičova paláce, oběd se seniory, pokládání věnců u památníku svobody v Devíně, položení kytic na hrob Michala Kováče a slavnostní recepce v Redutě.[31]

Část od 11.45 do 13.00, tedy složení slibu a vojenskou přehlídku sledovala Česká televize ve svém mimořádném vysílání.[32]

Setkání s ústavními činiteli

V úterý 18. června 2019 se sešla nejprve s předsedou Národní rady Andrejem Dankem, poté s předsedou vlády Petrem Pellegrinim, přičemž na tiskové konferenci obeznámila veřejnost o obsahu těchto jednání. Vyjádřila zájem zopakovat deklaraci tří nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politické orientaci Slovenska. Na tuto výzvu zbylí dva ústavní činitelé reagovali se zájmem.[33] Tato deklarace byla podepsána o devět dní později, tedy 27. června. Zopakovali tak Společné vyhlášení ústavních činitelů k prioritám členství SR v EU a NATO z roku 2017.[34]

Andrej Danko vyjádřil zájem o pravidelná setkání nejvyšších ústavních činitelů, Peter Pellegrini se pak s prezidentkou dohodl na pravidelné komunikaci.[33]

Zástupci v soudní radě SR

Dne 18. června 2019 jmenovala do soudní rady Slovenské republiky, a to Elenu Berthotyovou, která již tuto funkci zastávala, a Lajose Mészárose, bývalého soudce slovenského ústavního soudu.[35]

První zahraniční cesta

Související informace naleznete také v článku Seznam zahraničních cest Zuzany Čaputové.
Zuzana Čaputová během první oficiální návštěvy Česka – na koncertu „Zuzana není sama doma“, 20. června 2019

V souladu s tradicí, kterou zavedli čeští a slovenští prezidenti se Zuzana Čaputová na svou první zahraniční cestu vydala do České republiky. Za českým prezidentem Milošem Zemanem přijela na Pražský hrad dopoledne ve čtvrtek 20. června 2019.[36] Spolu pohovořili, poobědvali a následovala tisková konference. Na ní český prezident ocenil přátelskou atmosféru.[37]

Odpoledne se pak Zuzana Čaputová setkala se zástupci Parlamentu České republiky, nejprve s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, později s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem.[38]

Poté položila věnce k soše Milana Rastislava Štefánika. Položením květiny na hrob Václava Havla uctila jeho památku. Oficiální program byl zakončen účastí koncertu Zuzana není sama doma,[p 1] který zorganizovali především Slováci žijící v Česku.[36]

Důvěryhodnost

Podle průzkumu agentury AKO z dubna 2020 věřilo prezidentce až 83,5 % Slováků. Nedůvěřovalo jí pak 12,3 % z dotázaných a zbylí neuměli odpovědět.[40] Dle průzkumu agentury Focus pro televizi Markíza jí věřilo 62 % lidí, nevěřilo jí pak 30 %. V lednu 2020 jí podle průzkumy stejné agentury důvěřovalo 58 %, nedůvěřovalo pak 39 % lidí.[41][42]

S českým prezidentským párem během pohřbu Karla Schwarzenberga na Pražském hradě v prosinci 2023

Dle průzkumu agentury Focus v červnu 2022 nebyla poprvé od svého zvolení do úřadu prezidentky v čele žebříčku, důvěřovalo ji pouze 42 % dotázaných, na prvním místě se umístil předseda strany HLAS – sociálna demokracia Peter Pellegrini, kterému důvěřovalo 44 % dotázaných.[43]

Neobhajoba mandátu

Dne 20. června 2023 oznámila, že se nebude ucházet o mandát v druhém volebním období. Rozhodnutí zdůvodnila nedostatkem sil.[44]

