Zpětná vazba učitele

Zpětná vazba je nezbytná součást mezilidské komunikace, kdy si mezi sebou lidé vzájemně vyměňují informace a upřesňují si významy těchto informací.[1] Ve školním prostředí ji obvykle poskytuje učitel žákovi[2] jako informaci o procesu jeho učení a poznání, na jejímž základě může regulovat své budoucí výkony. Ve výukovém dialogu přichází zpětná vazba bezprostředně po podání žákova výkonu (hodnocení žákovy odpovědi).[1]

Zpětná vazba je zde tedy chápána jako interpretační a komunikační proces, který poskytuje diagnostické informace o porovnatelných kvalitách učebních výkonů a chování žáků s cílem zvyšovat kvalitu učení a efektivitu vyučování.[3]

Cíle zpětné vazby učitele

Hlavním cílem zpětné vazby učitele je informování žáka o tom, na kolik dosáhl cílů učení, aby si byl schopen určit další cíle, kterých chce dosáhnout.

Způsob hodnocení žáků (i udělování zpětné vazby) by měl odpovídat cílům učení - například pokud je cíl formování sociálních a kognitivních dovedností, pak by se zpětná vazba měla týkat ověřování toho, jak hodně se žákům podařilo přiblížit těmto cílům.[4]

Funkce zpětné vazby učitele

Zpětná vazba ve vyučování má několik funkcí, a to:

  1. funkci regulativní, která umožňuje řídit žákovu činnost;
  2. funkci sociální, která určuje vztah učitele a žáka;
  3. funkci poznávací, která pomáhá učiteli lépe poznat žáka a žákovi lépe poznat učivo a sama sebe;
  4. funkci rozvojovou, kdy se žák učí vzdělávat a vychovávat sám sebe.[2]

Typy zpětné vazby učitele

Existuje několik typologií zpětné vazby ve vyučování.

Typologie podle zaměření zpětné vazby

Zpětnou vazbu s ohledem na zaměření dělíme na:

  1. zpětnou vazbu se zaměřením na úkol nebo výsledek, která určuje, zda žák podal výkon v pořádku nebo naopak ne;
  2. zpětnou vazbu se zaměřením na proces, který vede žáka ke zvládnutí zadaného úkolu – žáci zde mohou získat informaci, jak zlepšit svůj postup, aby dosáhli požadovaných výsledků;
  3. zpětnou vazbu se zaměřením na seberegulaci, která navozuje sebehodnocení žáků a zvyšuje jejich motivaci ke zvládnutí úkolu;
  4. zpětnou vazbu se zaměřením na osobnost, která obsahuje hodnocení osobnosti žáků.[5]

Pozitivní a negativní zpětná vazba

Jiní autoři vidí zpětnou vazbu jako hodnocení, které může být pozitivní nebo negativní. Při pozitivní zpětné vazbě učitel potvrzuje žákovi, že jeho odpověď byla správná[1] a má několik možností, jak to udělat:

  1. akceptace odpovědi žáka (krátce, např. ano, skvěle, je to tak);
  2. echo (učitel zopakuje, co žák řekl);
  3. elaborace odpovědi (žákova odpověď je ještě rozvinuta nebo doplněna);
  4. pochvala (učitel ocení žákovu odpověď, pochválí jeho výkon).[6]

Učitel může po potvrzení správné odpovědi pokračovat ve výkladu nebo navázat další otázkou.[7] Při negativní zpětné vazbě učitel odmítne žákovu odpověď a upozorní ho na chybu,[1] což může vypadat jako:

  1. detekce chyby (učitel žáka pouze upozorní, že jeho odpověď je chybná);
  2. identifikace chyby (učitel žáka upozorní na specifikum, které je v jeho odpovědi nesprávné);
  3. interpretace chyby (žákovi je vysvětleno, proč chyboval);
  4. korekce chyby (učitel řekne správnou odpověď).[2]

Učitel také může položit navazující otázku, která žáka ke správnému řešení dovede.[7]

Verifikační a elaborační zpětná vazba

Další rozdělení zpětné vazby učitele, které vypovídá o její podstatě:

  1. verifikační zpětná vazba vypovídá pouze o tom, jestli je podaný výkon v pořádku nebo ne;
  2. elaborační zpětná vazba podává nápovědu vedoucí ke správnému řešení.[8]

Účinná zpětná vazba učitele očima výzkumníků

Zpětná vazba ve vyučování je velmi zkoumané téma, a to jak u nás, tak v zahraničí. Na následujících řádcích jsou shrnuty některé důležité závěry o tom, jaká zpětná vazba je ve vyučování nejvíce prospěšná podle výzkumníků.

John Hattie a Helen Timperleyová, zabývající se zaměřením zpětné vazby ve vyučování, došli k závěru, že nelze zcela určit, který typ zpětné vazby je nejefektivnější. Ve svém výzkumu ale nejvíce upřednostňují zpětnou vazbu se zaměřením na proces a naopak příliš nedoporučují zpětnou vazbu zaměřenou na osobnost, protože příliš nekoresponduje s aktuálním žákovým výkonem.[5]

Christine Chinová uvádí jako hodnotnější ty typy zpětné vazby, kdy dochází k delší výměně otázek mezi učitelem a žáky, na rozdíl od situací, kdy správnou odpověď řekne učitel.[7]

Jiří Mareš a Jaro Křivohlavý považují za zásadní, aby zpětnou vazbu žák dostal co nejdříve po výkonu, jelikož časový odstup snižuje její efektivitu.[2]

Jiří Zlámal uvádí několik požadavků, které by měla efektivní zpětná vazba obsahovat – systematičnost, kontinuálnost, jazykové podání, srozumitelnost, kladné vyznění, konkrétnost argumentů, objektivnost, praktickou využitelnost a komplexnost.[9]

Reference

  1. ↑ a b c d ŠEĎOVÁ, Klára; ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠALAMOUNOVÁ, Zuzana. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012. 
  2. ↑ a b c d MAREŠ; KŘIVOHLAVÝ. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova Univerzita, 1995. 
  3. ↑ SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999. 
  4. ↑ KOŠŤÁLOVÁ, H.; STRAKOVÁ, J. HODNOCENÍ: DŮVĚRA, DIALOG, RŮST. 2008. vyd. Praha: Stálá konference asociací ve vzdělávání 
  5. ↑ a b HATTIE, John; TIMPERLEY, Helen. The Power of Feedback:. Review of Educational Research. 2016-11-16. Dostupné online [cit. 2021-01-18]. DOI 10.3102/003465430298487. (anglicky) 
  6. ↑ GAVORA, P. Učitel a žáci v komunikaci. 2005. vyd. Brno: Paido 
  7. ↑ a b c CHIN, Christine. Classroom Interaction in Science: Teacher questioning and feedback to students’ responses. International Journal of Science Education. 2006-09-15, roč. 28, čís. 11, s. 1315–1346. Dostupné online [cit. 2021-01-18]. ISSN 0950-0693. DOI 10.1080/09500690600621100. 
  8. ↑ KULHAVY, Raymond W.; STOCK, William A. Feedback in written instruction: The place of response certitude. Educational Psychology Review. 1989-12-01, roč. 1, čís. 4, s. 279–308. Dostupné online [cit. 2021-01-18]. ISSN 1573-336X. DOI 10.1007/BF01320096. (anglicky) 
  9. ↑ Zlámal, J. (2008). Úloha zpětné vazby a sebereflexe v procesu výuky. Technológie vzdelávania. https://www.researchgate.net/publication/41182519_Uloha_zpetne_vazby_a_sebereflexe_v_procesu_vyuky

Zdroj