Ocenění

  • 2016 – Goldmanova cena za aktivity v souvislosti s uzavřením skládky v Pezinku.[45]
  • 2019 – Evropská osobnost roku, která se uděluje evropským lídrům za mimořádné úspěchy v oblasti politiky, obchodu a inovací a týká se mužů a žen, „kteří formují Evropu“.[8]
  • 2019 – titul Ambasádorka životného prostredia 2019, který udělují Slovenský svaz ochránců přírody a krajiny, Společností pro trvale udržitelný život v SR a Slovenským sněmem ochránců.[46]
  • 2019 – Evropská cena za politickou kulturu[47]
  • 2019 – Pamětní plaketa Stromu pokoja, kterou uděluje Občanské sdružení Servare et Manere (Vojenský hřbitov v Brookwoodu, 4. 12. 2019).[48]
  • 2021 – Stříbrná medaile předsedy Senátu, kterou ji udělil předseda české horní komory Miloš Vystrčil dne 16. listopadu 2021 v Praze[49]

Odkazy

Poznámky

  1. Pojmenování koncertu bylo variací na pásmo písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Zuzana je sama doma z roku 1960 z divadla Semafor; na koncertě zazněla ze záznamu i zdravice Jiřího Suchého.[39]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Čaputová na slovenské Wikipedii.

  1. A.S, Petit Press. Progresívne Slovensko neprekvapilo, povedie ho Štefunko. Trúfa si na 15 percent. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. A.S, Petit Press. Lúčenie Čaputovej aj Štefunka. Progresívne Slovensko na snem iných politikov nepozývalo. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b KRAUS, Jan. 1. Zuzana Čaputová – Show Jana Krause 27. 2. 2019. YouTube kanál Show Jana Krause [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 
  4. TREND.SK. Advokátka Zuzana Čaputová bude kandidovať na prezidentku. www.etrend.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Zuzana Čaputová. Goldman Environmental Foundation [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c VÁCLAVÍKOVÁ, Jana. Bojovnice se skládkou a kritička Fica. Kdo je žena, která může být hlavou Slovenska. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-27 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  7. Zuzana Čaputová odchádza do advokácie [online]. VIA IURIS, 2017-09-05 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. a b A.S, Petit Press. Budúca prezidentka Čaputová sa stala Európskou osobnosťou roka. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. a b KOVÁČ, Peter. Z jednoduchej vinohradníckej rodiny do prezidentského paláca. Kto je Zuzana Čaputová?. SME [online]. Petit Press, 2019-03-30 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  10. a b Zuzana Čaputová. progresivnezeny.sk [online]. progresivnezeny.sk [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Stretli sme sa s hrdou matkou prvej slovenskej prezidentky. TVNOVINY.sk [online]. MARKÍZA - SLOVAKIA, 2019-03-31 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. Profil prezidentskej kandidátky Zuzany Čaputovej. Teraz.sk [online]. TERAZ MEDIA / TASR, 2019-02-01 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ABE. Zuzana Čaputová: Kdo je favoritka prezidentských voleb? Nezalekla se Kočnera, má podporu Kisky a chce být prezidentkou. INFO.CZ [online]. CMI News, 2019-02-28 [cit. 2019-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  14. SCHUSTER, Robert. Slovenský ‚prvý frajer‘? Partnerem budoucí prezidentky Čaputové je umělec Peter Konečný. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-04-02 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  15. zar. Slovenská prezidentka má nový vztah. Chodí s bývalým poradcem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-05-25 [cit. 2020-05-26]. Dostupné online. 
  16. TASR. Progresívne Slovensko získalo odborníčku na právo a spravodlivosť. SME [online]. Petit Press, 2017-12-12 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  17. Progresívne Slovensko neprekvapilo, povedie ho Štefunko. Trúfa si na 15 percent. SME [online]. Petit Press, 2018-01-20 [cit. 17.3.2019-03-17]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  18. TASR. Čaputová sa vzdala funkcie podpredsedníčky Progresívneho Slovenska. SME [online]. Bratislava: Petit Press, 2019-03-20 [cit. 2019-03-21]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  19. KRBATOVÁ, Lucia. Lúčenie Čaputovej aj Štefunka. Progresívne Slovensko na snem iných politikov nepozývalo. SME [online]. Bratislava: Petit Press [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  20. FOLENTOVÁ, Veronika. Čaputová: Som iná ako Radičová, netrúfam si povedať, či silnejšia alebo slabšia. Denník N [online]. N Press, 2019-02-15 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  21. a b c Program. www.zuzanacaputova.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  22. "Ja som bojovník, nevzdám sa skôr, ako to bude potrebné," vyhlásila Čaputová v diskusii s Mistríkom. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  23. SME Naživo: Kto má väčšiu šancu? Čaputová vs. Mistrík. video.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-02-04 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  24. Kiska odovzdal palác novej prezidentke Čaputovej (minúta po minúte). domov.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-06-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  25. KNIŠ, Viktor. Slovensko nemalo 7 minút prezidenta, môže za to prejav Andreja Danka. V skutočnosti ho vôbec nemal mať. Refresher [online]. REFRESHER Media CZ, 2019-06-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  26. Protokolista Ladislav Špaček v Markíze upozornil na to. Denník N [online]. N Press, 2019-06-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  27. TÓDOVÁ, Monika. „Zvládli sme to.“ Čaputovej nepokazil slávnostný deň ani Andrej Danko. Denník N [online]. N Press, 2019-06-15 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. ISSN 2729-9198. (slovensky) 
  28. Danko reaguje na kritiku: Neboli sme bez prezidenta, treba si naštudovať Ústavu. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. Prvý prejav prezidentky Čaputovej: Neprišla som vládnuť, ale slúžiť občanom a Slovensku. slovensko.hnonline.sk [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  30. Zuzana Čaputová. www.facebook.com [online]. 2020-06-15 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  31. Program inaugurácie prezidentky SR Zuzany Čaputovej. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  32. Inaugurace slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2019-06-15 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  33. a b Prezidentka dnes prijala najvyšších ústavných činiteľov. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  34. Traja najvyšší ústavní činitelia sa prihlásili k vyhláseniu z roku 2017 | Úrad vlády SR. www.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  35. Prezidentka vymenovala členov súdnej rady. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  36. a b Prezidentku privítal v Prahe český prezident. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  37. Zeman privítal na Pražskom hrade prezidentku Čaputovú. SME [online]. Petit Press, 2019-06-20 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky) 
  38. Čaputová v Praze jednala s politiky, uctila Havla i Štefánika | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2019-06-20 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  39. ČTK. Zuzana není sama doma. Na pražské Kampě hráli slovenské prezidentce. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-20 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  40. Slováci nejvíc věří Čaputové. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  41. Najdôveryhodnejšou političkou na Slovensku je Zuzana Čaputová, nasledujú Pellegrini a Matovič. Denník N [online]. 2020-05-03 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  42. Prieskum dôveryhodnosti: Čaputová na čele, Pellegriniho už doťahuje Matovič. Aktuality.sk [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  43. BENEDIKOVIČOVÁ, Mária. Focus: Pellegrini predbehol Čaputovú, verí mu najviac ľudí. Pre 9 z 10 je Matovič nedôveryhodný. Denník N [online]. 2022-06-12 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  44. Už nemám dost sil, řekla Čaputová. Na Slovensku začala burza jmen. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-20 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  45. Zuzana Čaputová. Goldman Environmental Foundation [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Čaputová dostala ocenenie od ochranárov, udelili jej titul ambasádorky životného prostredia. Webnoviny.sk [online]. 2019-06-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  47. Čaputová si vo Švajčiarsku prevezme Európsku cenu za politickú kultúru. domov.sme.sk [online]. Petit Press, 2020-08-09 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  48. SERVARE ET MANERE. Tree of peace / Strom pokoja [online]. [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. (slovensky) 
  49. Čaputová obdržela Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Na Národní třídě uctí výročí sametové revoluce. ČT24 [online]. Česká televize, 16. listopadu 2021 [cit. 16.listopadu 2021]. Dostupné online. 

Literatura

  • VICIÁNOVÁ, Katarína; HOCHELOVÁ, Mirina; HRUBALA, Ján a ČAPUTOVÁ, Zuzana. Týranie, zneužívanie a zanedbávanie detí. [Bratislava]: JASPIS, 2000. 72 s. ISBN 8085576260.

Související články

Externí odkazy

Zdroj